Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Budeme hledat fialové exoplanety?

Budeme hledat fialové exoplanety?

Vědci z Cornellovy univerzity navrhují, že signály fialových bakterií, kterým se daří v různých podmínkách a které využívají infračervené světlo, by mohly naznačovat mimozemský život na exoplanetách.
Autor: SciTechDaily.com

Při pátrání po životě mimo naši planetu se nemusíme zaměřovat jen na tradiční zelenou barvu, která je běžně spojována s pozemským životem. Planeta podobná Zemi, která obíhá kolem jiné hvězdy, může vypadat jinak a může být pokryta bakteriemi, které k fotosyntéze využívají neviditelné infračervené záření. Astrobiologové z Cornellovy a Minnesotské univerzity za tímto účelem charakterizovali odrazová spektra souboru sirných a dalších fialových bakterií.

Se životem na Zemi si nejvíce spojujeme zelenou barvu, kterou vidíme skoro všude v rostlinné říši – od pokojových rostlin a zahrad až po pole a lesy, kde podmínky umožnily vývoj organismů, které provádějí fotosyntézu produkující kyslík pomocí zeleného barviva – chlorofylu.

Planeta podobná Zemi obíhající kolem jiné hvězdy by však mohla vypadat zcela jinak: mohla by být pokrytá bakteriemi, které přijímají jen málo nebo vůbec žádné viditelné světlo a nepotřebují ani kyslík, podobně jako je tomu v některých prostředích na Zemi. Místo toho by mohly využívat k fotosyntéze neviditelné infračervené záření.

Mnoho takových bakterií na Zemi obsahuje místo zelené barvy fialové pigmenty, a pokud by tyto bakterie na exoplanetách převládaly, vytvářely by charakteristický „světelný otisk“, který by byl detekovatelný pozemními i vesmírnými dalekohledy příští generace.

Fialové bakterie mohou prosperovat v širokém spektru podmínek, což z nich činí jednoho z hlavních uchazečů o život, který by mohl dominovat na různých světech,“ uvedla Lígia Fonseca Coelho, postdoktorandka Institutu Carla Sagana (CSI) a první autorka článku Purple is the New Green: Biopigments and Spectra of Earth-like Purple Worlds.

Potřebujeme vytvořit databázi známek života, abychom se ujistili, že naše teleskopy nepřehlédnou život, pokud náhodou nevypadá přesně jako to, s čím se setkáváme každý den kolem nás,“ dodala docentka astronomie Lisa Kalteneggerová, spoluautorka článku a ředitelka CSI.

Na základě života na Zemi vědci katalogizují barvy a chemické znaky, které by v odraženém světle exoplanety mohly odpovídat různým organismům a minerálům. Autor: Ryan Young, Cornell University
Na základě života na Zemi vědci katalogizují barvy a chemické znaky, které by v odraženém světle exoplanety mohly odpovídat různým organismům a minerálům.
Autor: Ryan Young, Cornell University
Pro účely studie autoři shromáždili a vypěstovali vzorky více než 20 purpurových sirných a nesirných bakterií, které se mohou vyskytovat v různých prostředích, od mělkých vod, pobřeží a bažin až po hlubokomořské hydrotermální průduchy.

Bakterie, které se souhrnně označují jako fialové, mají ve skutečnosti celou škálu barev včetně žluté, oranžové, hnědé a červené, a to díky pigmentům příbuzným těm, které dělají rajčata červená a mrkev oranžovou. Daří se jim v prostředí s nízkoenergetickým červeným nebo infračerveným světlem pomocí jednodušších systémů fotosyntézy využívajících formy chlorofylu, které absorbují infračervené světlo a nevytvářejí kyslík. Je pravděpodobné, že na rané Zemi tyto bakterie převládaly ještě před nástupem fotosyntézy rostlinného typu a mohly by být obzvláště vhodné pro exoplanety, které obíhají kolem chladnějších červených trpaslíků – nejběžnějšího typu hvězd v naší Galaxii.

Na Zemi se jim i dnes v určitých prostředích daří. Pokud by jim nekonkurovaly zelené rostliny, řasy a jiné bakterie, mohly by jim červené hvězdy poskytnout nejpříznivější podmínky pro fotosyntézu.

Detekce „bledě fialové tečky“ v jiné sluneční soustavě by vyvolala intenzivní pozorování planety, aby se tím vyloučily jiné barevné zdroje, například barevné minerály, které CSI rovněž katalogizuje.

Právě se nám otevírají oči pro tyto fascinující světy kolem nás,“ řekla Lisa Kalteneggerová. „Fialové bakterie mohou přežívat a prospívat v tak rozmanitých podmínkách, že je snadné si představit, že na mnoha různých světech může být fialová právě novou zelenou.“

Práce týmu vyšla v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.sci.news
[2] scitechdaily.com



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Markery života, Život na exoplanetách


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »