Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Měsíc opět v Plejádách

Měsíc opět v Plejádách

Zákryt Plejád Měsícem
Autor: Stellarium/Karel Halíř

V těchto letech probíhá sérii zákrytů otevřené hvězdokupy Plejády Měsícem. V pondělí 23. 6. 2025 ráno dostaneme další příležitost úkaz spatřit. Vzhledem k velkým úhlovým rozměrům obou objektů lze vše vidět i okem bez dalekohledu.

Série zákrytů

Prakticky již od poloviny roku 2024 se Měsíc při každé lunaci přiblíží nejnápadnější otevřené hvězdokupě severní polokoule. Ne všechny případy jsou ovšem vhodné pro Evropu. Někdy k nim dochází pod naším obzorem, jindy nastávají ve dne, tedy se Sluncem nad horizontem. Často se jich dočkáme také jen těsně nad obzorem při východu či západu Měsíce.

Tentokrát to bude právě jeden z takových případů. Měsíc společně s Plejádami se nad obzor vyhoupnou krátce po půl třetí SELČ. Aby se dvojice dostala alespoň 5° nad ideální horizont si musíme počkat do času cca 3:17 SELČ. Slunce v tu chvíli bude už jen 11,5° pod obzorem, bude tedy právě začínat nautické svítání. První kontakt našeho nebeského souseda s jasnější stálicí hvězdokupy (Merope; 4,1 mag) nastane v 1:58:59 UT. Navíc se bude jednat o vstup za osvětlený okraj a Slunce 7,5° pod obzorem již bude významně ozařovat atmosféru.  

Aktuální série bude pokračovat až do začátku druhé poloviny roku 2028, ale úkazů vhodných pro Evropu v ní příliš nečekejte. Takže doporučuji využít každou, šanci, která se nám naskytne, i když nemá ideální parametry.  

Plejády (též Kuřátka nebo M45) jsou otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka. Na tmavé obloze je lze snadno poznat: vypadají jako malá „špetka hvězd“ – většina lidí jich na první pohled uvidí 6 až 7, ale ve skutečnosti jich tam je přes tisíc. Nacházejí se asi 440 světelných let od nás.

Jak často k tomu dochází?


Měsíc se na obloze pohybuje zdánlivě rychle – během jednoho dne urazí přibližně 13 stupňů vůči hvězdám. Během jednoho lunárního měsíce (tedy přibližně 27,3 dne) tak znovu projde stejnými oblastmi oblohy. To znamená, že poblíž Plejád se objeví zhruba jednou za měsíc. Ne vždy je ale úkaz dobře viditelný – Měsíc může být v novu (tedy nepozorovatelný), nebo Plejády mohou být příliš nízko nad obzorem, případně za denního světla.

Plejády jsou samozřejmě vidět okem, ale pro zákryty samotné je dobré mít po ruce dalekohled nebo alespoň triedr a vědět přesný čas – nástupy i výstupy hvězd jsou náhlé a trvají jen několik sekund.

Karel Halíř, Petr Sobotka




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Měsíc, Plejády


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »