Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ceres v detailu připomněla Mars

Ceres v detailu připomněla Mars

Kráter Kupalo na Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi ty, kdo místo kráterů vidí kopce, nedívejte se na tento záběr v níže uvedeném výřezu moc zblízka, abyste dostali alespoň šanci si uvědomit, že to, co je na snímku zachyceno, je opravdu mladý kráter Kupalo o průměru 26 km. Rozlišení snímku je 35 metrů na pixel. Jméno kráteru připomíná praslovanského boha květů, sklizně a léta vůbec. Jeho svátek by v našem kalendáři vycházel na první dekádu července.

Na obrázku tedy vidíme jeden z nejmladších kráterů na Ceres. Na strmých stěnách kráteru vidíme obnažený světlý materiál. Mohlo by se jednat o slané horniny, podobně, jako dříve propírané jasné skvrny v kráteru Occator. Dno kráteru je zarovnáno zbytky z impaktu a zřejmě i natavenou hmotou. Díky nevelkému stáří je kráter v hledáčku vědců a bude nadále studován.

Kráter Kupalo na Ceres. Úprava snímku Petr Scheirich Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter Kupalo na Ceres. Úprava snímku Petr Scheirich
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Sonda DAWN dále vyfotografovala velký mladý kráter Dantu. Připomíná nám trochu kráter Tycho z Měsíce, který je známý svými světlými paprsky, které od něj míří všemi směry. Dantu má průměr 126 km a dno je pokryto zajímavými trhlinami. Nabízí se u nich vysvětlení, že vznikly při chladnutí hmoty na dně, nebo když bylo později po vzniku kráteru dno trochu vyzdviženo.

Dno kráteru Dantu na Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Dno kráteru Dantu na Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Nedaleko kráteru Dantu byl ještě vyfotografován menší, 32 km velký kráter, který má uvnitř hřebeny a strmé svahy vzniklé nejspíš posunem jednotlivých vrstev. Dno kráteru se zřejmě částečně propadlo poté, co kráter vznikl.

Kráter o průměru 32 km na povrchu Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter o průměru 32 km na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] dawn.jpl.nasa.gov

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dawn, Ceres, NASA


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »