Jak rychle se může černá díra otáčet? Pokud se jakýkoli objekt z běžné hmoty roztočí příliš rychle, rozpadne se. Ale černá díra se možná rozpadnout nedokáže, a její maximální rychlost rotace skutečně neznáme. Teoretici obvykle modelují rychle rotující černé díry pomocí Kerrova řešení Einsteinovy...
Proč jsou oblasti nad slunečními skvrnami tak horké? Samotné sluneční skvrny jsou o něco chladnější než okolní sluneční povrch, protože magnetická pole, která je vytvářejí, snižují konvekční ohřev. Je proto zvláštní, že oblasti nad nimi, dokonce i mnohem výše ve sluneční koróně, mohou být stokrát...
NuSTAR je orbitální rentgenový teleskop, který byl vypuštěn do vesmíru v červnu 2012. Do vesmíru ho vynesla raketa Pegasus, která byla upevněna pod trupem letounu L-1011 „Stargazer“. Teleskop má velmi unikátní konstrukci, kdy zrcadla teleskopu jsou umístěna na výsuvném zařízení, 10 metrů od...
Proč jsou oblasti nad slunečními skvrnami tak horké? Sluneční skvrny samotné jsou o něco chladnější, než okolní sluneční povrch, protože magnetická pole, která je vytvářejí, omezují konvektivní ohřev. Je proto neobvyklé, že oblasti nad nimi, dokonce i mnohem výše ve sluneční koroně, mohou být...
Družice NASA s názvem NuSTAR pro oblast rentgenového zářeníAutor: NASA/JPL-CaltechHluboko v srdci naší spirální Galaxie se nachází horký materiál kroužící kolem černé díry, která má hmotnost několika miliónů hmotností Slunce. Většina galaxií – možná dokonce všechny – má ve svém středu podobná...
Ve středu naší Mléčné dráhy, ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, se nachází černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí. Tato černá díra Mléčné dráhy se pěkně jmenuje Sagittarius A* (čti A-hvězda) a naštěstí se chová velice způsobně ve srovnání s centrálními černými děrami ve vzdálených...
Jak rychle se může černá díra otáčet? Pokud se jakýkoli objekt z běžné hmoty roztočí příliš rychle, rozpadne se. Ale černá díra se možná rozpadnout nedokáže, a její maximální rychlost rotace skutečně neznáme. Teoretici obvykle modelují rychle rotující černé díry pomocí Kerrova řešení Einsteinovy...
Proč jsou oblasti nad slunečními skvrnami tak horké? Samotné sluneční skvrny jsou o něco chladnější než okolní sluneční povrch, protože magnetická pole, která je vytvářejí, snižují konvekční ohřev. Je proto zvláštní, že oblasti nad nimi, dokonce i mnohem výše ve sluneční koróně, mohou být stokrát...
NuSTAR je orbitální rentgenový teleskop, který byl vypuštěn do vesmíru v červnu 2012. Do vesmíru ho vynesla raketa Pegasus, která byla upevněna pod trupem letounu L-1011 „Stargazer“. Teleskop má velmi unikátní konstrukci, kdy zrcadla teleskopu jsou umístěna na výsuvném zařízení, 10 metrů od...
Proč jsou oblasti nad slunečními skvrnami tak horké? Sluneční skvrny samotné jsou o něco chladnější, než okolní sluneční povrch, protože magnetická pole, která je vytvářejí, omezují konvektivní ohřev. Je proto neobvyklé, že oblasti nad nimi, dokonce i mnohem výše ve sluneční koroně, mohou být...
Družice NASA s názvem NuSTAR pro oblast rentgenového zářeníAutor: NASA/JPL-CaltechHluboko v srdci naší spirální Galaxie se nachází horký materiál kroužící kolem černé díry, která má hmotnost několika miliónů hmotností Slunce. Většina galaxií – možná dokonce všechny – má ve svém středu podobná...
Ve středu naší Mléčné dráhy, ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, se nachází černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí. Tato černá díra Mléčné dráhy se pěkně jmenuje Sagittarius A* (čti A-hvězda) a naštěstí se chová velice způsobně ve srovnání s centrálními černými děrami ve vzdálených...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
