Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Černá díra objevena doslova za humny

Černá díra objevena doslova za humny

Umělecké ztvárnění systému Gaia BH1
Autor: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/Spaceengine/M. Zamani

Černá díra Gaia BH1 má hmotnost 9,62krát větší než hmotnost Slunce a obíhá kolem jasné hvězdy podobné Slunci zhruba ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá planeta Země kolem naší mateřské hvězdy. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti 1 600 světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Hadonoše. Předpokládá se, že Mléčná dráha obsahuje přinejmenším 100 milionů černých děr hvězdné velikosti, neznámý podíl z tohoto počtu se nachází v binárních systémech.

Seznam známých a podezřelých černých děr představuje zhruba 20 potvrzených černých děr v rentgenových dvojhvězdách; dalších 50 rentgenových zdrojů je podezřelých z toho, že obsahují černé díry na základě jejich rentgenových vlastností. Dále pak několik klidných rentgenových dvojhvězd, u nichž existuje podezření na černé díry vzhledem k jejich dynamickým vlastnostem, a rovněž izolovaný kandidát na černou díru objevenou prostřednictvím efektu gravitační mikročočky.

Černá díra Gaia BH1 je v několika ohledech odlišná od jiných známých černých děr ve dvojhvězdách – je pouze 1 600 světelných roků daleko a její okolí je velmi jasné.

Nedostatek materiálu z akrečního disku a skutečnost, že zářící hvězda je klidná a pomalu rotuje, umožňuje studovat systém v optickém oboru podrobněji, než je možné pro černé díry v rentgenových dvojhvězdách.

Toto je první jednoznačná detekce Slunci podobné hvězdy v naší Galaxii, která obíhá kolem černé díry,“ říká Kareem El-Badry, astrofyzik na Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics and the Max Planck Institute for Astronomy.

Kareem El-Badry se svými spolupracovníky původně identifikoval Gaia BH1 jako systém potenciálně obsahující černou díru na základě analýzy dat z evropské družice Gaia mapující charakteristiky hvězd v naší Galaxii. Družice Gaia zachytila drobné nepravidelnosti v pohybu hvězdy způsobené gravitací neviditelného masivního objektu.

K podrobnějšímu výzkumu systému použili autoři spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph instalovaný na dalekohledu Gemini North, který změřil rychlost průvodní hvězdy obíhající kolem černé díry a poskytl velmi přesná měření její oběžné periody.

Následná pozorování pomocí dalekohledu Gemini byla rozhodující k určení oběžného pohybu a odtud i hmotnosti obou složek systému Gaia BH1. To umožnilo výzkumníkům identifikovat centrální těleso jako černou díru s hmotností zhruba 10krát převyšující hmotnost Slunce.

První náznaky, že systém obsahuje černou díru, jsme získali pouhý týden před tím, než se oba objekty dostaly nejblíže sobě,“ říká Kareem El-Badry. „Měření v tomto okamžiku jsou zásadní k přesnému určení hmotnosti těles binárního systému. Schopnost dalekohledu Gemini poskytnout rychlá pozorování byla rozhodující pro úspěch projektu. Pokud bychom zmeškali toto úzké okno, museli bychom čekat další rok.“

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Dalekohled Gemini North, Černá díra Gaia BH1


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »