Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 24. dubna 2024 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Obloha

Mesiac - prvá štvrť Autor: Vladimír Bátora
Mesiac - prvá štvrť
Autor: Vladimír Bátora
Měsíc bude v úplňku ve středu 24. dubna v 1:49 SELČ. Znamená to, že svým světlem dokonale překryje maximum meteorického roje Lyrid, které nastává kolem 22. dubna, takže moc meteorů asi neuvidíme, i kdyby bylo jasno.

Planety
Jupiter (−2 mag) je večer ještě viditelný za soumraku nízko nad západem až severozápadem. Další planety jsou ze střední Evropy nepozorovatelné, protože jsou nad ránem nízko při obzoru. Později v květnu se můžeme ráno těšit na Saturn a časem se objeví i Mars.

Aktivita Slunce je mírně zvýšená, ale kdybychom to měli hodnotit podle počtu malých skvrn, tak je velmi vysoká, protože těch se urodilo opravdu neobvykle mnoho. Erupce byly zaznamenány jen střední a nebylo jich mnoho. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Výpravy za oceán za úplným zatměním Slunce 8. 4. 2024 byly v řadě případů úspěšné i přes ne úplně ideální počasí v pásu totality. Tento úkaz je nutné vidět a nedá se popsat žádnými fotografiemi ani videozáznamy. Kromě neuvěřitelných pohledů na zakryté Slunce se podařilo dvěma výpravám pořídit i naprosto unikátní snímky komet během úplné fáze zatmění. Jde jednak o úchvatný záběr Petra Horálka z Mexika, kde je vidět v tu dobu čerstvě objevená sebevražedná kometka, která brzy poté zanikla v blízkosti Slunce. Druhý unikátní záběr zachytila výprava v Arkansasu, kde je vidět Jupiter a kometa 12P/Pons-Brooks.

Kometa 12P/Pons-Brooks už není od nás viditelná. Přesouvá se souhvězdími jižně od ekliptiky a je čím dál lépe vidět z jižní polokoule. Byla také úhlově příliš blízko ke Slunci. Poslední snímky z Česka jsou z 10. a 11. 4. V současnosti svítí navíc Měsíc kolem úplňku, ale jakmile z večerní oblohy zmizí, je tu pro náročnější pozorovatele kometa 13P/Olbers a o týden později bude v druhé polovině noci viditelná kometa C/2021 S3 (PanSTARRS). Bohužel nejde o příliš snadno viditelné komety. Platí to zatím i pro kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která by mohla být velmi jasná a okem viditelná v říjnu letošního roku. Zatím jde o slabší kometu v souhvězdí Panny.

Zvířetníkové světlo, Jupiter a kometa 12P Autor: Martin Gembec
Zvířetníkové světlo, Jupiter a kometa 12P
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika a sondy

Tým vrtulníku Ingenuity se rozloučil se svým obdivuhodným strojem. Nebude už nadále možné přenášet z ní data přes rover Perseverance, který se vydal pryč směrem k okraji kráteru Jezero. Helikoptéra už nemohla létat, ale je stále funkční a nadále schopná ukládat data do palubní paměti. Za nějaký čas se její solární panel zapráší a přestane fungovat.

SpaceX už letos provedla 40 startů rakety Falcon 9 a při poslední misi se Starlinky přistáli s prvním stupněm Falconu 9 už po 299. Při příští misi (plán je start se Starlinky 22. dubna) tedy můžeme očekávat 300. úspěšné přistání této rakety. Během týdne se má raketa Falcon 9 vydat do kosmu ještě dvakrát, pokaždé s jiným nákladem než Starlinky. Z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii má vynést dvě družice WorldView Legion 1 a 2 určené k dálkovému průzkumu Země a z Floridy má vynést v neděli 28. dubna evropské navigační družice Galileo FOC FM25 a FM27.

Výročí

25. dubna 1969 (55 let) byl spatřen bolid Bovedy letící od Walesu po severní Irsko. Barva byla od zelené po bílou, jasnost přesahující Měsíc v úplňku a zřetelná byla i fragmentace během letu. Později byly nalezeny meteority. Větší, téměř pětikilový ležel na jedné farmě u Bovedy a menší, cca půl kilogramu prolétl střechou jednoho z obchodů nákupního centra Sprucefield a rozpadl se při tom na dva kusy.

28. dubna 1774 (250 let) se narodil anglický astronom Francis Baily. Jeho jménem je zván úkaz při úplném zatmění Slunce, kdy poslední paprsky Slunce prosvětlí nerovnosti na povrchu Měsíce a my pozorujeme tzv. Bailyho perly. Byl také významnou osobností začátků Královské astronomické společnosti.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: objev měsíčku Neptunu Nereida
  • Výročí: Magellan, start k Venuši

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bolid Bovedy, Francis Baily, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »