Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. listopad 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. listopad 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Slunce rentgenově z družice NuSTAR

Uznání: NASA, NuSTAR, SDO

Proč jsou oblasti nad slunečními skvrnami tak horké? Samotné sluneční skvrny jsou o něco chladnější než okolní sluneční povrch, protože magnetická pole, která je vytvářejí, snižují konvekční ohřev. Je proto zvláštní, že oblasti nad nimi, dokonce i mnohem výše ve sluneční koróně, mohou být stokrát teplejší. Aby NASA pomohla zjistit příčinu, tak namířila velmi citlivý rentgenový dalekohled na družici Země NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array) na Slunce. Zde je vidět Slunce v ultrafialovém světle v červené barvě z družice SDO (Solar Dynamics Observatory). Na tento obraz je ve falešných barvách zelené a modré superponována emise nad slunečními skvrnami, jak ji detekovala družice NuSTAR v různých pásmech vysokoenergetického rentgenového záření, které zvýrazňuje oblasti s extrémně vysokou teplotou. Snímky z NuSTARu jako je tento umožňují osvětlit mechanismus ohřevu sluneční atmosféry a nano a mikro vzplanutí, jako krátké výboje energie, které mohou být motorem neobvyklého ohřevu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Sunspot
  2. Youtube.com: Physics - Energy - Heat Transfer - Convection
  3. APOD: 2019-07-01 Velká korona
  4. Twitter: NASA
  5. CalTech.edu: Sun Sizzles in High-Energy X-Rays
  6. CalTech.edu: Sun Sizzles in High-Energy X-Rays
  7. NASA: Ultraviolet Waves
  8. NASA: Sun Shines in High-Energy X-rays
  9. NASA: About The SDO Mission
  10. NASA: Sunspots and Solar Flares
  11. Wikipedia: NuSTAR
  12. NASA: X-Rays
  13. Youtube.com: How Hot Can It Get?
  14. APOD: 2005-08-14 Zahřívání koronálních smyček
  15. Wikipedia: Nanoflares
  16. Harvard.edu: NuSTAR observations of a repeatedly microflaring active region
  17. FineArtAmerica.com: Foto: Kočka ve skoku :-)

Štítky: Slunce, Slunce, Rentgenové paprsky, Rentgenové paprsky, Nustar


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »