Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Obědvající černá díra v centru naší Galaxie

Obědvající černá díra v centru naší Galaxie

Družice NASA s názvem NuSTAR pro oblast rentgenového záření Autor: NASA/JPL-Caltech
Družice NASA s názvem NuSTAR pro oblast rentgenového záření
Autor: NASA/JPL-Caltech
Hluboko v srdci naší spirální Galaxie se nachází horký materiál kroužící kolem černé díry, která má hmotnost několika miliónů hmotností Slunce. Většina galaxií – možná dokonce všechny – má ve svém středu podobná monstra. A čím větší galaxie, tím větší černá díra se v jejím středu usadila. Tyto supermasivní černé díry jsou udržovány při životě tím, že polykají hvězdy, planety, asteroidy, komety a oblaka plynů, která zabloudí do oblasti hustého galaktického jádra.

Kosmická observatoř NASA s názvem NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array) nedávno zachytila centrální černou díru v naší Galaxii přímo při činu – při polykání okolního materiálu.

„Měli jsme to štěstí, že jsme zachytili vzplanutí černé díry hned během naší první pozorovací kampaně,“ říká Fiona Harrison (California Institute of Technology, Caltech).

NuSTAR je kosmická observatoř obíhající kolem Země, zkonstruovaná za účelem pořizování snímků mohutných vysokoenergetických jevů ve vesmíru. Byla vypuštěna 13. 6. 2012. Jedná se o jediný kosmický dalekohled schopný pořizovat tak ostré snímky v oboru rentgenového záření o vysokých energiích, které je vyzařováno umírajícími hvězdami a „hladovými“ černými dírami.

„Je to podobné, jako když si nasadíte nové brýle a poprvé uvidíte zřetelně svět kolem sebe,“ říká Fiona Harrison. Kosmická observatoř NuSTAR jako první svůj úkol pořídila snímek zdroje Cygnus X-1, což je černá díra v naší Galaxii (v souhvězdí Labutě), která nasává plyn z obří hvězdy představující jejího průvodce.

Ostrý zrak rentgenové družice NuSTAR rovněž umožnil přesně rozlišit výron rentgenového záření přicházejícího z centra Galaxie v průběhu pozorovací kampaně v červenci roku 2012. Pozorování rentgenového záření o nízkých energiích prostřednictvím kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a pozorování v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu Keck (Havajské ostrovy) s objektivem o průměru 10 m toto vzplanutí potvrdila. Černá díra uprostřed Mléčné dráhy právě spolkla větší sousto.

Krmení černé díry je násilný proces, při kterém je „jídlo“ roztrháno na nepatrné kousky v důsledku silné gravitace a zahřáté na teplotu několika miliónů stupňů během pádu do chřtánu gravitační singularity. V tomto případě družice NuSTAR zaregistrovala rentgenové záření emitované hmotou zahřívanou na teplotu kolem 100 miliónů stupňů Celsia.

Pozorování zvýšila naději, že astronomové budou schopni rozřešit dlouhodobou záhadu: proč je superhmotná černá díra v centru naší Galaxie tak vybíravý jedlík?

V porovnání s velkými černými dírami v centrech jiných galaxií je ta naše vcelku poklidná. Velmi aktivní černé díry mají tendenci hltavě polykat hmotu v obrovském množství. Na druhou stranu naše černá díra jen uždibuje z okolního materiálu a nepolyká všechno.

Supermasivní černá díra v centru naší Galaxie Autor: NASA/JPL-Caltech
Supermasivní černá díra v centru naší Galaxie
Autor: NASA/JPL-Caltech
Družice NASA s názvem NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array) pořídila tento první velmi ostrý snímek supermasivní černé díry v srdci naší Galaxie v oboru rentgenového záření. Obrázek na pozadí pořízený družicí Spitzer Space Telescope v oboru infračerveného záření ukazuje polohu obrovité černé díry označované Sagittarius A*, zkráceně Sgr A*. Bílý jasný bod na prostředním (vloženém) snímku v oboru rentgenového záření představuje nejteplejší materiál v blízkosti černé díry a malá skvrna v okolí bílého bodu je horký plyn. Snímky pořízené v časovém odstupu dvou dnů v červenci 2012 (vpravo) ukazují vzplanutí zaregistrované družicí NuSTAR. Na prostředním snímku je zachycen okamžik maximálního vzplanutí, kdy se černá díra „krmila“ a kdy byl okolní materiál zahřátý na teplotu zhruba 100 miliónů stupňů Celsia.

Nejčastějším „jídlem“ černé díry mohou být asteroidy. Podle jednoho modelu krouží kolem jádra naší Galaxie bilióny planetek. Astronomové použili kosmickou observatoř Chandra X-ray Observatory, která skutečně detekovala záblesky rentgenového záření odpovídající asteroidu o průměru minimálně 10 km, který spadl do chřtánu černé díry. Tyto vesmírné kameny mohou mít přibližně stejnou velikost jako asteroid, jehož srážka se Zemí před 65 milióny roků vedla k vyhynutí dinosaurů. Menší tělesa mohou rovněž padat na černou díru, avšak vzniklé rentgenové záření je natolik slabé, že je družice Chandra není schopna zaregistrovat.

Nová družice NuSTAR však do tohoto problému vnesla něco nového. Díky její nebývalé schopnosti detekovat vzplanutí rentgenového záření a vytvářet velmi ostré obrázky dalekohled téměř jistě pomůže astronomům pochopit, k jakým událostem dochází hluboko v centru naší Galaxie. Velké „hodování“ supermasivní černé díry se může brzy opakovat.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nustar, Supermasivní černá díra, Naše Galaxie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »