Akce (25. 6. 2026) Objev trpasličí planety Ceres - přednáška doc. RNDr. Vladimíra Štefla, CSc.
Vzpomínka na italského astronoma Giuseppe Piazziho, jeho příběh objevu planety, později planetky a naposled trpasličí planety Ceres.
Vzpomínka na italského astronoma Giuseppe Piazziho, jeho příběh objevu planety, později planetky a naposled trpasličí planety Ceres.
Dne 1. 1. 1801 Giuseppe Piazzi objevil planetku Ceres. Již dvě stě let a k tomu jedno čtvrtstoletí uplynulo 1. ledna od objevu trpasličí planety Ceres. Zařazení tohoto tělesa se v průběhu času měnilo. Tuto planetku zařadili astronomové mezi trpasličí planety až po konferenci IAU v roce 2006 v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 12. 2020 do 3. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou večer velmi nízko nad jihozápadem, Mars je nad jihem. Ráno mizí v záři Slunce Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantidy. Čínská raketa CZ-8 si...
Má Ceres podzemní kapsy vody? Ceres je největší z pásu planetek a dlouho se uvažovalo, že se skládá z kamení a ledu. O Ceres bylo také známo, že má na svém povrchu neobvykle jasné skvrny. Tyto jasné skvrny byly zřetelně zobrazeny při přiblížení sondy Dawn v roce 2015. Analýza snímků ze sondy Dawn...
Jak vznikla tato neobvyklá hora? Existuje nová teorie. Ahuna Mons je největší horou na největší známé planetce v naší Sluneční soustavě Ceres, která obíhá Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ahuna Mons ovšem nepřipomíná nic, co lidstvo doposud spatřilo. Zaprvé,...
Na této podrobné mozaice je vidět Cerealia Facula, známá jako nejjasnější skvrna na Ceres. Obrazová data s vysokým rozlišením zaznamenala z oběžné dráhy kosmická sonda Dawn z výšky pouhých 34 kilometrů nad povrchem trpasličí planety. Cerealia Facula měří asi 15 kilometrů a nachází se...
Jak vznikla tato neobvyklá hora? Ahuna Mons je největší horou na největší známé planetce v naší Sluneční soustavě Ceres, která obíhá naše Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ahuna Mons se ovšem nepodobá ničemu, co lidé doposud kdy viděli. Její svahy neposévají...
Vědci z mise Dawn, sondy zkoumající trpasličí planetu Ceres v hlavním pásu, určili na jejím povrchu oblasti, které jsou permanentně ve stínu. Většina z těchto oblastí byla chladná natolik, aby se stala pastí pro vodní led na miliardu let. Tyto ledové usazeniny tam mohou existovat i nyní. ...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Snímek kráteru Occator v nepravých barváchAutor: NASA/DawnZe všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Nasaďte si červenomodré brýle a podívejte se na tajemnou horu Ahuna Mons na Cereře. Perspektivní 3D anaglyfický pohled je tvořen mozaikou snímků pořízených v prosinci 2015 kosmickou sondou Dawn z nízké mapovací dráhy ve výši asi 385 kilometrů nad povrchem této trpasličí planety. Pozoruhodný...
Pozorování provedená pomocí spektrografu HARPS na observatoři La Silla v Chile odhalila nečekané změny jasných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres. Přestože Ceres vypadá při pohledu ze Země jen o málo větší než bod, pečlivá spektroskopická pozorování odraženého světla odhalila nejen očekávané...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Ceres je zde vidět zhruba v pravých barvách založených na obrazových datech ze sondy Dawn pořízených 4. května 2015. Ten den ležela oběžná dráha sondy Dawn ve výši 13642...
Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi...
1. ledna 1801 objevil Giuseppe Piazzi první planetku za dráhou Marsu. Posléze se ukázalo, že jich tam je statisíce a že tato je pouze největší. Dokonce se vešla do kategorie trpasličích planet. V současnosti kolem ní operuje sonda DAWN a od prosince je na nejnižší oběžné dráze, která pro ni byla...
Přehled událostí na obloze od 28. 12. 2015 do 3. 1. 2016. Měsíc spěje k poslední čtvrti. Večer můžeme pátrat na jihozápadě po planetě Merkur. V druhé polovině noci a ráno je vidět Jupiter, k ránu také Mars, Venuše a Saturn. Kometa Catalina navštíví jasného Arctura z Pastýře. Aktivita Slunce se...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem v pásu planetek ve Sluneční soustavě. Kamera kosmické sondy Dawn, která od března Ceres zkoumá z oběžné dráhy, odhalila kolem 130 záhadných jasných skvrn, které většinou souvisí s impaktními krátery rozesetými po jinak...
