Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkum Slunce pomocí rentgenového orbitálního dalekohledu NuSTAR

Výzkum Slunce pomocí rentgenového orbitálního dalekohledu NuSTAR

Nustar
Autor: Bob Paz / Orbital Sciences Corporation

NuSTAR je orbitální rentgenový teleskop, který byl vypuštěn do vesmíru v červnu 2012. Do vesmíru ho vynesla raketa Pegasus, která byla upevněna pod trupem letounu L-1011 „Stargazer“. Teleskop má velmi unikátní konstrukci, kdy zrcadla teleskopu jsou umístěna na výsuvném zařízení, 10 metrů od detektorů. Tento stožár byl rozvinut 9 dní po startu mise. Tato technologie umožňuje zaostření přijímaných paprsků před jejich dopadem na detektory.

Sonda NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array) obvykle provádí pozorování vzdáleného vesmíru, tedy černých děr, supernov, kvasarů a dalších vysokoenergetických objektů a to v oblasti rentgenového záření. Má asi 500× vyšší citlivost než předcházející přístroje zaměřené na detekci černých děr. U podobných přístrojů, určených pro objekty vzdáleného vesmíru, je díky citlivosti senzorů velmi nepravděpodobné použít ho také na pozorování Slunce.

Jinak je tomu však u NuSTARu. V rentgenovém oboru spektra už totiž Slunce zdaleka nezáří tolik jako ve viditelném oboru a proto je možné čas od času tento orbitální teleskop využít i na pozorování Slunce.

Vzhledem ke své extrémní citlivosti však není teleskop vhodný pro pozorování velkých slunečních erupcí. Může však pomoct změřit energii menších výbuchů a erupcí, které produkují pouze jednu miliontinu energie oproti těm velkým. Zaměřuje se tedy převážně na tzv. mikroflares (mikro erupce).

Dálším cílem je pak studium tzv. nanoflares, které jsou ještě menší než microflares. Jedná se o teoreticky předpovězené miniaturní erupce. Ty produkují pouze jednu miliardtinu energie proti velkým erupcím.  Výzkum nanoflares by mohl vysvětlit, proč je sluneční atmosféra nebo koróna mnohem teplejší než se očekávalo.

Autor zmiňované hypotézy „nanoflares“ je Thomas Gold, později ji rozvinul Eugene Parker. Pokud by se prokázala jejich existence, mohly by vysvětlit jednu z největších záhad sluneční fyziky.

Tajemné erupce „nanoflares“

Nicméně, tyto nanoflares by mohly vyzařovat vysokoenergetické rentgenové paprsky, které by mohl NuSTAR díky své citlivost zaznamenat. Astronomové se domnívají, že tyto malé erupce, stejně tak jako jejich větší „sestřičky“ vysílají elektrony letící obrovskou rychlostí a vydávají vysokoenergetické rentgenové záření.

Slunce jako mozaika barev

Nový snímek seskládaný z dat tří dalekohledů, z nichž jeden je právě i NuSTAR, byl představen v červenci na Národním astronomickém zasedání v Llandudno ve Walesu a ukazuje jedinečný pohled na naši nejbližší hvězdu.

Vysoce energetické rentgenové záření zachycené sondou NuSTAR je zde zobrazeno modře, zatímco zelená zde znamená nižší energetickou hladinu rentgenového záření z dat získaných japonskou sondou Hinode (v překladu znamená východ Slunce či svítání). Žluté a červené barvy ukazují Slunce v ultrafialovém světle díky americké sondě SDO (Solar Dynamics Observatory).

Snímek z 29. dubna, sonda NuSTAR Autor: NASA/JPL-Caltech/GSFC/JAXA
Snímek z 29. dubna, sonda NuSTAR
Autor: NASA/JPL-Caltech/GSFC/JAXA

Na tomto obrázku můžeme vidět několik aktivních oblastí na Slunci,“ uvedl Iain Hannah z univerzity Glasgow, když představoval 8. července snímek na Národním astronomickém zasedání. „Činnost Slunce je nyní v sestupné činnosti, stále má však před sebou ještě pár let před tím, než dosáhne úplného minima.“

Jasná vzplanutí, které zde vidíme, jsou obří erupce, které chrlí nabité částice vysokoenergetického záření. Ty nastanou v důsledku přepojení (rekonexe) magnetických siločar v koronálních strukturách.

Částice zvané Axion

Také kosmologové se těší z používání sluneční sondy NuSTAR. Je totiž šance, že by teleskop mohl detekovat předpokládanou temnou hmotu. Jedná se o částice zvané Axion. Temná hmota je záhadná substance v našem vesmíru, které je asi pětkrát více než hmota, která tvoří objekty, které vydávají světlo. NuSTAR by mohl toto i další tajemství kolem Slunce vyřešit.

Je skvělé, že NuSTAR je dalekohled natolik univerzální, že na jedné straně může lovit černé díry vzdálené miliony světelných let, na druhé se díky němu můžeme dozvědět něco nového o naší nejbližší hvězdě.

Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/news




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Slunce, Nustar, Nanoflares


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »