Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Konjunkce Venuše, Slunce a Marsu

Konjunkce Venuše, Slunce a Marsu

Venuše v horní konjunkci se Sluncem 6. ledna 2026 na snímku koronografu LASCO C2 kosmické observatoře SOHO
Autor: NASA/ESA

V lednu nám trochu skrytě našim zrakům nastává poměrně mimořádná konjunkce Venuše s Marsem a obě planety jsou navíc v konjunkci se Sluncem. Sice postupně, ale zato v odstupu jen několika dnů. A všechno to vlastně můžeme sledovat v přímém přenosu. Díky snímkům kosmických observatoří v čele s historicky nejdéle pracující SOHO.

Celé dění začalo nenápadně již v prosinci, kdy se do zorného pole koronografu LASCO C2 dostal výrazný objekt s dlouhými vodorovnými čárkami. To byla planeta Venuše. Senzor koronografu je konstruován tak, že když je jas objektu příliš velký, přetéká signál do sousedních pixelů vodorovným směrem, a tedy velmi jasná Venuše o jasnosti 4 mag se zde jeví s velmi dlouhými čárkami.

Venuše a Mars v koronografu SOHO. Postupně se také zleva vynoří Velký oblak Mléčné dráhy ve Střelci a mlhovina M8 Laguna. Autor: NASA/ESA/SOHO/LASCO C3
Venuše a Mars v koronografu SOHO. Postupně se také zleva vynoří Velký oblak Mléčné dráhy ve Střelci a mlhovina M8 Laguna.
Autor: NASA/ESA/SOHO/LASCO C3

Naopak Mars, který je ve stejnou chvíli mnohem dál, a navíc i tak je na obloze méně odrazivý, má čárečky jen nepatrně malé. Období Vánoc je však v koronografu LASCO C3 observatoře SOHO docela příjemným svátkem, protože v zorném poli je zrovna jeden z nejvýraznějších úseků Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce. Důvod je jednoduchý. Koncem prosince se totiž do tohoto souhvězdí promítá sluneční kotouč. Ano slyšíte dobře. Slunce opravdu není v Kozorohu, jak se mylně udává v astrologii (a nebude tam až do 20. ledna, kdy konečně do Kozoroha vstoupí příčinou je precese zemské osy, tedy i pomalý posun jarního bodu mezi souhvězdími).

Mléčná dráha v koronografu LASCO C3 byla v prosinci 2025 doplněna o planety Venuši a Mars, které se z našeho pohledu nacházely jakoby za Sluncem. Autor: NASA/ESA/SOHO
Mléčná dráha v koronografu LASCO C3 byla v prosinci 2025 doplněna o planety Venuši a Mars, které se z našeho pohledu nacházely jakoby za Sluncem.
Autor: NASA/ESA/SOHO

Jak jsme již viděli na reálné fotografii z observatoře SOHO, v lednu 2026 nastává poměrně výjimečná trojitá konjunkce planety Venuše s Marsem, a navíc oblou planet se Sluncem. Tento jev ale nejde pozorovat přímo a musíme si vystačit se záznamem z koronografu. Koronograf je speciální dalekohled umožňující pozorování sluneční koróny a protuberancí. Tento dalekohled vyžaduje prostředí se sníženou prašností, proto ho najdeme ve vysokých horách nebo na vesmírných observatořích. Slunce je v něm zakrýváno terčíkem v ohniskové rovině objektivu.

Do zorného pole koronografu se Venuše dostala kolem 11. prosince z východní strany a o pár dní později se k ní přidal od západu i Mars. Obě planety se postupně pohybovaly zorným polem koronografu LASCO C3 až do 6. ledna. To nastala první konjunkce. Ta nejzajímavější, kdy se Venuše dostala zdánlivě nejblíže ke Slunci a nastala její horní konjunkce se Sluncem.

Simulace konjunkce Venuše se Sluncem 6. ledna 2025. Jas oblohy (rozptyl světla v atmosféře) byl v planetáriu uměle ztlumen, aby vynikly slabé planety vedle jasného kotouče Slunce. Autor: iQLANDIA/Luboš Havlan
Simulace konjunkce Venuše se Sluncem 6. ledna 2025. Jas oblohy (rozptyl světla v atmosféře) byl v planetáriu uměle ztlumen, aby vynikly slabé planety vedle jasného kotouče Slunce.
Autor: iQLANDIA/Luboš Havlan

O dva dny později, 8. ledna, nás čeká druhá konjunkce, kdy se zdánlivě setkají planety Venuše a Mars. Nakonec 9. ledna bude nejblíž Slunci Mars, ovšem opět jen zdánlivě. Zatímco naše hvězda je k nám asi 150 mil. km (v lednu dokonce nejméně, jsme v přísluní cca 147 mil. km), tak Venuše za Sluncem je od nás asi 256 mil. km a Mars dokonce 360 mil. km.

A to ještě není vše. Nyní na začátku ledna sledujeme tanec Venuše a Marsu v okolí Slunce. Ale 10. ledna je v opozici se Sluncem Jupiter (asi 633 mil. km od nás). Brzy se ale přidá i Merkur. Jeho konjunkce s Marsem bude v koronografu LASCO C3 viditelná 18. ledna. Merkur v té době bude na snímku níže a bude mít delší vodorovné čárky než Mars.

Planety téměř v jedné přímce 6. ledna 2025 – Jupiter v opozici se Sluncem, Venuše a Mars v konjunkci a Merkur blížící se do konjunkce. Autor: solarsystemscope.com
Planety téměř v jedné přímce 6. ledna 2025 – Jupiter v opozici se Sluncem, Venuše a Mars v konjunkci a Merkur blížící se do konjunkce.
Autor: solarsystemscope.com

Horní konjunkce Merkuru se Sluncem nastává 21. ledna a konjunkce Merkuru s Venuší nastává 29. ledna. Tento úkaz je dokonce možné pozorovat na denní obloze, byť vidět by byly v dalekohledu jen dvě malinkaté kuličky. Reálně je to však obtížné a nebezpečné, protože je třeba nějak odstínit světlo Slunce, které nesmí dopadat do dalekohledu, a navíc obloha vedle i třeba zakrytého Slunce bude velmi světlá.

Teoreticky je možné se pokusit to zachytit fotograficky, když se vybavíme jako na bezpečné pozorování Slunce, tedy například se speciálním filtrem. Zaostříme si kameru na Slunce nacházející se v tu chvíli u hrany domu a pak necháme Slunce popojít za dům a ocitneme se ve stínu. Nyní odstraníme filtr pro pozorování Slunce, nastavíme expoziční čas, aby obloha nebyla přepálená (asi setiny až tisíciny sekundy) a fotografujeme předpokládané místo výskytu obou planet (buď na ně najedeme robotickou montáží, nebo počkáme 20 minut (po této době by se měla obloha pootočit o pět stupňů a v zorném poli by se místo Slunce měly objevit planety v tu chvíli vzdálené 5° východně od Slunce, ale na to bych asi tolik nespoléhal).

Merkur a Venuše 26. dubna 2021. V době fotografování se od sebe obě planety nacházely úhlově 8° od Slunce a zároveň 1,3 stupně od sebe. Aby byly vidět oba kotoučky v době, kdy se nacházely poblíž horní konjunkce, a tedy daleko od nás, udělal jsem výřez ve stejném zvětšení, aby byl patrný rozdíl ve velikosti kotoučku Venuše a Merkuru. Autor: Martin Gembec
Merkur a Venuše 26. dubna 2021. V době fotografování se od sebe obě planety nacházely úhlově 8° od Slunce a zároveň 1,3 stupně od sebe. Aby byly vidět oba kotoučky v době, kdy se nacházely poblíž horní konjunkce, a tedy daleko od nás, udělal jsem výřez ve stejném zvětšení, aby byl patrný rozdíl ve velikosti kotoučku Venuše a Merkuru.
Autor: Martin Gembec

Zaměřte tedy své zraky na stále funkční stránky a snímky observatoře SOHO. Tečky v okolí zakrytého Slunce nám připomínají, že obloha nad námi je v neustálém pohybu.

Koronografy SOHO LASCO C3 a LASCO C2.

Aktuální snímky obou koronografů:




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Konjunkce, Slunce, Merkur, Venuše, Mars


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »