34. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 20. 8. ve 4:46 SELČ.
Planety
Merkur (kolem –1,5 mag) je velmi jasný, ale je velmi nízko na ranní obloze.
Venuše (–4,3 mag) je večer opravdu extrémně nízko a jen její vysoký jas ještě stále nebrání jejímu spatření. Vzhledem k velké úhlové vzdálenosti od Slunce a vysoké jasnosti se vyplatí ji hledat už na denní obloze.
Mars (1,3 mag) je ráno už poměrně vysoko nad východem a doplňuje obrazec Blíženců o další podobně jasnou hvězdu, jako jsou Castor a Pollux.
Jupiter (–1,8 mag) je ráno velmi nízko nad severovýchodním obzorem.
Saturn (0,5 mag) je vidět téměř celou noc a ráno vrcholí poměrně vysoko nad jihem. Povšimnout si můžeme poměrně rozevřeného prstence a výrazného stínu planety na prstenci, nebo jasné hvězdičky nedaleko, což je jeho měsíc Titan.
Uran (5,7 mag) je slabý, ale viditelný snadno i malým dalekohledem v Býku mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,8 mag) je vidět téměř celou noc a ráno také poměrně vysoko v Rybách jako nedaleký Saturn. Můžeme jej vidět dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy (viz czsky.cz).
Aktivita Slunce je nízká. Nějaké skvrny se však konečně opět vynořily. Nízkou aktivitu narušila 15. 8. erupce filamentu, který se vydal i naším směrem a mohl způsobit slabší záři. Nakonec to prošlo spíše mimo naši planetu. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa 220P/McNaught na ranní obloze je stále dost jasná, abychom ji našli i menšími dalekohledy. Trochu obtížnější je také druhá periodická kometa 10P/Tempel 2. Mapky pro vyhledání komet nabízí web czsky.cz.
Uplynulé zatmění Slunce bylo parádní podívanou ve střední Evropě i ve Španělsku. Pozice Slunce nízko na obloze celému dojmu jen pomohla. Všem moc děkujeme, že sdílíte své snímky v naší čtenářské galerii, připomínáme odkaz na formulář pro vložení snímku.

Autor: Daniel Kurtin

Autor: Martin Gembec

Autor: Martin Gembec
Kosmonautika a sondy
Zatímco astronomicky byl týden velice bohatý na zatmění a Perseidy. V kosmonautice jsme zaznamenali především mnoho startů raket. Například v pondělí 10. 8. Japonci vypustili další velkou navigační družici QZS-7 pomocí rakety H-3. Falcony 9 vynesly Starlinky, ale také družice Globalstar 2-R a vojenskou misi USSF-366.
Tento týden má být proveden další z výstupů do volného kosmu z ISS ovšem tentokrát vystoupí Američan Anil Menon a Francouzka Sophie Adenot.
Výročí
17. srpna 1966 (60 let) odstartovala sonda Pioneer 7 určená k výzkumu meziplanetárního prostoru mezi Zemí a Marsem.
19. srpna 1646 (380 let) se narodil John Flamsteed, první ředitel královské Greenwichské observatoře a první královský astronom. Vynalezl metodu měření průchodu hvězdy místním poledníkem ke zjištění přesné rektascenze a použil ji pro 40 vybraných hvězd. Sestavil nový přesný katalog 3000 hvězd – přesnost polohy hvězd v tomto katalogu byla 15krát lepší než v předchozích katalozích. Tento katalog byl vydán až v roce 1725 po smrti Flamsteeda, a to pod názvem „Historia Coelestis Britannica“. V katalogu je zavedeno označení hvězd čísly. Některé hvězdy jako např. 61 Cygni jsou stále známé pod označením Flamsteedovými čísly. Tato čísla ale nezavedl sám Flamsteed, čísla hvězdám přidělil až po jeho smrti Joseph Jerome le Français de Lalande ve francouzské vydání katalogu v roce 1783.
19. srpna 1891 (135 let) se narodil americký astronom Milton Humason. Pro jeho pozorovatelský talent jej zaměstnal Georg E. Hale na observatoři Mt. Wilson a on se tak díky snímání spekter galaxií podílel na objevu rozlehlosti vesmíru. Jeho jméno nese také kometa C/1961 R1 (Humason), která byla pozorovatelná nejlépe v roce 1962. Přestože její přísluní leželo až za dráhou Marsu (2,1 au), byla poměrně jasná. Velikost jejího jádra totiž byla nad 30 km a měla silnou emisi CO+ iontů, tedy ohon byl silně modrý a strukturovaný slunečním větrem.
20. srpna 2001 (25 let) zemřel Sir Fred Hoyle, britský matematik a astronom, který značně přispěl ke kosmologii a k našemu chápání syntézy chemických prvků ve hvězdách. Spolu s Hermanem Bondim a Thomasem Goldem vytvořil kosmologickou teorii stacionárního vesmíru. Podle této teorie se střední vlastnosti vesmíru nikdy nemění s časem. Stále musí vznikat nová hmota, aby se při rozpínání vesmíru udržela konstantní hustota. F. Hoyle je autorem pojmu "big bang" (v češtině překládáme jako "velký třesk"). Použil ho poprvé v rozhlasové přednášce pro BBC a šlo jednoznačně o opovržlivé označení myšlenky jiného astrofyzika – George Gamowa. Ironií osudu o 15 let později teorie stacionárního vesmíru vyklidila pozice, zatímco se prosadila Gamowova myšlenka, a to pod posměvačným názvem, který jí přisoudil Fred Hoyle. Fred Hoyle je rovněž autorem některých populárních science fiction a napsal i libreto k opeře.
Výhled na příští týden
Částečné zatmění Měsíce 28. 8. ráno
Výročí: Luna 11
Výročí: nová definice planety, vyřazení Pluta z kategorie planet
Výročí: Voyager 2, průlet, Saturn
Výročí: Magion 5
Výročí: Yohkoh
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).