Jak vznikly tyto jasné skvrny na Ceres? Skvrny byly poprvé rozpoznány v únoru při přibližování kosmické sondy Dawn k Ceres, k největšímu objektu v pásu asteroidů a přitom se očekávalo, že záhadu by mohly brzy vyřešit snímky s vyšším rozlišením. Ovšem i poté, co sonda Dawn v březnu k...
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. ...
Na Zemi postupně přicházejí záběry s dosud největším rozlišením, na kterých vidíme krátery pokrytý svět Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Naštěstí není povrch Ceres tak fádní, aby tam byly jenom ty krátery. Podívejme se na nové snímky. ...
Jak vznikla tato velká hora na trpasličí planetě Ceres? Nikdo pořádně neví. Kosmická sonda Dawn na oběžné dráze kolem Ceres jakoby v očekávání dnešního Dne planetek (Asteroid Day) na Zemi pořídila dosud nejlepší snímek neobvyklé vysoké hory největšího asteroidu v pásu asteroidů. Tato...
Jak by vypadal let nad trpasličí planetou Ceres? Animátoři z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku nedávno využili skutečné snímky a výšková data z kosmické sondy NASA Dawn, která je nyní u Ceres a vytvořili několik fascinujících virtuálních sekvencí. Video začíná ze zdánlivé dráhy...
Tento bližší pohled pořídila kamera sondy Dawn, která je nyní u Cerery a 4. května zachytila severní polokouli a jednu z jejích tajemných jasných skvrn. Sluncem osvětlený portrét malého, tmavého světa o průměru asi 950 kilometrů je součástí plánované sekvence snímků slunečním světlem...
Ceres už si můžeme prohlížet ze všech stran. Na webu NASA je k dispozici animace celé otočky kolem osy. Dále je zde k vidění také válcová projekce snímků (mapa povrchu). Nyní se bude fáze Cerery zmenšovat a DAWN se na ni bude dívat jakoby směrem ke Slunci, což možná umožní...
Sonda DAWN pořídila dosud nejdetailnější záběry kráterů na povrchu Ceres.
Co jsou to ty jasné skvrny na planetce Ceres? Jak se kosmická sonda Dawn přibližuje k největší planetce v pásu planetek, neboli asteroidů, tak se záhada jen zvětšuje. Včera byly zveřejněny minulý týden pořízené nové ostřejší snímky a jak se čekalo ukazují, že většina povrchu trpasličí planety...
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.
Je to největší asteroid v pásu asteroidů, jaká tajemství asi skrývá? Organizace NASA vyslala k průzkumu a zmapování tohoto záhadného, 1000 kilometrů velkého Ceresu kosmickou sondu Dawn, aby pomohla s jejich odhalením. Ceres obíhá mezi Marsem a Jupiterem a je oficiálně označován...
Ta jasně červená hvězda, které jste si všimli vycházet po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Mars, rudá planeta. Mars je nyní blízko své opozice 8. dubna 2014, spěje ke svému největšímu přiblížení 14. dubna a na pozemské obloze opisuje smyčku souhvězdím Panny (Virgo) na opačné straně od...
Ta jasná hvězda, které jste si nedávno povšimli po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Jupiter, plynný obr, který vládne sluneční soustavě. Jasný Jupiter se blíží do své opozice 3. prosince, kdy bude na pozemské obloze v Býku v postavení opačném vůči Slunci. Jupiter ve středu tohoto pohledu...
Planetka Vesta a kosmická sonda DawnKosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda...
Jasné planety Venuše a Jupiter se přidaly k hvězdokupě Plejády a za úsvitu nyní září na východní obloze jak je patrné na pohledu tento týden na moře a nebe nedaleko Buenos Aires v Argentině. Scéně dominuje Venuše a vpravo pod ní je jasná hvězda Aldebaran. Pro časné ranní pozorovatele je...
V úterý, krátce po východu slunce, začala ze základny amerického letectva na Cape Canaveral kosmická sonda Dawn (Úsvit) obloukem po modré obloze s mračny východním směrem svou pouť do pásu asteroidů. Cesta sondy Dawn začala konvenční chemicky poháněnou raketou Delta II, ale pokračovat...
Ceres a Vesta jsou mají průměr 950 a 530 kilometrů, zhruba velikost Texasu a Arizony. Jsou to dvě z největších, více jak 100 000 malých těles, která obíhají v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Tyto pozoruhodně podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují na...
Je Ceres asteroid nebo planeta? Přestože se to zdá triviální, tak nedávný návrh komise pro defici planet Mezinárodní astronomické unie by Ceres překlasifikoval z asteroidu na planetu. Změna v systematice může vést ke zvýšené pozornosti k často přehlíženému světu. Ceres má asi 1000...
Vzpomínka na italského astronoma Giuseppe Piazziho, jeho příběh objevu planety, později planetky a naposled trpasličí planety Ceres.
Dne 1. 1. 1801 Giuseppe Piazzi objevil planetku Ceres. Již dvě stě let a k tomu jedno čtvrtstoletí uplynulo 1. ledna od objevu trpasličí planety Ceres. Zařazení tohoto tělesa se v průběhu času měnilo. Tuto planetku zařadili astronomové mezi trpasličí planety až po konferenci IAU v roce 2006 v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 12. 2020 do 3. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou večer velmi nízko nad jihozápadem, Mars je nad jihem. Ráno mizí v záři Slunce Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantidy. Čínská raketa CZ-8 si...
Má Ceres podzemní kapsy vody? Ceres je největší z pásu planetek a dlouho se uvažovalo, že se skládá z kamení a ledu. O Ceres bylo také známo, že má na svém povrchu neobvykle jasné skvrny. Tyto jasné skvrny byly zřetelně zobrazeny při přiblížení sondy Dawn v roce 2015. Analýza snímků ze sondy Dawn...
Jak vznikla tato neobvyklá hora? Existuje nová teorie. Ahuna Mons je největší horou na největší známé planetce v naší Sluneční soustavě Ceres, která obíhá Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ahuna Mons ovšem nepřipomíná nic, co lidstvo doposud spatřilo. Zaprvé,...
Na této podrobné mozaice je vidět Cerealia Facula, známá jako nejjasnější skvrna na Ceres. Obrazová data s vysokým rozlišením zaznamenala z oběžné dráhy kosmická sonda Dawn z výšky pouhých 34 kilometrů nad povrchem trpasličí planety. Cerealia Facula měří asi 15 kilometrů a nachází se...
Jak vznikla tato neobvyklá hora? Ahuna Mons je největší horou na největší známé planetce v naší Sluneční soustavě Ceres, která obíhá naše Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ahuna Mons se ovšem nepodobá ničemu, co lidé doposud kdy viděli. Její svahy neposévají...
Vědci z mise Dawn, sondy zkoumající trpasličí planetu Ceres v hlavním pásu, určili na jejím povrchu oblasti, které jsou permanentně ve stínu. Většina z těchto oblastí byla chladná natolik, aby se stala pastí pro vodní led na miliardu let. Tyto ledové usazeniny tam mohou existovat i nyní. ...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Snímek kráteru Occator v nepravých barváchAutor: NASA/DawnZe všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Nasaďte si červenomodré brýle a podívejte se na tajemnou horu Ahuna Mons na Cereře. Perspektivní 3D anaglyfický pohled je tvořen mozaikou snímků pořízených v prosinci 2015 kosmickou sondou Dawn z nízké mapovací dráhy ve výši asi 385 kilometrů nad povrchem této trpasličí planety. Pozoruhodný...
Pozorování provedená pomocí spektrografu HARPS na observatoři La Silla v Chile odhalila nečekané změny jasných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres. Přestože Ceres vypadá při pohledu ze Země jen o málo větší než bod, pečlivá spektroskopická pozorování odraženého světla odhalila nejen očekávané...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Ceres je zde vidět zhruba v pravých barvách založených na obrazových datech ze sondy Dawn pořízených 4. května 2015. Ten den ležela oběžná dráha sondy Dawn ve výši 13642...
Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi...
1. ledna 1801 objevil Giuseppe Piazzi první planetku za dráhou Marsu. Posléze se ukázalo, že jich tam je statisíce a že tato je pouze největší. Dokonce se vešla do kategorie trpasličích planet. V současnosti kolem ní operuje sonda DAWN a od prosince je na nejnižší oběžné dráze, která pro ni byla...
Přehled událostí na obloze od 28. 12. 2015 do 3. 1. 2016. Měsíc spěje k poslední čtvrti. Večer můžeme pátrat na jihozápadě po planetě Merkur. V druhé polovině noci a ráno je vidět Jupiter, k ránu také Mars, Venuše a Saturn. Kometa Catalina navštíví jasného Arctura z Pastýře. Aktivita Slunce se...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem v pásu planetek ve Sluneční soustavě. Kamera kosmické sondy Dawn, která od března Ceres zkoumá z oběžné dráhy, odhalila kolem 130 záhadných jasných skvrn, které většinou souvisí s impaktními krátery rozesetými po jinak...
Jak vznikly tyto jasné skvrny na Ceres? Skvrny byly poprvé rozpoznány v únoru při přibližování kosmické sondy Dawn k Ceres, k největšímu objektu v pásu asteroidů a přitom se očekávalo, že záhadu by mohly brzy vyřešit snímky s vyšším rozlišením. Ovšem i poté, co sonda Dawn v březnu k...
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. ...
Na Zemi postupně přicházejí záběry s dosud největším rozlišením, na kterých vidíme krátery pokrytý svět Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Naštěstí není povrch Ceres tak fádní, aby tam byly jenom ty krátery. Podívejme se na nové snímky. ...
Jak vznikla tato velká hora na trpasličí planetě Ceres? Nikdo pořádně neví. Kosmická sonda Dawn na oběžné dráze kolem Ceres jakoby v očekávání dnešního Dne planetek (Asteroid Day) na Zemi pořídila dosud nejlepší snímek neobvyklé vysoké hory největšího asteroidu v pásu asteroidů. Tato...
Jak by vypadal let nad trpasličí planetou Ceres? Animátoři z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku nedávno využili skutečné snímky a výšková data z kosmické sondy NASA Dawn, která je nyní u Ceres a vytvořili několik fascinujících virtuálních sekvencí. Video začíná ze zdánlivé dráhy...
Tento bližší pohled pořídila kamera sondy Dawn, která je nyní u Cerery a 4. května zachytila severní polokouli a jednu z jejích tajemných jasných skvrn. Sluncem osvětlený portrét malého, tmavého světa o průměru asi 950 kilometrů je součástí plánované sekvence snímků slunečním světlem...
Ceres už si můžeme prohlížet ze všech stran. Na webu NASA je k dispozici animace celé otočky kolem osy. Dále je zde k vidění také válcová projekce snímků (mapa povrchu). Nyní se bude fáze Cerery zmenšovat a DAWN se na ni bude dívat jakoby směrem ke Slunci, což možná umožní...
Sonda DAWN pořídila dosud nejdetailnější záběry kráterů na povrchu Ceres.
Co jsou to ty jasné skvrny na planetce Ceres? Jak se kosmická sonda Dawn přibližuje k největší planetce v pásu planetek, neboli asteroidů, tak se záhada jen zvětšuje. Včera byly zveřejněny minulý týden pořízené nové ostřejší snímky a jak se čekalo ukazují, že většina povrchu trpasličí planety...
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.
Je to největší asteroid v pásu asteroidů, jaká tajemství asi skrývá? Organizace NASA vyslala k průzkumu a zmapování tohoto záhadného, 1000 kilometrů velkého Ceresu kosmickou sondu Dawn, aby pomohla s jejich odhalením. Ceres obíhá mezi Marsem a Jupiterem a je oficiálně označován...
Ta jasně červená hvězda, které jste si všimli vycházet po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Mars, rudá planeta. Mars je nyní blízko své opozice 8. dubna 2014, spěje ke svému největšímu přiblížení 14. dubna a na pozemské obloze opisuje smyčku souhvězdím Panny (Virgo) na opačné straně od...
Ta jasná hvězda, které jste si nedávno povšimli po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Jupiter, plynný obr, který vládne sluneční soustavě. Jasný Jupiter se blíží do své opozice 3. prosince, kdy bude na pozemské obloze v Býku v postavení opačném vůči Slunci. Jupiter ve středu tohoto pohledu...
Planetka Vesta a kosmická sonda DawnKosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda...
Jasné planety Venuše a Jupiter se přidaly k hvězdokupě Plejády a za úsvitu nyní září na východní obloze jak je patrné na pohledu tento týden na moře a nebe nedaleko Buenos Aires v Argentině. Scéně dominuje Venuše a vpravo pod ní je jasná hvězda Aldebaran. Pro časné ranní pozorovatele je...
V úterý, krátce po východu slunce, začala ze základny amerického letectva na Cape Canaveral kosmická sonda Dawn (Úsvit) obloukem po modré obloze s mračny východním směrem svou pouť do pásu asteroidů. Cesta sondy Dawn začala konvenční chemicky poháněnou raketou Delta II, ale pokračovat...
Ceres a Vesta jsou mají průměr 950 a 530 kilometrů, zhruba velikost Texasu a Arizony. Jsou to dvě z největších, více jak 100 000 malých těles, která obíhají v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Tyto pozoruhodně podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují na...
Je Ceres asteroid nebo planeta? Přestože se to zdá triviální, tak nedávný návrh komise pro defici planet Mezinárodní astronomické unie by Ceres překlasifikoval z asteroidu na planetu. Změna v systematice může vést ke zvýšené pozornosti k často přehlíženému světu. Ceres má asi 1000...

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.