Akce (25. 6. 2026) Objev trpasličí planety Ceres - přednáška doc. RNDr. Vladimíra Štefla, CSc.
Vzpomínka na italského astronoma Giuseppe Piazziho, jeho příběh objevu planety, později planetky a naposled trpasličí planety Ceres.
Vzpomínka na italského astronoma Giuseppe Piazziho, jeho příběh objevu planety, později planetky a naposled trpasličí planety Ceres.
Dne 1. 1. 1801 Giuseppe Piazzi objevil planetku Ceres. Již dvě stě let a k tomu jedno čtvrtstoletí uplynulo 1. ledna od objevu trpasličí planety Ceres. Zařazení tohoto tělesa se v průběhu času měnilo. Tuto planetku zařadili astronomové mezi trpasličí planety až po konferenci IAU v roce 2006 v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 12. 2020 do 3. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou večer velmi nízko nad jihozápadem, Mars je nad jihem. Ráno mizí v záři Slunce Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantidy. Čínská raketa CZ-8 si...
Má Ceres podzemní kapsy vody? Ceres je největší z pásu planetek a dlouho se uvažovalo, že se skládá z kamení a ledu. O Ceres bylo také známo, že má na svém povrchu neobvykle jasné skvrny. Tyto jasné skvrny byly zřetelně zobrazeny při přiblížení sondy Dawn v roce 2015. Analýza snímků ze sondy Dawn...
Jak vznikla tato neobvyklá hora? Existuje nová teorie. Ahuna Mons je největší horou na největší známé planetce v naší Sluneční soustavě Ceres, která obíhá Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ahuna Mons ovšem nepřipomíná nic, co lidstvo doposud spatřilo. Zaprvé,...
Na této podrobné mozaice je vidět Cerealia Facula, známá jako nejjasnější skvrna na Ceres. Obrazová data s vysokým rozlišením zaznamenala z oběžné dráhy kosmická sonda Dawn z výšky pouhých 34 kilometrů nad povrchem trpasličí planety. Cerealia Facula měří asi 15 kilometrů a nachází se...
Jak vznikla tato neobvyklá hora? Ahuna Mons je největší horou na největší známé planetce v naší Sluneční soustavě Ceres, která obíhá naše Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ahuna Mons se ovšem nepodobá ničemu, co lidé doposud kdy viděli. Její svahy neposévají...
Vědci z mise Dawn, sondy zkoumající trpasličí planetu Ceres v hlavním pásu, určili na jejím povrchu oblasti, které jsou permanentně ve stínu. Většina z těchto oblastí byla chladná natolik, aby se stala pastí pro vodní led na miliardu let. Tyto ledové usazeniny tam mohou existovat i nyní. ...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Snímek kráteru Occator v nepravých barváchAutor: NASA/DawnZe všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Nasaďte si červenomodré brýle a podívejte se na tajemnou horu Ahuna Mons na Cereře. Perspektivní 3D anaglyfický pohled je tvořen mozaikou snímků pořízených v prosinci 2015 kosmickou sondou Dawn z nízké mapovací dráhy ve výši asi 385 kilometrů nad povrchem této trpasličí planety. Pozoruhodný...
Pozorování provedená pomocí spektrografu HARPS na observatoři La Silla v Chile odhalila nečekané změny jasných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres. Přestože Ceres vypadá při pohledu ze Země jen o málo větší než bod, pečlivá spektroskopická pozorování odraženého světla odhalila nejen očekávané...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Ceres je zde vidět zhruba v pravých barvách založených na obrazových datech ze sondy Dawn pořízených 4. května 2015. Ten den ležela oběžná dráha sondy Dawn ve výši 13642...
Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi...
1. ledna 1801 objevil Giuseppe Piazzi první planetku za dráhou Marsu. Posléze se ukázalo, že jich tam je statisíce a že tato je pouze největší. Dokonce se vešla do kategorie trpasličích planet. V současnosti kolem ní operuje sonda DAWN a od prosince je na nejnižší oběžné dráze, která pro ni byla...
Přehled událostí na obloze od 28. 12. 2015 do 3. 1. 2016. Měsíc spěje k poslední čtvrti. Večer můžeme pátrat na jihozápadě po planetě Merkur. V druhé polovině noci a ráno je vidět Jupiter, k ránu také Mars, Venuše a Saturn. Kometa Catalina navštíví jasného Arctura z Pastýře. Aktivita Slunce se...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem v pásu planetek ve Sluneční soustavě. Kamera kosmické sondy Dawn, která od března Ceres zkoumá z oběžné dráhy, odhalila kolem 130 záhadných jasných skvrn, které většinou souvisí s impaktními krátery rozesetými po jinak...
Jak vznikly tyto jasné skvrny na Ceres? Skvrny byly poprvé rozpoznány v únoru při přibližování kosmické sondy Dawn k Ceres, k největšímu objektu v pásu asteroidů a přitom se očekávalo, že záhadu by mohly brzy vyřešit snímky s vyšším rozlišením. Ovšem i poté, co sonda Dawn v březnu k...
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. ...
Na Zemi postupně přicházejí záběry s dosud největším rozlišením, na kterých vidíme krátery pokrytý svět Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Naštěstí není povrch Ceres tak fádní, aby tam byly jenom ty krátery. Podívejme se na nové snímky. ...
Jak vznikla tato velká hora na trpasličí planetě Ceres? Nikdo pořádně neví. Kosmická sonda Dawn na oběžné dráze kolem Ceres jakoby v očekávání dnešního Dne planetek (Asteroid Day) na Zemi pořídila dosud nejlepší snímek neobvyklé vysoké hory největšího asteroidu v pásu asteroidů. Tato...
Jak by vypadal let nad trpasličí planetou Ceres? Animátoři z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku nedávno využili skutečné snímky a výšková data z kosmické sondy NASA Dawn, která je nyní u Ceres a vytvořili několik fascinujících virtuálních sekvencí. Video začíná ze zdánlivé dráhy...
Tento bližší pohled pořídila kamera sondy Dawn, která je nyní u Cerery a 4. května zachytila severní polokouli a jednu z jejích tajemných jasných skvrn. Sluncem osvětlený portrét malého, tmavého světa o průměru asi 950 kilometrů je součástí plánované sekvence snímků slunečním světlem...
Ceres už si můžeme prohlížet ze všech stran. Na webu NASA je k dispozici animace celé otočky kolem osy. Dále je zde k vidění také válcová projekce snímků (mapa povrchu). Nyní se bude fáze Cerery zmenšovat a DAWN se na ni bude dívat jakoby směrem ke Slunci, což možná umožní...
Sonda DAWN pořídila dosud nejdetailnější záběry kráterů na povrchu Ceres.
Co jsou to ty jasné skvrny na planetce Ceres? Jak se kosmická sonda Dawn přibližuje k největší planetce v pásu planetek, neboli asteroidů, tak se záhada jen zvětšuje. Včera byly zveřejněny minulý týden pořízené nové ostřejší snímky a jak se čekalo ukazují, že většina povrchu trpasličí planety...
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.
Je to největší asteroid v pásu asteroidů, jaká tajemství asi skrývá? Organizace NASA vyslala k průzkumu a zmapování tohoto záhadného, 1000 kilometrů velkého Ceresu kosmickou sondu Dawn, aby pomohla s jejich odhalením. Ceres obíhá mezi Marsem a Jupiterem a je oficiálně označován...
Ta jasně červená hvězda, které jste si všimli vycházet po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Mars, rudá planeta. Mars je nyní blízko své opozice 8. dubna 2014, spěje ke svému největšímu přiblížení 14. dubna a na pozemské obloze opisuje smyčku souhvězdím Panny (Virgo) na opačné straně od...
Ta jasná hvězda, které jste si nedávno povšimli po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Jupiter, plynný obr, který vládne sluneční soustavě. Jasný Jupiter se blíží do své opozice 3. prosince, kdy bude na pozemské obloze v Býku v postavení opačném vůči Slunci. Jupiter ve středu tohoto pohledu...
Planetka Vesta a kosmická sonda DawnKosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda...
Jasné planety Venuše a Jupiter se přidaly k hvězdokupě Plejády a za úsvitu nyní září na východní obloze jak je patrné na pohledu tento týden na moře a nebe nedaleko Buenos Aires v Argentině. Scéně dominuje Venuše a vpravo pod ní je jasná hvězda Aldebaran. Pro časné ranní pozorovatele je...
V úterý, krátce po východu slunce, začala ze základny amerického letectva na Cape Canaveral kosmická sonda Dawn (Úsvit) obloukem po modré obloze s mračny východním směrem svou pouť do pásu asteroidů. Cesta sondy Dawn začala konvenční chemicky poháněnou raketou Delta II, ale pokračovat...
Ceres a Vesta jsou mají průměr 950 a 530 kilometrů, zhruba velikost Texasu a Arizony. Jsou to dvě z největších, více jak 100 000 malých těles, která obíhají v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Tyto pozoruhodně podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují na...
Je Ceres asteroid nebo planeta? Přestože se to zdá triviální, tak nedávný návrh komise pro defici planet Mezinárodní astronomické unie by Ceres překlasifikoval z asteroidu na planetu. Změna v systematice může vést ke zvýšené pozornosti k často přehlíženému světu. Ceres má asi 1000...
Vzpomínka na italského astronoma Giuseppe Piazziho, jeho příběh objevu planety, později planetky a naposled trpasličí planety Ceres.
Dne 1. 1. 1801 Giuseppe Piazzi objevil planetku Ceres. Již dvě stě let a k tomu jedno čtvrtstoletí uplynulo 1. ledna od objevu trpasličí planety Ceres. Zařazení tohoto tělesa se v průběhu času měnilo. Tuto planetku zařadili astronomové mezi trpasličí planety až po konferenci IAU v roce 2006 v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 12. 2020 do 3. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou večer velmi nízko nad jihozápadem, Mars je nad jihem. Ráno mizí v záři Slunce Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantidy. Čínská raketa CZ-8 si...
Má Ceres podzemní kapsy vody? Ceres je největší z pásu planetek a dlouho se uvažovalo, že se skládá z kamení a ledu. O Ceres bylo také známo, že má na svém povrchu neobvykle jasné skvrny. Tyto jasné skvrny byly zřetelně zobrazeny při přiblížení sondy Dawn v roce 2015. Analýza snímků ze sondy Dawn...
Jak vznikla tato neobvyklá hora? Existuje nová teorie. Ahuna Mons je největší horou na největší známé planetce v naší Sluneční soustavě Ceres, která obíhá Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ahuna Mons ovšem nepřipomíná nic, co lidstvo doposud spatřilo. Zaprvé,...
Na této podrobné mozaice je vidět Cerealia Facula, známá jako nejjasnější skvrna na Ceres. Obrazová data s vysokým rozlišením zaznamenala z oběžné dráhy kosmická sonda Dawn z výšky pouhých 34 kilometrů nad povrchem trpasličí planety. Cerealia Facula měří asi 15 kilometrů a nachází se...
Jak vznikla tato neobvyklá hora? Ahuna Mons je největší horou na největší známé planetce v naší Sluneční soustavě Ceres, která obíhá naše Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ahuna Mons se ovšem nepodobá ničemu, co lidé doposud kdy viděli. Její svahy neposévají...
Vědci z mise Dawn, sondy zkoumající trpasličí planetu Ceres v hlavním pásu, určili na jejím povrchu oblasti, které jsou permanentně ve stínu. Většina z těchto oblastí byla chladná natolik, aby se stala pastí pro vodní led na miliardu let. Tyto ledové usazeniny tam mohou existovat i nyní. ...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Snímek kráteru Occator v nepravých barváchAutor: NASA/DawnZe všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Nasaďte si červenomodré brýle a podívejte se na tajemnou horu Ahuna Mons na Cereře. Perspektivní 3D anaglyfický pohled je tvořen mozaikou snímků pořízených v prosinci 2015 kosmickou sondou Dawn z nízké mapovací dráhy ve výši asi 385 kilometrů nad povrchem této trpasličí planety. Pozoruhodný...
Pozorování provedená pomocí spektrografu HARPS na observatoři La Silla v Chile odhalila nečekané změny jasných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres. Přestože Ceres vypadá při pohledu ze Země jen o málo větší než bod, pečlivá spektroskopická pozorování odraženého světla odhalila nejen očekávané...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Ceres je zde vidět zhruba v pravých barvách založených na obrazových datech ze sondy Dawn pořízených 4. května 2015. Ten den ležela oběžná dráha sondy Dawn ve výši 13642...
Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi...
1. ledna 1801 objevil Giuseppe Piazzi první planetku za dráhou Marsu. Posléze se ukázalo, že jich tam je statisíce a že tato je pouze největší. Dokonce se vešla do kategorie trpasličích planet. V současnosti kolem ní operuje sonda DAWN a od prosince je na nejnižší oběžné dráze, která pro ni byla...
Přehled událostí na obloze od 28. 12. 2015 do 3. 1. 2016. Měsíc spěje k poslední čtvrti. Večer můžeme pátrat na jihozápadě po planetě Merkur. V druhé polovině noci a ráno je vidět Jupiter, k ránu také Mars, Venuše a Saturn. Kometa Catalina navštíví jasného Arctura z Pastýře. Aktivita Slunce se...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem v pásu planetek ve Sluneční soustavě. Kamera kosmické sondy Dawn, která od března Ceres zkoumá z oběžné dráhy, odhalila kolem 130 záhadných jasných skvrn, které většinou souvisí s impaktními krátery rozesetými po jinak...
Jak vznikly tyto jasné skvrny na Ceres? Skvrny byly poprvé rozpoznány v únoru při přibližování kosmické sondy Dawn k Ceres, k největšímu objektu v pásu asteroidů a přitom se očekávalo, že záhadu by mohly brzy vyřešit snímky s vyšším rozlišením. Ovšem i poté, co sonda Dawn v březnu k...
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. ...
Na Zemi postupně přicházejí záběry s dosud největším rozlišením, na kterých vidíme krátery pokrytý svět Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Naštěstí není povrch Ceres tak fádní, aby tam byly jenom ty krátery. Podívejme se na nové snímky. ...
Jak vznikla tato velká hora na trpasličí planetě Ceres? Nikdo pořádně neví. Kosmická sonda Dawn na oběžné dráze kolem Ceres jakoby v očekávání dnešního Dne planetek (Asteroid Day) na Zemi pořídila dosud nejlepší snímek neobvyklé vysoké hory největšího asteroidu v pásu asteroidů. Tato...
Jak by vypadal let nad trpasličí planetou Ceres? Animátoři z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku nedávno využili skutečné snímky a výšková data z kosmické sondy NASA Dawn, která je nyní u Ceres a vytvořili několik fascinujících virtuálních sekvencí. Video začíná ze zdánlivé dráhy...
Tento bližší pohled pořídila kamera sondy Dawn, která je nyní u Cerery a 4. května zachytila severní polokouli a jednu z jejích tajemných jasných skvrn. Sluncem osvětlený portrét malého, tmavého světa o průměru asi 950 kilometrů je součástí plánované sekvence snímků slunečním světlem...
Ceres už si můžeme prohlížet ze všech stran. Na webu NASA je k dispozici animace celé otočky kolem osy. Dále je zde k vidění také válcová projekce snímků (mapa povrchu). Nyní se bude fáze Cerery zmenšovat a DAWN se na ni bude dívat jakoby směrem ke Slunci, což možná umožní...
Sonda DAWN pořídila dosud nejdetailnější záběry kráterů na povrchu Ceres.
Co jsou to ty jasné skvrny na planetce Ceres? Jak se kosmická sonda Dawn přibližuje k největší planetce v pásu planetek, neboli asteroidů, tak se záhada jen zvětšuje. Včera byly zveřejněny minulý týden pořízené nové ostřejší snímky a jak se čekalo ukazují, že většina povrchu trpasličí planety...
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.
Je to největší asteroid v pásu asteroidů, jaká tajemství asi skrývá? Organizace NASA vyslala k průzkumu a zmapování tohoto záhadného, 1000 kilometrů velkého Ceresu kosmickou sondu Dawn, aby pomohla s jejich odhalením. Ceres obíhá mezi Marsem a Jupiterem a je oficiálně označován...
Ta jasně červená hvězda, které jste si všimli vycházet po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Mars, rudá planeta. Mars je nyní blízko své opozice 8. dubna 2014, spěje ke svému největšímu přiblížení 14. dubna a na pozemské obloze opisuje smyčku souhvězdím Panny (Virgo) na opačné straně od...
Ta jasná hvězda, které jste si nedávno povšimli po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Jupiter, plynný obr, který vládne sluneční soustavě. Jasný Jupiter se blíží do své opozice 3. prosince, kdy bude na pozemské obloze v Býku v postavení opačném vůči Slunci. Jupiter ve středu tohoto pohledu...
Planetka Vesta a kosmická sonda DawnKosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda...
Jasné planety Venuše a Jupiter se přidaly k hvězdokupě Plejády a za úsvitu nyní září na východní obloze jak je patrné na pohledu tento týden na moře a nebe nedaleko Buenos Aires v Argentině. Scéně dominuje Venuše a vpravo pod ní je jasná hvězda Aldebaran. Pro časné ranní pozorovatele je...
V úterý, krátce po východu slunce, začala ze základny amerického letectva na Cape Canaveral kosmická sonda Dawn (Úsvit) obloukem po modré obloze s mračny východním směrem svou pouť do pásu asteroidů. Cesta sondy Dawn začala konvenční chemicky poháněnou raketou Delta II, ale pokračovat...
Ceres a Vesta jsou mají průměr 950 a 530 kilometrů, zhruba velikost Texasu a Arizony. Jsou to dvě z největších, více jak 100 000 malých těles, která obíhají v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Tyto pozoruhodně podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují na...
Je Ceres asteroid nebo planeta? Přestože se to zdá triviální, tak nedávný návrh komise pro defici planet Mezinárodní astronomické unie by Ceres překlasifikoval z asteroidu na planetu. Změna v systematice může vést ke zvýšené pozornosti k často přehlíženému světu. Ceres má asi 1000...

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4