Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Centrum naší Galaxie si odfukuje

Centrum naší Galaxie si odfukuje

Snímek ukazuje oblast poblíž středu naší Galaxie v rentgenovém a rádiovém záření. V dolní části snímku, poblíž středu, se nachází zářivý, spletitý uzel materiálu, který obsahuje supermasivní černou díru v centru naší Galaxie, známou jako Sagittarius A*. Z ní ve středu snímku vystupuje sloup modrého světla označovaný jako komín. Tento komín horkého plynu je obklopen červenými oblaky, které jsou plné hvězd. Poblíž vrcholu modrého pilíře se nachází světle modrý pruh, který je zvýrazněn rámečkem. Tento pruh je považován za výdech komína. Rámeček vlevo pak zobrazuje detailní obraz komínového průduchu, jak jej pozorovala observatoř Chandra.
Autor: NASA / CXC / Universe of Chicago / Mackey et al. / NRF / SARAO / MeerKAT / SAO / N. Wolk

Astronomové za pomoci rentgenové observatoře Chandra objevili „výdechový otvor“, který odvádí horký plyn ze Sagittaria A*, supermasivní černé díry ve středu naší Galaxie. Tento průduch se – stejně jako Sagittarius A* – nachází asi 26 000 světelných let od Země a je spojen s dříve objevenou strukturou podobnou komínu, která je kolmá k rovině Galaxie. Data z družice Chandra ukazují válcovitý tunel, který pomáhá odvádět plyn směrem k vnějším oblastem Mléčné dráhy. Tento výsledek odhaluje, jak může černá díra Mléčné dráhy pohlcovat a vyvrhovat materiál.

Dříve objevený komín začíná ve středu Mléčné dráhy a je kolmý na spirální disk Galaxie. Astronomové jej odhalili pomocí rentgenových dat z družic NASA Chandra a ESA XMM-Newton.

Rádiové záření detekované radioteleskopem MeerKAT ukazuje na vliv magnetických polí uzavírajících plyn v komíně. Podle nejnovějších dat z družice Chandra bylo objeveno několik rentgenových hřebenů přibližně kolmých na rovinu Galaxie. Astronomové se domnívají, že se jedná o stěny válcovitého tunelu, který pomáhá horkému plynu při jeho pohybu vzhůru podél komína a směrem od galaktického centra. Nově objevený průduch se nachází poblíž vrcholu komína asi 700 světelných let od středu Galaxie.

Měli jsme podezření, že magnetická pole fungují jako stěny komína a horký plyn jimi proudí vzhůru jako kouř,“ řekl Dr. Scott Mackey, astronom z Chicagské univerzity. „Nyní jsme objevili výfukový otvor poblíž vrcholu komína.“

Podle autorů článku vznikl výdechový otvor, když horký plyn stoupající komínem narazil na chladnější plyn ležící v jeho cestě. Jas stěn výdechového otvoru v rentgenovém záření je způsoben rázovými vlnami vzniklými touto srážkou. Levá strana výdechového otvoru je jasnější pravděpodobně proto, že plyn proudící vzhůru naráží na stěnu tunelu pod větším úhlem a s větší silou než v ostatních oblastech.

Výzkumníci se domnívají, že horký plyn nejspíše pochází ze sledu událostí zahrnujících pád materiálu do Sagittaria A* a následné erupce z černé díry, které ženou plyn vzhůru komínem a ven výfukovým otvorem. Neví však přesně, jak často je černá díra zásobována.

Předchozí studie naznačily, že v místě centrální černé díry nebo v její blízkosti dochází každých několik set let k dramatickým rentgenovým erupcím, takže ty by mohly hrát důležitou roli při vyhánění horkého plynu vzhůru.

Astronomové rovněž odhadují, že Sagittarius A* roztrhne a pohltí přibližně každých 20 000 let jednu hvězdu. Takové události by vedly k mohutnému, explozivnímu uvolňování energie, jejíž velká část by měla stoupat komínovými průduchy.

Bubliny u středu Mléčné dráhy

Částice a energie v průduchu poskytují vodítko k původu dvou záhadných a mnohem větších struktur v okolí středu Mléčné dráhy: Fermiho bublin, které v záření gama pozoroval Fermiho vesmírný teleskop NASA, a bublin eROSITA, které objevil rentgenový teleskop eROSITA od ESA.

V obou případech se jedná o dvojice struktur, které se rozprostírají tisíce světelných let od středu Galaxie. Poskytují důležité informace o minulé explozivní aktivitě v blízkosti centra Galaxie.

Bubliny Fermi i eROSITA jsou zarovnány podél zmiňovaného komínu a podél dalšího rentgenového komínu, který začíná ve středu Galaxie a směřuje opačným směrem. Trychtýřovitý efekt výdechového otvoru poblíž vrcholu komína může udržovat horký plyn soustředěný při cestě vzhůru, což napomáhá vzniku souvislé struktury bublin.

Objevili jsme malou strukturu, která by mohla hrát velkou roli při vzniku těchto gigantických bublin,“ říká Dr. Gabriele Ponti, astronom z italského Národního astrofyzikálního ústavu.

 

Článek o těchto objevech byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.sci.news



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Sagittarius a*


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »