Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Měsíc opět v Plejádách

Měsíc opět v Plejádách

Zákryt Plejád Měsícem
Autor: Stellarium/Karel Halíř

V těchto letech probíhá sérii zákrytů otevřené hvězdokupy Plejády Měsícem. V pondělí 23. 6. 2025 ráno dostaneme další příležitost úkaz spatřit. Vzhledem k velkým úhlovým rozměrům obou objektů lze vše vidět i okem bez dalekohledu.

Série zákrytů

Prakticky již od poloviny roku 2024 se Měsíc při každé lunaci přiblíží nejnápadnější otevřené hvězdokupě severní polokoule. Ne všechny případy jsou ovšem vhodné pro Evropu. Někdy k nim dochází pod naším obzorem, jindy nastávají ve dne, tedy se Sluncem nad horizontem. Často se jich dočkáme také jen těsně nad obzorem při východu či západu Měsíce.

Tentokrát to bude právě jeden z takových případů. Měsíc společně s Plejádami se nad obzor vyhoupnou krátce po půl třetí SELČ. Aby se dvojice dostala alespoň 5° nad ideální horizont si musíme počkat do času cca 3:17 SELČ. Slunce v tu chvíli bude už jen 11,5° pod obzorem, bude tedy právě začínat nautické svítání. První kontakt našeho nebeského souseda s jasnější stálicí hvězdokupy (Merope; 4,1 mag) nastane v 1:58:59 UT. Navíc se bude jednat o vstup za osvětlený okraj a Slunce 7,5° pod obzorem již bude významně ozařovat atmosféru.  

Aktuální série bude pokračovat až do začátku druhé poloviny roku 2028, ale úkazů vhodných pro Evropu v ní příliš nečekejte. Takže doporučuji využít každou, šanci, která se nám naskytne, i když nemá ideální parametry.  

Plejády (též Kuřátka nebo M45) jsou otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka. Na tmavé obloze je lze snadno poznat: vypadají jako malá „špetka hvězd“ – většina lidí jich na první pohled uvidí 6 až 7, ale ve skutečnosti jich tam je přes tisíc. Nacházejí se asi 440 světelných let od nás.

Jak často k tomu dochází?


Měsíc se na obloze pohybuje zdánlivě rychle – během jednoho dne urazí přibližně 13 stupňů vůči hvězdám. Během jednoho lunárního měsíce (tedy přibližně 27,3 dne) tak znovu projde stejnými oblastmi oblohy. To znamená, že poblíž Plejád se objeví zhruba jednou za měsíc. Ne vždy je ale úkaz dobře viditelný – Měsíc může být v novu (tedy nepozorovatelný), nebo Plejády mohou být příliš nízko nad obzorem, případně za denního světla.

Plejády jsou samozřejmě vidět okem, ale pro zákryty samotné je dobré mít po ruce dalekohled nebo alespoň triedr a vědět přesný čas – nástupy i výstupy hvězd jsou náhlé a trvají jen několik sekund.

Karel Halíř, Petr Sobotka




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Měsíc, Plejády


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »