Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy je k nám blíže, než jsme si mysleli

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy je k nám blíže, než jsme si mysleli

Polohy a rychlosti hvězd v naší Galaxii
Autor: NAOJ

Vzdálenost mezi Sluneční soustavou a zdrojem Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy, je přibližně 25 800 světelných roků, tedy zhruba o 1 900 světelných roků méně, než se doposud uvádělo. Vyplývá to z analýzy nových dat japonského projektu VLBI (Very Long Baseline Interferometer) s názvem VERA (VLBI Exploration of Radio Astrometry).

Šipky na titulním obrázku ukazují polohy a rychlosti pro 224 objektů použitých k modelu naší Galaxie. Nepřerušované černé čáry v podobě oblouků představují polohy spirálních ramen Galaxie. Krátkými barevnými čarami se šipkami jsou zvýrazněny skupiny objektů náležejících k jednotlivým spirálním ramenům.

Protože se Země nachází uvnitř Mléčné dráhy, nemůžeme poodstoupit a pozorovat, jak naše Galaxie vypadá zvnějšku,“ říká Tomoya Hirota, astronom na Mizusawa VLBI Observatory at the National Astronomical Observatory of Japan a Department of Astronomical Sciences at SOKENDAI se svými spolupracovníky z projektu VERA Collaboration. „Astrometrie, přesná měření poloh a rychlostí objektů, je rozhodujícím nástrojem k pochopení celkové struktury naší Galaxie a našeho místa v ní.“

VERA byla iniciována Japonskou národní observatoří (National Astronomical Observatory of Japan – NAOJ) v roce 2000,“ dodávají astronomové. „Projekt byl navržen za účelem astrometrických pozorování prostřednictvím radioteleskopu VLBI k odhalení 3D rychlostní a prostorové struktury v Mléčné dráze. To zahrnuje 4 japonské radioteleskopy s anténami o průměru 20 m: Mizusawa, Iriki, Ogasawara a Ishigaki-jima.”

Využitím dat z prvního katalogu astrometrie VERA astronomové modelovali strukturu Mléčné dráhy k určení základních parametrů, jako je například vzdálenost směrem ke galaktickému centru a rychlosti Slunce kolem středu Galaxie.

Naše výsledky napovídají, že střed naší Galaxie a supermasivní černá díra, která v něm sídlí, je od Země vzdálený 25 800 světelných roků,“ uvádějí astronomové. „To je mnohem blíže, než doposud oficiálně udávaná hodnota 27 700 světelných roků, přijatá Mezinárodní astronomickou unií v roce 1985.“

Rychlost jednotlivých objektů na publikované mapě naznačuje, že Slunce obíhá kolem středu Galaxie rychlostí 227 km/s. To je poněkud rychleji než oficiálně udávaná hodnota 220 km/s.“

Výzkumníci z projektu VERA nyní plánují pozorování většího počtu objektů, zejména těch, které se nacházejí blíže ke zdroji Sagittarius A*, aby mohli lépe charakterizovat strukturu a pohyby objektů Mléčné dráhy.

Jako součást tohoto úsilí bude VERA spolupracovat v rámci pozorovací sítě EAVN (East Asian VLBI Network), která zahrnuje radioteleskopy na území Japonska, Jižní Koreje a Číny,“ doplňují vědci. „Prostřednictvím navýšení počtu radioteleskopů a zvětšením vzdáleností mezi jednotlivými stanicemi může pozorovací síť EAVN docílit mnohem vyšší přesnosti.“

Katalog VERA byl nedávno zveřejněn v Publications of the Astronomical Society of Japan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Oběh Slunce, Supermasivní černá díra, Naše Galaxie


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »