Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Tento obrázek ukazuje Mléčnou dráhu, jak ji vidí družice Gaia. Čtverečky představují polohu kulových hvězdokup, trojúhelníky polohu satelitních galaxií a malé tečky jsou hvězdné proudy. Fialové tečky a čtverečky jsou objekty, které do Mléčné dráhy přinesla galaxie Pontus.
Autor: ESA/Gaia/DPAC, licence cc by-sa 3.0

Naše galaxie začala vznikat před 12 miliardami let. Od té doby se její hmotnost a velikost zvětšovala, především slučováním s jinými galaxiemi. Zřejmě nejzajímavější je, že tento proces ještě úplně neskončil. Za pomoci údajů ze sondy Gaia od společnosti ESA mohou astronomové pozorovat, jak probíhá. To jim umožňuje rekonstruovat historii naší galaxie a odhalit tak rodokmen menších galaxií, který pomohl vytvořit Mléčnou dráhu takovou, jaká je dnes.

Poslední práce na toto téma přichází od skupiny Khyati Malhana, doktoranda v Max-Planck-Institut für Astronomie v německém Heidelbergu. Analyzovali prvotní data z „Gaia’s early third data release“ (EDR3) a pátrali po pozůstatcích malých galaxií, které splynuly s tou naší. Ty lze nalézt v tzv. halu Mléčné dráhy, které obklopuje disk mladších hvězd a centrální výduť starších hvězd, které tvoří zářivější části Mléčné dráhy.

Když menší cizí galaxie koliduje s naší, velké slapové síly ji roztrhají. Pokud tento proces probíhá pomalu, hvězdy z pohlcené galaxie vytvoří obrovský hvězdný proud, který lze v halu snadno rozeznat. Když však vše proběhne rychle, hvězdy se rozptýlí po halu a nezůstanou zde žádné známky této kolize.

Družicová observatoř Gaia Autor: ESA–D. Ducros, 2013
Družicová observatoř Gaia
Autor: ESA–D. Ducros, 2013
Pohlcovaná galaxie však nemusí obsahovat jen hvězdy. Může být obklopena skupinou kulových hvězdokup a doprovodných galaxií. Tým proto hledal i tyto útvary. Zkoumal 170 kulových hvězdokup, 41 hvězdných proudů a 46 satelitů Mléčné dráhy. Když je rozřadili podle jejich energie a hybnosti, zjistili, že 25 procent těchto objektů spadá do jedné z šesti odlišných skupin. Každá z nich odpovídá jednomu objektu, který se spojil s naší galaxií.

Pět z nich bylo už objeveno už dříve při přehlídkách oblohy. Jsou známy jako Sagittarius, Cetus, Gaia-Sausage/Enceladus, LMS-1/Wukong a Arjuna/Sequoia/I’itoi. Šestý objekt však dosud znám nebyl. Autoři studie jej pojmenovali Pontus jako odkaz na moře. V řecké mytologii je Pontus jméno jednoho z prvních dětí Gaii, řecké bohyně Země.

Podle toho, jak byl Pontus Mléčnou dráhou roztrhán, Khyati a jeho kolegové odhadují, že do Mléčné dráhy spadl pravděpodobně před osmi až deseti miliardami let. Čtyři z pěti dalších splynutí se zřejmě odehrály také v této době. Šestá událost, Sagittarius, je však novější. Do Mléčné dráhy mohla spadnout někdy v posledních pěti až šesti miliardách let. Proto ji Mléčná dráha ještě nestačila zcela rozrušit.

Astronomové tak postupně dávají dohromady historii spojení Galaxie, přičemž se data z družice Gaia ukazují jako neocenitelná. 13. června 2022 by měla mise Gaia vydat katalog dat 3 (DR3), která poskytne ještě podrobnější informace o minulosti, současnosti a budoucnosti Mléčné dráhy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Družice GAIA, Mléčná dráha


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »