Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  215 let po objevu Cerery ji snímá DAWN z největší blízkosti

215 let po objevu Cerery ji snímá DAWN z největší blízkosti

Ceres – Gerber Catena
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

1. ledna 1801 objevil Giuseppe Piazzi první planetku za dráhou Marsu. Posléze se ukázalo, že jich tam je statisíce a že tato je pouze největší. Dokonce se vešla do kategorie trpasličích planet. V současnosti kolem ní operuje sonda DAWN a od prosince je na nejnižší oběžné dráze, která pro ni byla plánována. Jde o výšku kolem 385 km nad povrchem. To je asi třetina vůči průměru planetky, která má bezmála 1000 km. Začínají přicházet první snímky. A je to opravdu jiná dimenze pohledů na toto vesmírné těleso.

Nejprve si popišme blíže první záběr, který byl prezentován i na hlavní stránce JPL, kde je k vidění terén plný trhlin a kráterů. Snímek je k dispozici i v trojrozměrné variantě, tak případně vyhledejte své červenomodré brýle.

Jedná se o část jižní polokoule a jde o záběry ze zmíněné orbity ve výšce 385 km (tzv. LAMO = low-altitude mapping orbit). Na této dráze by měla DAWN setrvat po blíže neurčenou dobu a bude podrobně zkoumat toto bezesporu velmi neobvyklé těleso pásu asteroidů. Pro zajímavost rozlišení snímku je už kolem 35 metrů na pixel. Na Zemi bychom na takovém snímku rozeznali jednotlivé bloky budov.

Na tomto krásném záběru si můžeme povšimnout řady detailů. Je to například dlouhá brázda, nebo soustava kráterů, nazvaná Gerber Catena. Najdeme je západně od většího kráteru Urvara. Mnohé takové hluboké žlaby na Cereře vypadají, jakoby šlo o důsledek zásahu zešikma, přičemž se vytvořilo několik mezi sebou propojených kráterů. Zdá se však, že často bude za jejich původem spíše tektonika, podobně jako na řadě podobných těles a planetách. Vznikly by tedy tak, že se smršťovala nebo jinak pohybovala svrchní kůra v důsledku chladnutí nebo sopečné aktivity.

Z dalších detailů jistě zaujmou krásné nerovnosti na vzdáleném obzoru, nebo zajímavá dvojice vcelku čerstvých kráterů se strmými stěnami poblíž středu obrázku směrem doleva dolů.

Gerber Catena ve 3D pro červenomodré brýle Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Gerber Catena ve 3D pro červenomodré brýle
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Snímek je pouze produktem testování. Vznikl záložní kamerou, zatímco hlavní kamera začala snímání od 16. prosince. Obě kamery jsou v perfektním stavu. Během prosince začínají pracovat i další přístroje. Spektrometr pracující v oblasti viditelného a infračerveného záření pomáhá zjistit, jaké minerály se na povrchu nachází a jak moc a jaké vlnové délky jsou od povrchu odráženy. Aktivní je i detektor gama záření a neutronů. Měřením energie a množství gama paprsků, případně množství neutronů (dvou druhů záření vznikajícího při přeměnách jader), mohou vědci určit zastoupení některých prvků v minerálech na povrchu.

Další krásné obrázky ale na sebe nenechaly dlouho čekat. Za těmi už musíme přímo na stránku mise. Následující záběr byl pořízen 10. prosince. Ukazuje téměř přesně jižní pól. Konkrétně oblast 85° jižně. Tento obrázek je už pořízen z výšky 385 km. Povrchové útvary zde pochopitelně vrhají dlouhé stíny, protože Slunce v době pořízení stálo 4° nad rovníkem směrem na sever.

Oblast u jižního pólu Cerery Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Oblast u jižního pólu Cerery
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Poslední obrázek, který si ukážeme už se nejeví tak plasticky, protože je z asi 20° jižní šířky, kolem oblasti nazvané Samhain Catena.

Oblast Samhain Catena ve středních šířkách Cerery Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Oblast Samhain Catena ve středních šířkách Cerery
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Jak jistě víte, hlavní zpráva proběhla médii nedávno, když světlé skvrny, patrné především na dně kráteru Occator, ale i mnoha jiných místech, byly identifikovány jako slaný materiál. A předpokládá se, že jde o určitý druh soli hořčíku (hexahydrát síranu hořečnatého, MgSO4.6H2O). Podobný, tzv. heptahydrát se prodává jako tzv. „epsomská sůl“. Jak vidíme, síran hořečnatý v tomto stavu váže vodu.

Jiná skupina vědců v týmu DAWN zase zjistila, že povrch Cerery obsahuje také usazeniny čpavku. Je známo, že podobný materiál je běžný ve vnějších oblastech sluneční soustavy a tak by bylo velmi zajímavé zjistit, zda nemohla Cerera vzniknout ve vzdálených oblastech, kde je nyní Neptun. V tom případě by pak musela putovat do vnitřních oblastí.

Nezbývá, než si počkat na výsledky podrobného výzkumu ze současné nejnižší orbity. Díky tomu bude i rok 2016 v oblasti malých těles sluneční soustavy zajímavým rokem. Nesmíme totiž zapomínat, že kromě výzkumu Ceres sondou DAWN patřící NASA, tu máme také oběžnici komety v podání sondy Rosetta, kterou vyslala ESA. A to se ještě na krátkou chvíli opět ozval modul Philae, ale to už je na jiný článek.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL: Lowdown on Ceres
[2] NASA/JPL/DAWN
[3] Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NASA, Giuseppe Piazzi, Ceres, Dawn


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »