Úvodní  >  Štítky  >  Štítek nustar

Štítek: nustar

APOD Roztočení superhmotné černé díry

Jak rychle se může černá díra otáčet? Pokud se jakýkoli objekt z běžné hmoty roztočí příliš rychle, rozpadne se. Ale černá díra se možná rozpadnout nedokáže, a její maximální rychlost rotace skutečně neznáme. Teoretici obvykle modelují rychle rotující černé díry pomocí Kerrova řešení Einsteinovy...

APOD Slunce rentgenově z družice NuSTAR

Proč jsou oblasti nad slunečními skvrnami tak horké? Samotné sluneční skvrny jsou o něco chladnější než okolní sluneční povrch, protože magnetická pole, která je vytvářejí, snižují konvekční ohřev. Je proto zvláštní, že oblasti nad nimi, dokonce i mnohem výše ve sluneční koróně, mohou být stokrát...

APOD Slunce v rentgenu z NuSTARu

Proč jsou oblasti nad slunečními skvrnami tak horké? Sluneční skvrny samotné jsou o něco chladnější, než okolní sluneční povrch, protože magnetická pole, která je vytvářejí, omezují konvektivní ohřev. Je proto neobvyklé, že oblasti nad nimi, dokonce i mnohem výše ve sluneční koroně, mohou být...

APOD Černá díra v Mléčné dráze

Ve středu naší Mléčné dráhy, ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, se nachází černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí. Tato černá díra Mléčné dráhy se pěkně jmenuje Sagittarius A* (čti A-hvězda) a naštěstí se chová velice způsobně ve srovnání s centrálními černými děrami ve vzdálených...

APOD Roztočení superhmotné černé díry

Jak rychle se může černá díra otáčet? Pokud se jakýkoli objekt z běžné hmoty roztočí příliš rychle, rozpadne se. Ale černá díra se možná rozpadnout nedokáže, a její maximální rychlost rotace skutečně neznáme. Teoretici obvykle modelují rychle rotující černé díry pomocí Kerrova řešení Einsteinovy...

APOD Slunce rentgenově z družice NuSTAR

Proč jsou oblasti nad slunečními skvrnami tak horké? Samotné sluneční skvrny jsou o něco chladnější než okolní sluneční povrch, protože magnetická pole, která je vytvářejí, snižují konvekční ohřev. Je proto zvláštní, že oblasti nad nimi, dokonce i mnohem výše ve sluneční koróně, mohou být stokrát...

APOD Slunce v rentgenu z NuSTARu

Proč jsou oblasti nad slunečními skvrnami tak horké? Sluneční skvrny samotné jsou o něco chladnější, než okolní sluneční povrch, protože magnetická pole, která je vytvářejí, omezují konvektivní ohřev. Je proto neobvyklé, že oblasti nad nimi, dokonce i mnohem výše ve sluneční koroně, mohou být...

APOD Černá díra v Mléčné dráze

Ve středu naší Mléčné dráhy, ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, se nachází černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí. Tato černá díra Mléčné dráhy se pěkně jmenuje Sagittarius A* (čti A-hvězda) a naštěstí se chová velice způsobně ve srovnání s centrálními černými děrami ve vzdálených...



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »