Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy je k nám blíže, než jsme si mysleli

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy je k nám blíže, než jsme si mysleli

Polohy a rychlosti hvězd v naší Galaxii
Autor: NAOJ

Vzdálenost mezi Sluneční soustavou a zdrojem Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy, je přibližně 25 800 světelných roků, tedy zhruba o 1 900 světelných roků méně, než se doposud uvádělo. Vyplývá to z analýzy nových dat japonského projektu VLBI (Very Long Baseline Interferometer) s názvem VERA (VLBI Exploration of Radio Astrometry).

Šipky na titulním obrázku ukazují polohy a rychlosti pro 224 objektů použitých k modelu naší Galaxie. Nepřerušované černé čáry v podobě oblouků představují polohy spirálních ramen Galaxie. Krátkými barevnými čarami se šipkami jsou zvýrazněny skupiny objektů náležejících k jednotlivým spirálním ramenům.

Protože se Země nachází uvnitř Mléčné dráhy, nemůžeme poodstoupit a pozorovat, jak naše Galaxie vypadá zvnějšku,“ říká Tomoya Hirota, astronom na Mizusawa VLBI Observatory at the National Astronomical Observatory of Japan a Department of Astronomical Sciences at SOKENDAI se svými spolupracovníky z projektu VERA Collaboration. „Astrometrie, přesná měření poloh a rychlostí objektů, je rozhodujícím nástrojem k pochopení celkové struktury naší Galaxie a našeho místa v ní.“

VERA byla iniciována Japonskou národní observatoří (National Astronomical Observatory of Japan – NAOJ) v roce 2000,“ dodávají astronomové. „Projekt byl navržen za účelem astrometrických pozorování prostřednictvím radioteleskopu VLBI k odhalení 3D rychlostní a prostorové struktury v Mléčné dráze. To zahrnuje 4 japonské radioteleskopy s anténami o průměru 20 m: Mizusawa, Iriki, Ogasawara a Ishigaki-jima.”

Využitím dat z prvního katalogu astrometrie VERA astronomové modelovali strukturu Mléčné dráhy k určení základních parametrů, jako je například vzdálenost směrem ke galaktickému centru a rychlosti Slunce kolem středu Galaxie.

Naše výsledky napovídají, že střed naší Galaxie a supermasivní černá díra, která v něm sídlí, je od Země vzdálený 25 800 světelných roků,“ uvádějí astronomové. „To je mnohem blíže, než doposud oficiálně udávaná hodnota 27 700 světelných roků, přijatá Mezinárodní astronomickou unií v roce 1985.“

Rychlost jednotlivých objektů na publikované mapě naznačuje, že Slunce obíhá kolem středu Galaxie rychlostí 227 km/s. To je poněkud rychleji než oficiálně udávaná hodnota 220 km/s.“

Výzkumníci z projektu VERA nyní plánují pozorování většího počtu objektů, zejména těch, které se nacházejí blíže ke zdroji Sagittarius A*, aby mohli lépe charakterizovat strukturu a pohyby objektů Mléčné dráhy.

Jako součást tohoto úsilí bude VERA spolupracovat v rámci pozorovací sítě EAVN (East Asian VLBI Network), která zahrnuje radioteleskopy na území Japonska, Jižní Koreje a Číny,“ doplňují vědci. „Prostřednictvím navýšení počtu radioteleskopů a zvětšením vzdáleností mezi jednotlivými stanicemi může pozorovací síť EAVN docílit mnohem vyšší přesnosti.“

Katalog VERA byl nedávno zveřejněn v Publications of the Astronomical Society of Japan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Oběh Slunce, Supermasivní černá díra, Naše Galaxie


3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjukcia Mesiaca a Marsu

Dnešná ranná konjukcia (vzájomné priblíženie na oblohe) Mesiaca a planéty Mars (označený vpravo hore). Vybavenie: Canon 60D, Hanimex 400mm/F8, Vivitar telekonvertor 3x, Videostatív. Software: PIPP, AutoStakkert (15%), Registax, Adobe photoshop. 373x1/160sec, ISO160. V Belej nad Cirochou, 14.1.2025 o 5:20

Další informace »