Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice Gaia objevila hyperrychlé hvězdy cestující mezi galaxiemi

Družice Gaia objevila hyperrychlé hvězdy cestující mezi galaxiemi

Hyperrychlé hvězdy v okolí naší Galaxie
Autor: ESA

Skupina astronomů využila poslední data získaná evropskou astrometrickou observatoří Gaia k pohledu na hvězdy pohybující se vysokými rychlostmi, které byly doslova „vykopnuty“ z naší Galaxie. Vědci byli překvapeni objevem hvězd, které místo toho téměř „sprintovaly“ směrem k Mléčné dráze – zřejmě unikly z jiných galaxií.

V dubnu letošního roku byl publikován zcela nový katalog více než jedné miliardy hvězd proměřených astrometrickou družicí ESA s názvem Gaia. Astronomové z celého světa pracovali nepřetržitě v posledních měsících na studiu tohoto mimořádného souboru dat a zkoumali vlastnosti a pohyby hvězd v naší Galaxii i v jejím okolí s doposud nedosažitelnou přesností. To jim umožnilo vypracovat velké množství nových a zajímavých studií.

Mléčná dráha obsahuje několik stovek miliard hvězd. Většina z nich se nachází v disku s hustou výdutí uprostřed, v jejímž centru se ukrývá supermasivní černá díra. Zbývající hvězdy jsou rozptýleny v mnohem větším sférickém halo.

Hvězdy obíhají kolem středu naší Galaxie rychlostí několika set kilometrů za sekundu a jejich pohyb v sobě obsahuje spoustu informací o dávné historii našeho hvězdného ostrova. Nejrychlejší skupinu hvězd v Mléčné dráze představují tzv. hyperrychlé hvězdy, které – jak se domníváme – začaly svoji existenci v blízkosti galaktického středu a později byly vymrštěny směrem k okraji naší Galaxie v důsledku interakcí se supermasivní černou dírou.

Doposud byl objeven pouze malý počet hyperrychlých hvězd. Na základě pozorování družice Gaia byl nedávno publikován druhý soubor dat, který poskytuje unikátní příležitost k jeho detailnímu studiu.

Několik skupin astronomů se vrhlo do těchto pořízených dat při pátrání po hyperrychlých hvězdách okamžitě po zveřejnění nové databáze. Mezi nimi byli i tři astronomové z Leiden University v Nizozemí, kteří byli velmi ohromeni.

Vzhled oblohy na základě pozorování družice Gaia Autor: ESA
Vzhled oblohy na základě pozorování družice Gaia
Autor: ESA
Pro více než 1,3 miliardy hvězd uskutečnila družice Gaia měření polohy, paralaxy – která je indikátorem jejich vzdálenosti – a jejich pohybu po obloze v rovině 2D. Pro 7 miliónů nejjasnějších hvězd družice rovněž měřila, jak rychle se pohybují směrem k nám nebo naopak od nás.

Pro 7 miliónů hvězd uskutečnila Gaia trojrozměrná měření (3D) rychlostí stálic a jejich směrů, mezi nimiž jsme nalezli 20, které se mohou pohybovat rychlostí dostatečnou k případnému úniku z naší Galaxie,“ říká Elena Maria Rossi, jedna z autorů nové studie.

Maria Rossi se svými spolupracovníky, kteří již minulý rok objevili několik hyperrychlých hvězd v rámci studie na základě dat z družice Gaia zveřejněných v první zprávě, byli mile překvapeni a doufali, že najdou alespoň jednu hvězdu na útěku z Mléčné dráhy mezi pozorovanými sedmi milióny. Avšak zjistili, že jich existuje mnohem více.

Avšak spíše než aby unikaly pryč z galaktického centra, většinu hvězd putujících vysokými rychlostmi jsme objevili ve fázi, kdy doslova závodí o to dostat se do naší Galaxie,“ dodává spoluautor studie Tommaso Marchetti. „Může se jednat o hvězdy z jiných galaxií, prolétající zrovna skrz naši Mléčnou dráhu.“

Je pravděpodobné, že tito mezigalaktičtí vetřelci pocházejí z Velkého Magellanova oblaku – relativně malé galaxie doprovázející Mléčnou dráhu – nebo dokonce mohou mít původ až v galaxiích velmi vzdálených. Pokud je to i tento případ, nesou si s sebou otisk místa svého původu a jejich studium z mnohem menší vzdálenosti, než se nachází jejich mateřská galaxie, může poskytnout zcela nové informace o podstatě hvězd v jiné galaxii – podobným způsobem můžeme studovat například planetu Mars na základě výzkumu meteoritů, které byly vymrštěny z rudé planety a dopadly na Zemi.

Hvězdy mohou být urychleny na vysoké rychlosti, když se dostanou do blízkosti supermasivní černé díry,“ říká Elena Maria Rossi. „Proto přítomnost těchto hvězd může být indikátorem takovýchto černých děr v blízkých galaxiích. Avšak hvězdy mohly být dříve také součástí binárního systému vymrštěného směrem k Mléčné dráze, když jedna složka dvojhvězdy explodovala jako supernova. Jedna či druhá varianta nám toho může říci mnoho o těchto typech procesů probíhajících v okolních galaxiích.“

Alternativním vysvětlením je, že nově objevené „sprintující“ hvězdy mohou pocházet z oblasti halo naší Galaxie, odkud byly urychleny a nasměrovány směrem dovnitř v důsledku interakce s trpasličími galaxiemi, které se v minulosti přiblížily k Mléčné dráze. Dodatečné informace o stáří a složení těchto hvězd tak mohou pomoci astronomům objasnit jejich původ.

Hvězda z halo Mléčné dráhy pravděpodobně bude mnohem starší a většinou složená z vodíku, zatímco hvězdy z jiných galaxií mohou obsahovat mnohem více těžkých chemických prvků,“ říká Tommaso Marchetti. „Zjištěním barvy hvězd se dozvíme více o tom, z čeho jsou složeny.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Hyperrychlé hvězdy, Mléčná dráha


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »