Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte Slunce s velkým "flekem"

Pozorujte Slunce s velkým "flekem"

Slunce se svými skvrnami ze sondy SDO, 7. 5. 2025
Autor: SDO.

Aktuální předpověď počasí nám na nadcházející dny slibuje možnost, pokud ne zcela jasné oblohy, alespoň protrhanou oblačnost. A právě to nám dává zajímavou příležitost k neobvyklému astronomickému pozorování. Svoji pozornost upřeme k naš nejbližší hvězdě - ke Slunci.

Jak jistě všichni zájemci a astronomii vědí, nachází se Slunce ve fázi kolem maxima svého již
25. „jedenáctiletého“ cyklu aktivity. Odborníci se zatím ještě neshodli na tom, zda vrchol sluneční činnosti již máme za sebou, či zda nás nejvyšší aktivita teprve čeká. Na tom však v tuto chvíli úplně nezáleží.

Na disku se v posledních dubnových dnech, u východního okraje, vynořila aktivní oblast, která svou mohutností vzbudila pozornost všech zájemců o sledování naší hvězdy. Skupina dostala v rámci Carringtonovy otočky č. 2297 označení AR 4079. Dnes již s jistotou můžeme říci, že se jedná o doposud bezkonkurenčně největší skupinu slunečních skvrn roku 2025. Délka skupiny činí nepředstavitelných 140 000 km a pokrývá plochu rovnající se polovině pověstné Carringtonovy skupiny z roku 1859, která je dodnes považována za největší takový útvar, který byl dosud sledován.

Aktivní oblast AR 4079 na Slunci z 3. 5. 2025 Autor: Vincenzo Mirabella
Aktivní oblast AR 4079 na Slunci z 3. 5. 2025
Autor: Vincenzo Mirabella

V současné době skupina AR 4079, v rámci rotace Slunce, právě prochází středem disku a je proto velice příznivě natočena vůči Zemi. To nám dává ideální šanci pro její sledování. A na své si tentokrát mohou přijít nejen astronomové vybavení speciálními dalekohledy pro pozorování a fotografování Slunce, ale příležitost spatřit tmavý „flíček“ na zářícím slunečním disku mají i pozorovatelé bez jakýchkoli speciálních přístrojů. Ke spatření skupina AR 4079 nám totiž stačí i jen pouhé neozbrojené oči.

V tuto chvíli je ovšem na místě velice důrazné varování, že pohled na Slunce je velice nebezpečný pro naše oči. Slunce je mimořádně silný zdroj světla, takže si zrak musíme chránit kvalitním hustým filtrem. V žádném případě nestačí sebetmavší sluneční brýle a doporučit nelze ani v minulosti často používaná svíčkou začouzená skla. Vhodný je svářečský filtr s hustotou alespoň 13 a nejlepším řešením jsou pak speciální solární brýle užívané obvykle při sledování zatmění Slunce.

Pomocí dalekohledu s vhodným filtrem, vzhledem k výše uvedeným mimořádně velkým rozměrům skupiny, ale i mohutnosti jednotlivých samostatných skvrn, které ji tvoří, si můžeme prohlédnout i další detaily. Černá jádra (umbra) jsou tak velká, že by každé z nich pohltilo Zemi. Jsou obklopena světlejšími oblastmi (penumbra) tvořenými slunečními vlákny dlouhými až 20 tisíc km. Vlákna jsou v podstatě magnetické trubice, které vedou horkou plazmu dovnitř a ven ze sluneční skvrny.

Skupina slunečních skvrn AR 4079 z 6. 5. v 06:00 UT. Vlevo foto Hvězdárna Rokycany CoolPix Nikon P950, vpravo zvětšený detail sondy SDO. Autor: Karel HALÍŘ
Skupina slunečních skvrn AR 4079 z 6. 5. v 06:00 UT. Vlevo foto Hvězdárna Rokycany CoolPix Nikon P950, vpravo zvětšený detail sondy SDO.
Autor: Karel HALÍŘ

Nenechte si ujít šanci spatřit na obvykle neposkvrněném Slunci tmavou skvrnku. Podobná příležitost se nemusí opakovat i jedenáct následujících let.

Jak se podařilo mimořádnou skupinu skvrn vyfotografovat na hvězdárně v Rokycanech, je možné porovnat se snímkem pořízeným sluneční sondou SDO na obrázku vlevo.

 




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Sluneční skvrna, Slunce


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »