Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové objevy sondy Dawn u trpasličí planety Ceres

Nové objevy sondy Dawn u trpasličí planety Ceres

Trpasličí planeta Ceres. Krátery, které jsou permanentně ve stínu jsou označeny modře.
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Vědci z mise Dawn, sondy zkoumající trpasličí planetu Ceres v hlavním pásu, určili na jejím povrchu oblasti, které jsou permanentně ve stínu. Většina z těchto oblastí byla chladná natolik, aby se stala pastí pro vodní led na miliardu let. Tyto ledové usazeniny tam mohou existovat i nyní.

Podmínky na Cereře jsou vhodné pro hromadění vodního ledu“ potvrdil Norbert Schorghofer z Havajské university Manoa. „Ceres má právě tolik hmoty k udržení vodních molekul a oblasti trvale ve stínu jsme identifikovali jako extrémně studené – mnohem ledovější než většina existujících míst na Měsíci či Merkuru.“

Tyto oblasti dostávají jen nepřímé sluneční světlo. Obvykle se nacházejí na dně kráteru nebo podél stěny kráteru směrem k pólu. Pokud teplota zůstává pod  -151 stupňů Celsia,  jsou tyto ve stínu skrytá místa vhodnou pastí – vhodným místem pro akumulaci vodního ledu, který zde zůstává stabilní. Tyto místa byly na Cereře předpovězeny již dříve, ale až do nyní byly identifikovány.

V nynější studii, Schorghofer a jeho kolegové studovali severní polokouli na Cereře, která byla lépe osvětlená než jižní. Kombinací obrázků získaných kamerou umístěnou na sondě Dawn se podařilo získat povrch trpasličí planetky -  krátery, pláně a jiné povrchové znaky ve 3D.

Propracovaný počítačový model vyvinutý NASA v Goddardově kosmickém středisku v Marylandu byl použit k určení, které oblasti na planetce přijímají přímé sluneční záření, kolik slunečního záření  dosáhne povrchu a jak se podmínky na povrchu změní v průběhu jednoho roku.

Vědci objevili desítky rozměrných ploch napříč celé severní polokoule, které jsou v neustálém stínu.  Největší je 16 km široký kráter, který leží asi 65 km od severního pólu.

Dohromady regiony ukryté před Sluncem zaujímají plochu asi 1800 kilometrů čtverečních. Jedná se o velmi malý zlomek plochy, méně než 1 procento plochy severní polokoule.

Tým očekává, že v těchto oblastech je mnohem chladněji než je tomu na Měsíci či Merkuru. Je to hlavně proto, že Ceres je od Slunce poměrně daleko, a místa ve stínu obdrží jen málo a nepřímého slunečního svitu. Situace na Cereře je více podobná té na Merkuru než Měsíci.

Na Merkuru je rozsah trvale zastíněných oblastí zhruba stejný jako na severní polokouli. Schopnost zachycení ledu je srovnatelná.

Vědecký tým sondy Dawn vypočítal, že jedna vodní molekula z 1000, které vzniknou na planetce, by měla skončit v jednom z kráterů. (v průběhu jeho roku na Cereře - 1682 dní).  Zdá se to sice málo, ale stačí to k vytvoření sice tenké, ale detekovatelné vrstvy uložiště ledu za přibližně 100 000 let.

Zatímco ledové pasti poskytují povrchové usazeniny vodního ledu jak byly pozorovány na Měsíci či Merkuru, na Cereře byly vytvořeny relativně větší vodní nádrže,“ říká Chris Russell, hlavní vědec mise Dawn z Kalifornské university v Los Angeles.

Některá pozorování ukazují, že Ceres může být bohatý těkavý svět, který není závislý na současných externích zdrojích.“

Tyto nové výzkumy vyšly v časopise Geophysical Research Letters. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Dawn mission, Ceres


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »