Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Černá díra objevena doslova za humny

Černá díra objevena doslova za humny

Umělecké ztvárnění systému Gaia BH1
Autor: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/Spaceengine/M. Zamani

Černá díra Gaia BH1 má hmotnost 9,62krát větší než hmotnost Slunce a obíhá kolem jasné hvězdy podobné Slunci zhruba ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá planeta Země kolem naší mateřské hvězdy. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti 1 600 světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Hadonoše. Předpokládá se, že Mléčná dráha obsahuje přinejmenším 100 milionů černých děr hvězdné velikosti, neznámý podíl z tohoto počtu se nachází v binárních systémech.

Seznam známých a podezřelých černých děr představuje zhruba 20 potvrzených černých děr v rentgenových dvojhvězdách; dalších 50 rentgenových zdrojů je podezřelých z toho, že obsahují černé díry na základě jejich rentgenových vlastností. Dále pak několik klidných rentgenových dvojhvězd, u nichž existuje podezření na černé díry vzhledem k jejich dynamickým vlastnostem, a rovněž izolovaný kandidát na černou díru objevenou prostřednictvím efektu gravitační mikročočky.

Černá díra Gaia BH1 je v několika ohledech odlišná od jiných známých černých děr ve dvojhvězdách – je pouze 1 600 světelných roků daleko a její okolí je velmi jasné.

Nedostatek materiálu z akrečního disku a skutečnost, že zářící hvězda je klidná a pomalu rotuje, umožňuje studovat systém v optickém oboru podrobněji, než je možné pro černé díry v rentgenových dvojhvězdách.

Toto je první jednoznačná detekce Slunci podobné hvězdy v naší Galaxii, která obíhá kolem černé díry,“ říká Kareem El-Badry, astrofyzik na Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics and the Max Planck Institute for Astronomy.

Kareem El-Badry se svými spolupracovníky původně identifikoval Gaia BH1 jako systém potenciálně obsahující černou díru na základě analýzy dat z evropské družice Gaia mapující charakteristiky hvězd v naší Galaxii. Družice Gaia zachytila drobné nepravidelnosti v pohybu hvězdy způsobené gravitací neviditelného masivního objektu.

K podrobnějšímu výzkumu systému použili autoři spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph instalovaný na dalekohledu Gemini North, který změřil rychlost průvodní hvězdy obíhající kolem černé díry a poskytl velmi přesná měření její oběžné periody.

Následná pozorování pomocí dalekohledu Gemini byla rozhodující k určení oběžného pohybu a odtud i hmotnosti obou složek systému Gaia BH1. To umožnilo výzkumníkům identifikovat centrální těleso jako černou díru s hmotností zhruba 10krát převyšující hmotnost Slunce.

První náznaky, že systém obsahuje černou díru, jsme získali pouhý týden před tím, než se oba objekty dostaly nejblíže sobě,“ říká Kareem El-Badry. „Měření v tomto okamžiku jsou zásadní k přesnému určení hmotnosti těles binárního systému. Schopnost dalekohledu Gemini poskytnout rychlá pozorování byla rozhodující pro úspěch projektu. Pokud bychom zmeškali toto úzké okno, museli bychom čekat další rok.“

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Dalekohled Gemini North, Černá díra Gaia BH1


5. vesmírný týden 2023

5. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jižní kříž nad horou

Fotografie je focena v Chilských Andách v podmínkách s velmi nízkým světelným smogem.

Další informace »