Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astrobiologové hledají nové způsoby detekce mimozemského života

Astrobiologové hledají nové způsoby detekce mimozemského života

Výskyt plynů v atmosféře současné (vlevo nahoře) a mladé (vlevo dole) Země
Autor: NASA/Wikimedia Commons/Joshua Krissansen-Totton

Astrobiologové z univerzit ve Washingtonu a v Kalifornii nalezli jednoduchý způsob k pátrání po mimozemském životě, který může být mnohem slibnější než jenom hledání kyslíku v atmosférách extrasolárních planet. Na připojeném úvodním obrázku je vpravo kresba připravovaného nového kosmického teleskopu NASA s názvem JWST. Podobné observatoře budou v budoucnu studovat atmosféry vzdálených planet za účelem hledání důkazů přítomného života.

Planeta Země (na obrázku vlevo nahoře) obsahuje ve své atmosféře několik plynů, které prozrazují přítomnost života – především se jedná o kyslík a ozón. Joshua Krissansen-Totton z University of Washington se svými spolupracovníky zjistil pro mladou Zemi (na obrázku vlevo dole), že přítomnost velkého množství metanu a oxidu uhličitého by rovněž poskytla důkazy existence života.

Představa, že atmosférický kyslík je biomarkerem života, je zvažována dlouhou dobu,“ říká Joshua Krissansen-Totton z University of Washington. „A je to dobrá strategie – je velmi obtížné vytvořit tak velké množství kyslíku bez přítomného života. Avšak nemůžeme se ohlížet jen na jeden biomarker. Dokonce i kdyby byl život ve vesmíru běžný, nemáme žádnou představu o tom, jestli bude všude produkovat kyslík. Biochemie kyslíku je velmi složitá a může být naprosto ojedinělá.“

Joshua Krissansen-Totton studoval se svými spolupracovníky historii života na Zemi a nalezl období, kdy atmosféra planety obsahovala směs plynů, které mohou existovat pouze v přítomnosti živých organismů. Ve skutečnosti schopnost života produkovat velké množství kyslíku se objevuje pouze v uplynulé jedné osmině historie planety Země. Na základě dlouhodobého výzkumu vědci identifikovali jiné kombinace plynů, které mohou poskytnout důkazy výskytu života: metan a oxid uhličitý společně s nedostatkem oxidu uhelnatého.

Exoplaneta Kepler-186f v představě výtvarníka Autor: NASA/Ames/SETI Institute/JPL-Caltech
Exoplaneta Kepler-186f v představě výtvarníka
Autor: NASA/Ames/SETI Institute/JPL-Caltech
Musíme se zaměřit na hledání mírně překypujícího metanu a oxidu uhličitého na planetách, které mají na svém povrchu kapalnou vodu a pátrat po absenci oxidu uhelnatého,“ říká profesor David Catling, rovněž z University of Washington. „Naše studie ukázala, že tato kombinace by byla přesvědčivým důkazem přítomnosti života. Co je velmi vzrušující, je skutečnost, že náš návrh je poměrně snadno realizovatelný a může vést k historickému objevu mimozemské biosféry v ne příliš vzdálené budoucnosti.“

Výzkumníci prověřili všechny možné způsoby, jak se může na planetách vytvářet metan – při dopadech asteroidů, odplyňováním nitra planety či při reakci horniny s vodou – a zjistili, že by bylo velmi obtížné vyprodukovat velké množství metanu na kamenné planetě podobné Zemi, na které by neexistovaly živé organismy.

Pokud se nám podaří společně detekovat oxid uhličitý a metan, a zvláště bez přítomnosti oxidu uhelnatého, pak tyto chemické látky budou signálem přítomnosti života. Molekula oxidu uhličitého obsahuje atom uhlíku navázaný na dva atomy kyslíku, zatímco uhlík v metanu postrádá kyslík a místo něj jsou k němu navázány čtyři atomy vodíku.

Planety s vulkanickou činností, které chrlí oxid uhličitý a metan, produkují rovněž oxid uhelnatý. Avšak ten by neměl být součástí atmosfér planet, které poskytují útočiště životu. Oxid uhelnatý je plyn, který by ihned skončil jako potrava mikroorganismů. Takže pokud se bude v těchto případech oxid uhelnatý vyskytovat v hojném množství, mělo by to být vodítkem, že pravděpodobně studujeme planetu, na které neprobíhají biologické procesy,“ říká Joshua Krissansen-Totton.

Autoři připouštějí, že kyslík je dobrou cestou ke hledání markerů života, avšak myslí si, že tato nová kombinace plynů je přinejmenším slibná pro neočekávané objevy za použití nových kosmických observatoří. „Živé organismy využívající jednoduchý metabolismus produkují metan, který je všudypřítomný a byl všude kolem v průběhu dlouhé historie vývoje Země,“ uzavírá Joshua Krissansen-Totton.

Článek byl publikován 24. 1. 2018 v časopise Science Advances.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] washington.edu
[3] theverge.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jwst, Markery života, Exoplanety


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »