Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 9. do 2. 10. 2022. Měsíc je ve fázi mezi novem a první čtvrtí a uvidíme jej večer koncem týdne nízko na jihozápadě. Jupiter je v opozici se Sluncem, vrcholí tedy kolem jedné ráno jako výrazná „hvězda“ noční oblohy. Vidět je taky Saturn, Neptun, Uran...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to...
Má Ceres podzemní kapsy vody? Ceres je největší z pásu planetek a dlouho se uvažovalo, že se skládá z kamení a ledu. O Ceres bylo také známo, že má na svém povrchu neobvykle jasné skvrny. Tyto jasné skvrny byly zřetelně zobrazeny při přiblížení sondy Dawn v roce 2015. Analýza snímků ze sondy Dawn...
Na této podrobné mozaice je vidět Cerealia Facula, známá jako nejjasnější skvrna na Ceres. Obrazová data s vysokým rozlišením zaznamenala z oběžné dráhy kosmická sonda Dawn z výšky pouhých 34 kilometrů nad povrchem trpasličí planety. Cerealia Facula měří asi 15 kilometrů a nachází se...
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn dosáhla 6. června 2018 své nejnižší finální dráhy kolem trpasličí planety Ceres a poslala na Zemi tisíce nádherných fotografií včetně dalších údajů. Letový tým navedl sondu na dráhu, která ji přivádí na vzdálenost 35 km nad povrchem Ceres. Zblízka...
Přehled událostí na obloze od 25. 9. do 1. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Během noci je vidět Neptun a Uran. Ráno se objevuje jasná Venuše a slabý Mars. Merkur mizí za Slunce. Aktivita Slunce může být vyšší, vrací se stará...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Snímek kráteru Occator v nepravých barváchAutor: NASA/DawnZe všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Nasaďte si červenomodré brýle a podívejte se na tajemnou horu Ahuna Mons na Cereře. Perspektivní 3D anaglyfický pohled je tvořen mozaikou snímků pořízených v prosinci 2015 kosmickou sondou Dawn z nízké mapovací dráhy ve výši asi 385 kilometrů nad povrchem této trpasličí planety. Pozoruhodný...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Ceres je zde vidět zhruba v pravých barvách založených na obrazových datech ze sondy Dawn pořízených 4. května 2015. Ten den ležela oběžná dráha sondy Dawn ve výši 13642...
Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi...
1. ledna 1801 objevil Giuseppe Piazzi první planetku za dráhou Marsu. Posléze se ukázalo, že jich tam je statisíce a že tato je pouze největší. Dokonce se vešla do kategorie trpasličích planet. V současnosti kolem ní operuje sonda DAWN a od prosince je na nejnižší oběžné dráze, která pro ni byla...
Jak vznikly tyto jasné skvrny na Ceres? Skvrny byly poprvé rozpoznány v únoru při přibližování kosmické sondy Dawn k Ceres, k největšímu objektu v pásu asteroidů a přitom se očekávalo, že záhadu by mohly brzy vyřešit snímky s vyšším rozlišením. Ovšem i poté, co sonda Dawn v březnu k...
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. ...
Na Zemi postupně přicházejí záběry s dosud největším rozlišením, na kterých vidíme krátery pokrytý svět Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Naštěstí není povrch Ceres tak fádní, aby tam byly jenom ty krátery. Podívejme se na nové snímky. ...
Jak by vypadal let nad trpasličí planetou Ceres? Animátoři z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku nedávno využili skutečné snímky a výšková data z kosmické sondy NASA Dawn, která je nyní u Ceres a vytvořili několik fascinujících virtuálních sekvencí. Video začíná ze zdánlivé dráhy...
Nyní můžete zkoumat planetku Vestu. Kosmická sonda NASA Dawn nedávno navštívila Vestu, druhý největší objekt v hlavním pásu planetek v naší Sluneční soustavě, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Při rok dlouhé zastávce kamery sondy Dawn vyfotografovaly celý povrch Vesty a...
Ceres už si můžeme prohlížet ze všech stran. Na webu NASA je k dispozici animace celé otočky kolem osy. Dále je zde k vidění také válcová projekce snímků (mapa povrchu). Nyní se bude fáze Cerery zmenšovat a DAWN se na ni bude dívat jakoby směrem ke Slunci, což možná umožní...
Sonda DAWN pořídila dosud nejdetailnější záběry kráterů na povrchu Ceres.
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.
Je to největší asteroid v pásu asteroidů, jaká tajemství asi skrývá? Organizace NASA vyslala k průzkumu a zmapování tohoto záhadného, 1000 kilometrů velkého Ceresu kosmickou sondu Dawn, aby pomohla s jejich odhalením. Ceres obíhá mezi Marsem a Jupiterem a je oficiálně označován...
Možná tomu nebudete věřit, ale když byl pořízen tento noční pohled k východnímu obzoru v odlehlé oblasti Chile v poušti Atacama, tak byl východ Slunce pořád hodiny daleko. Na jinak tmavé hvězdnaté obloze ční vysoko neobvykle jasná kuželovitá záře, která je slunečním světlem rozptylovaným...
