Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V naší Galaxii objeveno 591 nových hyperrychlých hvězd

V naší Galaxii objeveno 591 nových hyperrychlých hvězd

Polohy a dráhy nově objevených hvězd pohybujících se v naší Galaxii vysokými rychlostmi
Autor: Xiao Kong, China’s National Astronomical Observatories

Na základě dat získaných z teleskopu LAMOST (Large Sky Area Multi-object Fiber Spectroscopic Telescope) a evropské astrometrické družice Gaia astronomové objevili 591 nových hyperrychlých hvězd v halo naší Galaxie – Mléčné dráhy. Tyto „vysokorychlostní“ hvězdy jsou členy halo Mléčné dráhy a pohybují se velmi rychle po protáhlých eliptických drahách kolem středu naší Galaxie. Nacházejí se zde čtyři podtřídy těchto hvězd: hyperrychlé hvězdy (nejrychlejší hvězdy v Galaxii), toulavé hvězdy, hyper-toulavé hvězdy a rychlé hvězdy v halo Galaxie.

Tyto hvězdy vyznačují přítomnost extrémně dynamických a astrofyzikálních procesů, zejména když se hvězdy blíží k únikové rychlosti nebo ji dokonce překračují. Poskytují tak průzkumnou sondu pro široké rozpětí studia Galaxie v měřítkách od několika světelných roků v blízkosti centrální supermasivní černé díry až po vzdálené galaktické halo. Poskytují rovněž nahlédnutí na dynamické mechanismy, jejichž důsledkem je dosažení extrémních rychlostí. Například jejich rozložení v prostoru a jejich rychlosti mohou prozradit existenci binární masivní černé díry.

Ačkoliv jsou v Mléčné dráze vzácné, hvězdy s vysokou rychlostí a s unikátní kinematikou mohou poskytnout hluboký pohled do širokého rozsahu galaktické vědy,“ říká spoluautor studie Youjun Lu, astronom na China’s National Astronomical Observatories a University of Chinese Academy of Sciences. „Těchto 591 nově objevených hyperrychlých hvězd zdvojnásobilo celkový počet doposud objevených velmi rychlých hvězd, což znamená, že jejich současný celkový počet přesahuje číslo 1 000,“ dodává hlavní autor Yinbi Li, astronom na China’s National Astronomical Observatories.

Astronomové analyzovali data ze sedmého vydání LAMOST Data Release a druhého souboru Gaia Data Release. Identifikovali celkem 591 hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi, včetně nejméně 43 hvězd, které mohou překonat gravitaci Mléčné dráhy a které z ní uniknou s pravděpodobností větší než 50 % (mají zde tudíž pouze „přechodné bydliště“). Většina z nich jsou obří hvězdy; přibližně 14 % z nich představují hvězdy z halo naší Galaxie bohaté na kovy.

Dvě největší databáze poskytují bezprecedentní příležitost k nalezení většího počtu hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi, a my jsme to udělali,“ říká spoluautor studie Ali Luo, rovněž z China’s National Astronomical Observatories a University of Chinese Academy of Sciences.

Za účelem dalšího výzkumu původu 591 hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi sledoval tým astronomů jejich dráhy v čase zpět do minulosti. Zjistili, že zhruba 15 % hvězd pochází z centra naší Galaxie, 55 % má původ v galaktickém disku a zbývajících 30 % hvězd má extragalaktický původ.

Jejich nízká metalicita napovídá, že hlavní část hvězdného halo se zformovala jako důsledek přírůstku po slapovém roztrhání trpasličích galaxií,“ říká profesor Gang Zhao, rovněž z China’s National Astronomical Observatories a University of Chinese Academy of Sciences. „Objev těchto hvězd o vysokých energiích nám říká, že kombinace rozmanitých budoucích průzkumů nám pomůže objevit ještě více hyperrychlých hvězd a dalších unikátních hvězd, které budou využity ke studiu nevyřešených záhad týkajících se naší Galaxie.“

První hyperrychlou hvězdu astronomové objevili již v roce 2005. V uplynulých patnácti letech bylo objeveno celkem 550 těchto hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi.

LAMOST je největší čínský optický dalekohled, který má na světě nejvyšší spektrální poměr zisku a může pozorovat přibližně 4 000 hvězdných cílů během jedné expozice. Pravidelný průzkum zahájil v roce 2012 a shromáždil největší databázi spekter na světě.

Gaia je vesmírná mise Evropské kosmické agentury ESA vypuštěná v roce 2013. Poskytla astrometrické parametry pro více než 1,3 miliardy zdrojů, což představuje největší databázi v tomto ohledu. „Dvě největší databáze nám poskytly bezprecedentní příležitost najít větší množství hvězd pohybujících se v naší Galaxii vysokými rychlostmi a my jsme je objevili,“ říká Ali Luo z NAOC.

Objev byl publikován v článku uveřejněném v Astrophysical Journal Supplement Series.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »