Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V naší Galaxii objeveno 591 nových hyperrychlých hvězd

V naší Galaxii objeveno 591 nových hyperrychlých hvězd

Polohy a dráhy nově objevených hvězd pohybujících se v naší Galaxii vysokými rychlostmi
Autor: Xiao Kong, China’s National Astronomical Observatories

Na základě dat získaných z teleskopu LAMOST (Large Sky Area Multi-object Fiber Spectroscopic Telescope) a evropské astrometrické družice Gaia astronomové objevili 591 nových hyperrychlých hvězd v halo naší Galaxie – Mléčné dráhy. Tyto „vysokorychlostní“ hvězdy jsou členy halo Mléčné dráhy a pohybují se velmi rychle po protáhlých eliptických drahách kolem středu naší Galaxie. Nacházejí se zde čtyři podtřídy těchto hvězd: hyperrychlé hvězdy (nejrychlejší hvězdy v Galaxii), toulavé hvězdy, hyper-toulavé hvězdy a rychlé hvězdy v halo Galaxie.

Tyto hvězdy vyznačují přítomnost extrémně dynamických a astrofyzikálních procesů, zejména když se hvězdy blíží k únikové rychlosti nebo ji dokonce překračují. Poskytují tak průzkumnou sondu pro široké rozpětí studia Galaxie v měřítkách od několika světelných roků v blízkosti centrální supermasivní černé díry až po vzdálené galaktické halo. Poskytují rovněž nahlédnutí na dynamické mechanismy, jejichž důsledkem je dosažení extrémních rychlostí. Například jejich rozložení v prostoru a jejich rychlosti mohou prozradit existenci binární masivní černé díry.

Ačkoliv jsou v Mléčné dráze vzácné, hvězdy s vysokou rychlostí a s unikátní kinematikou mohou poskytnout hluboký pohled do širokého rozsahu galaktické vědy,“ říká spoluautor studie Youjun Lu, astronom na China’s National Astronomical Observatories a University of Chinese Academy of Sciences. „Těchto 591 nově objevených hyperrychlých hvězd zdvojnásobilo celkový počet doposud objevených velmi rychlých hvězd, což znamená, že jejich současný celkový počet přesahuje číslo 1 000,“ dodává hlavní autor Yinbi Li, astronom na China’s National Astronomical Observatories.

Astronomové analyzovali data ze sedmého vydání LAMOST Data Release a druhého souboru Gaia Data Release. Identifikovali celkem 591 hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi, včetně nejméně 43 hvězd, které mohou překonat gravitaci Mléčné dráhy a které z ní uniknou s pravděpodobností větší než 50 % (mají zde tudíž pouze „přechodné bydliště“). Většina z nich jsou obří hvězdy; přibližně 14 % z nich představují hvězdy z halo naší Galaxie bohaté na kovy.

Dvě největší databáze poskytují bezprecedentní příležitost k nalezení většího počtu hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi, a my jsme to udělali,“ říká spoluautor studie Ali Luo, rovněž z China’s National Astronomical Observatories a University of Chinese Academy of Sciences.

Za účelem dalšího výzkumu původu 591 hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi sledoval tým astronomů jejich dráhy v čase zpět do minulosti. Zjistili, že zhruba 15 % hvězd pochází z centra naší Galaxie, 55 % má původ v galaktickém disku a zbývajících 30 % hvězd má extragalaktický původ.

Jejich nízká metalicita napovídá, že hlavní část hvězdného halo se zformovala jako důsledek přírůstku po slapovém roztrhání trpasličích galaxií,“ říká profesor Gang Zhao, rovněž z China’s National Astronomical Observatories a University of Chinese Academy of Sciences. „Objev těchto hvězd o vysokých energiích nám říká, že kombinace rozmanitých budoucích průzkumů nám pomůže objevit ještě více hyperrychlých hvězd a dalších unikátních hvězd, které budou využity ke studiu nevyřešených záhad týkajících se naší Galaxie.“

První hyperrychlou hvězdu astronomové objevili již v roce 2005. V uplynulých patnácti letech bylo objeveno celkem 550 těchto hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi.

LAMOST je největší čínský optický dalekohled, který má na světě nejvyšší spektrální poměr zisku a může pozorovat přibližně 4 000 hvězdných cílů během jedné expozice. Pravidelný průzkum zahájil v roce 2012 a shromáždil největší databázi spekter na světě.

Gaia je vesmírná mise Evropské kosmické agentury ESA vypuštěná v roce 2013. Poskytla astrometrické parametry pro více než 1,3 miliardy zdrojů, což představuje největší databázi v tomto ohledu. „Dvě největší databáze nám poskytly bezprecedentní příležitost najít větší množství hvězd pohybujících se v naší Galaxii vysokými rychlostmi a my jsme je objevili,“ říká Ali Luo z NAOC.

Objev byl publikován v článku uveřejněném v Astrophysical Journal Supplement Series.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hyperrychlé hvězdy, Naše Galaxie


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »