Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Černá díra objevena doslova za humny

Černá díra objevena doslova za humny

Umělecké ztvárnění systému Gaia BH1
Autor: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/Spaceengine/M. Zamani

Černá díra Gaia BH1 má hmotnost 9,62krát větší než hmotnost Slunce a obíhá kolem jasné hvězdy podobné Slunci zhruba ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá planeta Země kolem naší mateřské hvězdy. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti 1 600 světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Hadonoše. Předpokládá se, že Mléčná dráha obsahuje přinejmenším 100 milionů černých děr hvězdné velikosti, neznámý podíl z tohoto počtu se nachází v binárních systémech.

Seznam známých a podezřelých černých děr představuje zhruba 20 potvrzených černých děr v rentgenových dvojhvězdách; dalších 50 rentgenových zdrojů je podezřelých z toho, že obsahují černé díry na základě jejich rentgenových vlastností. Dále pak několik klidných rentgenových dvojhvězd, u nichž existuje podezření na černé díry vzhledem k jejich dynamickým vlastnostem, a rovněž izolovaný kandidát na černou díru objevenou prostřednictvím efektu gravitační mikročočky.

Černá díra Gaia BH1 je v několika ohledech odlišná od jiných známých černých děr ve dvojhvězdách – je pouze 1 600 světelných roků daleko a její okolí je velmi jasné.

Nedostatek materiálu z akrečního disku a skutečnost, že zářící hvězda je klidná a pomalu rotuje, umožňuje studovat systém v optickém oboru podrobněji, než je možné pro černé díry v rentgenových dvojhvězdách.

Toto je první jednoznačná detekce Slunci podobné hvězdy v naší Galaxii, která obíhá kolem černé díry,“ říká Kareem El-Badry, astrofyzik na Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics and the Max Planck Institute for Astronomy.

Kareem El-Badry se svými spolupracovníky původně identifikoval Gaia BH1 jako systém potenciálně obsahující černou díru na základě analýzy dat z evropské družice Gaia mapující charakteristiky hvězd v naší Galaxii. Družice Gaia zachytila drobné nepravidelnosti v pohybu hvězdy způsobené gravitací neviditelného masivního objektu.

K podrobnějšímu výzkumu systému použili autoři spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph instalovaný na dalekohledu Gemini North, který změřil rychlost průvodní hvězdy obíhající kolem černé díry a poskytl velmi přesná měření její oběžné periody.

Následná pozorování pomocí dalekohledu Gemini byla rozhodující k určení oběžného pohybu a odtud i hmotnosti obou složek systému Gaia BH1. To umožnilo výzkumníkům identifikovat centrální těleso jako černou díru s hmotností zhruba 10krát převyšující hmotnost Slunce.

První náznaky, že systém obsahuje černou díru, jsme získali pouhý týden před tím, než se oba objekty dostaly nejblíže sobě,“ říká Kareem El-Badry. „Měření v tomto okamžiku jsou zásadní k přesnému určení hmotnosti těles binárního systému. Schopnost dalekohledu Gemini poskytnout rychlá pozorování byla rozhodující pro úspěch projektu. Pokud bychom zmeškali toto úzké okno, museli bychom čekat další rok.“

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Dalekohled Gemini North, Černá díra Gaia BH1


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »