Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové objevy sondy Dawn u trpasličí planety Ceres

Nové objevy sondy Dawn u trpasličí planety Ceres

Trpasličí planeta Ceres. Krátery, které jsou permanentně ve stínu jsou označeny modře.
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Vědci z mise Dawn, sondy zkoumající trpasličí planetu Ceres v hlavním pásu, určili na jejím povrchu oblasti, které jsou permanentně ve stínu. Většina z těchto oblastí byla chladná natolik, aby se stala pastí pro vodní led na miliardu let. Tyto ledové usazeniny tam mohou existovat i nyní.

Podmínky na Cereře jsou vhodné pro hromadění vodního ledu“ potvrdil Norbert Schorghofer z Havajské university Manoa. „Ceres má právě tolik hmoty k udržení vodních molekul a oblasti trvale ve stínu jsme identifikovali jako extrémně studené – mnohem ledovější než většina existujících míst na Měsíci či Merkuru.“

Tyto oblasti dostávají jen nepřímé sluneční světlo. Obvykle se nacházejí na dně kráteru nebo podél stěny kráteru směrem k pólu. Pokud teplota zůstává pod  -151 stupňů Celsia,  jsou tyto ve stínu skrytá místa vhodnou pastí – vhodným místem pro akumulaci vodního ledu, který zde zůstává stabilní. Tyto místa byly na Cereře předpovězeny již dříve, ale až do nyní byly identifikovány.

V nynější studii, Schorghofer a jeho kolegové studovali severní polokouli na Cereře, která byla lépe osvětlená než jižní. Kombinací obrázků získaných kamerou umístěnou na sondě Dawn se podařilo získat povrch trpasličí planetky -  krátery, pláně a jiné povrchové znaky ve 3D.

Propracovaný počítačový model vyvinutý NASA v Goddardově kosmickém středisku v Marylandu byl použit k určení, které oblasti na planetce přijímají přímé sluneční záření, kolik slunečního záření  dosáhne povrchu a jak se podmínky na povrchu změní v průběhu jednoho roku.

Vědci objevili desítky rozměrných ploch napříč celé severní polokoule, které jsou v neustálém stínu.  Největší je 16 km široký kráter, který leží asi 65 km od severního pólu.

Dohromady regiony ukryté před Sluncem zaujímají plochu asi 1800 kilometrů čtverečních. Jedná se o velmi malý zlomek plochy, méně než 1 procento plochy severní polokoule.

Tým očekává, že v těchto oblastech je mnohem chladněji než je tomu na Měsíci či Merkuru. Je to hlavně proto, že Ceres je od Slunce poměrně daleko, a místa ve stínu obdrží jen málo a nepřímého slunečního svitu. Situace na Cereře je více podobná té na Merkuru než Měsíci.

Na Merkuru je rozsah trvale zastíněných oblastí zhruba stejný jako na severní polokouli. Schopnost zachycení ledu je srovnatelná.

Vědecký tým sondy Dawn vypočítal, že jedna vodní molekula z 1000, které vzniknou na planetce, by měla skončit v jednom z kráterů. (v průběhu jeho roku na Cereře - 1682 dní).  Zdá se to sice málo, ale stačí to k vytvoření sice tenké, ale detekovatelné vrstvy uložiště ledu za přibližně 100 000 let.

Zatímco ledové pasti poskytují povrchové usazeniny vodního ledu jak byly pozorovány na Měsíci či Merkuru, na Cereře byly vytvořeny relativně větší vodní nádrže,“ říká Chris Russell, hlavní vědec mise Dawn z Kalifornské university v Los Angeles.

Některá pozorování ukazují, že Ceres může být bohatý těkavý svět, který není závislý na současných externích zdrojích.“

Tyto nové výzkumy vyšly v časopise Geophysical Research Letters. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Dawn mission, Ceres


42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »