Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Centrum naší Galaxie si odfukuje

Centrum naší Galaxie si odfukuje

Snímek ukazuje oblast poblíž středu naší Galaxie v rentgenovém a rádiovém záření. V dolní části snímku, poblíž středu, se nachází zářivý, spletitý uzel materiálu, který obsahuje supermasivní černou díru v centru naší Galaxie, známou jako Sagittarius A*. Z ní ve středu snímku vystupuje sloup modrého světla označovaný jako komín. Tento komín horkého plynu je obklopen červenými oblaky, které jsou plné hvězd. Poblíž vrcholu modrého pilíře se nachází světle modrý pruh, který je zvýrazněn rámečkem. Tento pruh je považován za výdech komína. Rámeček vlevo pak zobrazuje detailní obraz komínového průduchu, jak jej pozorovala observatoř Chandra.
Autor: NASA / CXC / Universe of Chicago / Mackey et al. / NRF / SARAO / MeerKAT / SAO / N. Wolk

Astronomové za pomoci rentgenové observatoře Chandra objevili „výdechový otvor“, který odvádí horký plyn ze Sagittaria A*, supermasivní černé díry ve středu naší Galaxie. Tento průduch se – stejně jako Sagittarius A* – nachází asi 26 000 světelných let od Země a je spojen s dříve objevenou strukturou podobnou komínu, která je kolmá k rovině Galaxie. Data z družice Chandra ukazují válcovitý tunel, který pomáhá odvádět plyn směrem k vnějším oblastem Mléčné dráhy. Tento výsledek odhaluje, jak může černá díra Mléčné dráhy pohlcovat a vyvrhovat materiál.

Dříve objevený komín začíná ve středu Mléčné dráhy a je kolmý na spirální disk Galaxie. Astronomové jej odhalili pomocí rentgenových dat z družic NASA Chandra a ESA XMM-Newton.

Rádiové záření detekované radioteleskopem MeerKAT ukazuje na vliv magnetických polí uzavírajících plyn v komíně. Podle nejnovějších dat z družice Chandra bylo objeveno několik rentgenových hřebenů přibližně kolmých na rovinu Galaxie. Astronomové se domnívají, že se jedná o stěny válcovitého tunelu, který pomáhá horkému plynu při jeho pohybu vzhůru podél komína a směrem od galaktického centra. Nově objevený průduch se nachází poblíž vrcholu komína asi 700 světelných let od středu Galaxie.

Měli jsme podezření, že magnetická pole fungují jako stěny komína a horký plyn jimi proudí vzhůru jako kouř,“ řekl Dr. Scott Mackey, astronom z Chicagské univerzity. „Nyní jsme objevili výfukový otvor poblíž vrcholu komína.“

Podle autorů článku vznikl výdechový otvor, když horký plyn stoupající komínem narazil na chladnější plyn ležící v jeho cestě. Jas stěn výdechového otvoru v rentgenovém záření je způsoben rázovými vlnami vzniklými touto srážkou. Levá strana výdechového otvoru je jasnější pravděpodobně proto, že plyn proudící vzhůru naráží na stěnu tunelu pod větším úhlem a s větší silou než v ostatních oblastech.

Výzkumníci se domnívají, že horký plyn nejspíše pochází ze sledu událostí zahrnujících pád materiálu do Sagittaria A* a následné erupce z černé díry, které ženou plyn vzhůru komínem a ven výfukovým otvorem. Neví však přesně, jak často je černá díra zásobována.

Předchozí studie naznačily, že v místě centrální černé díry nebo v její blízkosti dochází každých několik set let k dramatickým rentgenovým erupcím, takže ty by mohly hrát důležitou roli při vyhánění horkého plynu vzhůru.

Astronomové rovněž odhadují, že Sagittarius A* roztrhne a pohltí přibližně každých 20 000 let jednu hvězdu. Takové události by vedly k mohutnému, explozivnímu uvolňování energie, jejíž velká část by měla stoupat komínovými průduchy.

Bubliny u středu Mléčné dráhy

Částice a energie v průduchu poskytují vodítko k původu dvou záhadných a mnohem větších struktur v okolí středu Mléčné dráhy: Fermiho bublin, které v záření gama pozoroval Fermiho vesmírný teleskop NASA, a bublin eROSITA, které objevil rentgenový teleskop eROSITA od ESA.

V obou případech se jedná o dvojice struktur, které se rozprostírají tisíce světelných let od středu Galaxie. Poskytují důležité informace o minulé explozivní aktivitě v blízkosti centra Galaxie.

Bubliny Fermi i eROSITA jsou zarovnány podél zmiňovaného komínu a podél dalšího rentgenového komínu, který začíná ve středu Galaxie a směřuje opačným směrem. Trychtýřovitý efekt výdechového otvoru poblíž vrcholu komína může udržovat horký plyn soustředěný při cestě vzhůru, což napomáhá vzniku souvislé struktury bublin.

Objevili jsme malou strukturu, která by mohla hrát velkou roli při vzniku těchto gigantických bublin,“ říká Dr. Gabriele Ponti, astronom z italského Národního astrofyzikálního ústavu.

 

Článek o těchto objevech byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.sci.news



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Sagittarius a*


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »