Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 24. dubna 2024 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Obloha

Mesiac - prvá štvrť Autor: Vladimír Bátora
Mesiac - prvá štvrť
Autor: Vladimír Bátora
Měsíc bude v úplňku ve středu 24. dubna v 1:49 SELČ. Znamená to, že svým světlem dokonale překryje maximum meteorického roje Lyrid, které nastává kolem 22. dubna, takže moc meteorů asi neuvidíme, i kdyby bylo jasno.

Planety
Jupiter (−2 mag) je večer ještě viditelný za soumraku nízko nad západem až severozápadem. Další planety jsou ze střední Evropy nepozorovatelné, protože jsou nad ránem nízko při obzoru. Později v květnu se můžeme ráno těšit na Saturn a časem se objeví i Mars.

Aktivita Slunce je mírně zvýšená, ale kdybychom to měli hodnotit podle počtu malých skvrn, tak je velmi vysoká, protože těch se urodilo opravdu neobvykle mnoho. Erupce byly zaznamenány jen střední a nebylo jich mnoho. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Výpravy za oceán za úplným zatměním Slunce 8. 4. 2024 byly v řadě případů úspěšné i přes ne úplně ideální počasí v pásu totality. Tento úkaz je nutné vidět a nedá se popsat žádnými fotografiemi ani videozáznamy. Kromě neuvěřitelných pohledů na zakryté Slunce se podařilo dvěma výpravám pořídit i naprosto unikátní snímky komet během úplné fáze zatmění. Jde jednak o úchvatný záběr Petra Horálka z Mexika, kde je vidět v tu dobu čerstvě objevená sebevražedná kometka, která brzy poté zanikla v blízkosti Slunce. Druhý unikátní záběr zachytila výprava v Arkansasu, kde je vidět Jupiter a kometa 12P/Pons-Brooks.

Kometa 12P/Pons-Brooks už není od nás viditelná. Přesouvá se souhvězdími jižně od ekliptiky a je čím dál lépe vidět z jižní polokoule. Byla také úhlově příliš blízko ke Slunci. Poslední snímky z Česka jsou z 10. a 11. 4. V současnosti svítí navíc Měsíc kolem úplňku, ale jakmile z večerní oblohy zmizí, je tu pro náročnější pozorovatele kometa 13P/Olbers a o týden později bude v druhé polovině noci viditelná kometa C/2021 S3 (PanSTARRS). Bohužel nejde o příliš snadno viditelné komety. Platí to zatím i pro kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která by mohla být velmi jasná a okem viditelná v říjnu letošního roku. Zatím jde o slabší kometu v souhvězdí Panny.

Zvířetníkové světlo, Jupiter a kometa 12P Autor: Martin Gembec
Zvířetníkové světlo, Jupiter a kometa 12P
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika a sondy

Tým vrtulníku Ingenuity se rozloučil se svým obdivuhodným strojem. Nebude už nadále možné přenášet z ní data přes rover Perseverance, který se vydal pryč směrem k okraji kráteru Jezero. Helikoptéra už nemohla létat, ale je stále funkční a nadále schopná ukládat data do palubní paměti. Za nějaký čas se její solární panel zapráší a přestane fungovat.

SpaceX už letos provedla 40 startů rakety Falcon 9 a při poslední misi se Starlinky přistáli s prvním stupněm Falconu 9 už po 299. Při příští misi (plán je start se Starlinky 22. dubna) tedy můžeme očekávat 300. úspěšné přistání této rakety. Během týdne se má raketa Falcon 9 vydat do kosmu ještě dvakrát, pokaždé s jiným nákladem než Starlinky. Z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii má vynést dvě družice WorldView Legion 1 a 2 určené k dálkovému průzkumu Země a z Floridy má vynést v neděli 28. dubna evropské navigační družice Galileo FOC FM25 a FM27.

Výročí

25. dubna 1969 (55 let) byl spatřen bolid Bovedy letící od Walesu po severní Irsko. Barva byla od zelené po bílou, jasnost přesahující Měsíc v úplňku a zřetelná byla i fragmentace během letu. Později byly nalezeny meteority. Větší, téměř pětikilový ležel na jedné farmě u Bovedy a menší, cca půl kilogramu prolétl střechou jednoho z obchodů nákupního centra Sprucefield a rozpadl se při tom na dva kusy.

28. dubna 1774 (250 let) se narodil anglický astronom Francis Baily. Jeho jménem je zván úkaz při úplném zatmění Slunce, kdy poslední paprsky Slunce prosvětlí nerovnosti na povrchu Měsíce a my pozorujeme tzv. Bailyho perly. Byl také významnou osobností začátků Královské astronomické společnosti.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: objev měsíčku Neptunu Nereida
  • Výročí: Magellan, start k Venuši

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bolid Bovedy, Francis Baily, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »