Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Tento obrázek ukazuje Mléčnou dráhu, jak ji vidí družice Gaia. Čtverečky představují polohu kulových hvězdokup, trojúhelníky polohu satelitních galaxií a malé tečky jsou hvězdné proudy. Fialové tečky a čtverečky jsou objekty, které do Mléčné dráhy přinesla galaxie Pontus.
Autor: ESA/Gaia/DPAC, licence cc by-sa 3.0

Naše galaxie začala vznikat před 12 miliardami let. Od té doby se její hmotnost a velikost zvětšovala, především slučováním s jinými galaxiemi. Zřejmě nejzajímavější je, že tento proces ještě úplně neskončil. Za pomoci údajů ze sondy Gaia od společnosti ESA mohou astronomové pozorovat, jak probíhá. To jim umožňuje rekonstruovat historii naší galaxie a odhalit tak rodokmen menších galaxií, který pomohl vytvořit Mléčnou dráhu takovou, jaká je dnes.

Poslední práce na toto téma přichází od skupiny Khyati Malhana, doktoranda v Max-Planck-Institut für Astronomie v německém Heidelbergu. Analyzovali prvotní data z „Gaia’s early third data release“ (EDR3) a pátrali po pozůstatcích malých galaxií, které splynuly s tou naší. Ty lze nalézt v tzv. halu Mléčné dráhy, které obklopuje disk mladších hvězd a centrální výduť starších hvězd, které tvoří zářivější části Mléčné dráhy.

Když menší cizí galaxie koliduje s naší, velké slapové síly ji roztrhají. Pokud tento proces probíhá pomalu, hvězdy z pohlcené galaxie vytvoří obrovský hvězdný proud, který lze v halu snadno rozeznat. Když však vše proběhne rychle, hvězdy se rozptýlí po halu a nezůstanou zde žádné známky této kolize.

Družicová observatoř Gaia Autor: ESA–D. Ducros, 2013
Družicová observatoř Gaia
Autor: ESA–D. Ducros, 2013
Pohlcovaná galaxie však nemusí obsahovat jen hvězdy. Může být obklopena skupinou kulových hvězdokup a doprovodných galaxií. Tým proto hledal i tyto útvary. Zkoumal 170 kulových hvězdokup, 41 hvězdných proudů a 46 satelitů Mléčné dráhy. Když je rozřadili podle jejich energie a hybnosti, zjistili, že 25 procent těchto objektů spadá do jedné z šesti odlišných skupin. Každá z nich odpovídá jednomu objektu, který se spojil s naší galaxií.

Pět z nich bylo už objeveno už dříve při přehlídkách oblohy. Jsou známy jako Sagittarius, Cetus, Gaia-Sausage/Enceladus, LMS-1/Wukong a Arjuna/Sequoia/I’itoi. Šestý objekt však dosud znám nebyl. Autoři studie jej pojmenovali Pontus jako odkaz na moře. V řecké mytologii je Pontus jméno jednoho z prvních dětí Gaii, řecké bohyně Země.

Podle toho, jak byl Pontus Mléčnou dráhou roztrhán, Khyati a jeho kolegové odhadují, že do Mléčné dráhy spadl pravděpodobně před osmi až deseti miliardami let. Čtyři z pěti dalších splynutí se zřejmě odehrály také v této době. Šestá událost, Sagittarius, je však novější. Do Mléčné dráhy mohla spadnout někdy v posledních pěti až šesti miliardách let. Proto ji Mléčná dráha ještě nestačila zcela rozrušit.

Astronomové tak postupně dávají dohromady historii spojení Galaxie, přičemž se data z družice Gaia ukazují jako neocenitelná. 13. června 2022 by měla mise Gaia vydat katalog dat 3 (DR3), která poskytne ještě podrobnější informace o minulosti, současnosti a budoucnosti Mléčné dráhy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Družice GAIA, Mléčná dráha


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Lemmon

V levé části se pohybuje 8 letadel

Další informace »