On Monday morning, Venus and Jupiter gathered close in V pondělí ráno se na úsvitové obloze těsně setkaly Venuše a Jupiter, pro někoho je dělia asi jen polovina šířky úplňku. Od roku 2000 to byla jejich nejtěsnější konjunkce a zde je vidět nad východním obzorem před východem. Poklidný...
Ta jasná hvězda, které jste si nedávno povšimli po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Jupiter, plynný obr, který vládne sluneční soustavě. Jasný Jupiter se blíží do své opozice 3. prosince, kdy bude na pozemské obloze v Býku v postavení opačném vůči Slunci. Jupiter ve středu tohoto pohledu...
K. E. Ciolkovskij - z videa k výročí jeho narození. Zdroj: FilmUaGroup, Youtube.Na začátku září odlétala sonda DAWN od planetky Vesta. Raketoplán Endeavour se přesunul definitivně do Kalifornie a my tak můžeme už pouze vzpomínat. Zajímavé timelapse ze Země i z Marsu nebo záběrů sluneční aktivity....
Příští zastávka: Ceres. Kosmická sonda Dawn minulý týden ukončila svůj roční průzkum asteroidu Vesta a stala se tak první kosmickou sondou, která navštívila daleký svět mezi Marsem a Jupiterem v hlavním pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Ty nejlepší snímky Vesty ze sondy Dawn byly...
Planetka Vesta a kosmická sonda DawnKosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda...
Na asteroidu Vesta jsou jedny z nejimpozantnějších útesů ve Sluneční soustavě. Středem snímku nahoře probíhá shora dolů v délce asi 20 kilometrů hluboký útes. Snímek pořídila kosmická sonda Dawn, která se v tomto roce stala družicí tohoto 500 kilometrového vesmírného kamene. Topografie...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle Vesty. Vesta je světem o průměru asi 500 kilometrů a nachází se v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Tento stereo anaglyf vznikl ze dvou jednotlivých snímků pořízených 24. července rámovací kamerou kosmické sondy Dawn,...
Tento raketoplán odstartoval do vesmíru. Na snímku nahoře z minulého měsíce je raketoplán Atlantis na rampě 39A před úsvitem při přípravě na start. Raketoplán samotný je vidět na obrázku vpravo a je připojený k hnědé nádrži s kapalným palivem s dvěma bílými pomocnými startovacími...
Co je to před Orionem? Čtyřicet kilometrů severně od Kahta v Turecku se nachází hora Nemrut ozdobená fragmenty velkých soch postavených před více jak 2000 lety. Tyto kamenné skulptury se kdysi tyčily do výšky skoro 10 metrů a představovaly lvy, orly, různé starověké bohy a krále...
V úterý, krátce po východu slunce, začala ze základny amerického letectva na Cape Canaveral kosmická sonda Dawn (Úsvit) obloukem po modré obloze s mračny východním směrem svou pouť do pásu asteroidů. Cesta sondy Dawn začala konvenční chemicky poháněnou raketou Delta II, ale pokračovat...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 9. do 2. 10. 2022. Měsíc je ve fázi mezi novem a první čtvrtí a uvidíme jej večer koncem týdne nízko na jihozápadě. Jupiter je v opozici se Sluncem, vrcholí tedy kolem jedné ráno jako výrazná „hvězda“ noční oblohy. Vidět je taky Saturn, Neptun, Uran...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to...
Má Ceres podzemní kapsy vody? Ceres je největší z pásu planetek a dlouho se uvažovalo, že se skládá z kamení a ledu. O Ceres bylo také známo, že má na svém povrchu neobvykle jasné skvrny. Tyto jasné skvrny byly zřetelně zobrazeny při přiblížení sondy Dawn v roce 2015. Analýza snímků ze sondy Dawn...
Na této podrobné mozaice je vidět Cerealia Facula, známá jako nejjasnější skvrna na Ceres. Obrazová data s vysokým rozlišením zaznamenala z oběžné dráhy kosmická sonda Dawn z výšky pouhých 34 kilometrů nad povrchem trpasličí planety. Cerealia Facula měří asi 15 kilometrů a nachází se...
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn dosáhla 6. června 2018 své nejnižší finální dráhy kolem trpasličí planety Ceres a poslala na Zemi tisíce nádherných fotografií včetně dalších údajů. Letový tým navedl sondu na dráhu, která ji přivádí na vzdálenost 35 km nad povrchem Ceres. Zblízka...
Přehled událostí na obloze od 25. 9. do 1. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Během noci je vidět Neptun a Uran. Ráno se objevuje jasná Venuše a slabý Mars. Merkur mizí za Slunce. Aktivita Slunce může být vyšší, vrací se stará...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Snímek kráteru Occator v nepravých barváchAutor: NASA/DawnZe všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je...
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik...
Nasaďte si červenomodré brýle a podívejte se na tajemnou horu Ahuna Mons na Cereře. Perspektivní 3D anaglyfický pohled je tvořen mozaikou snímků pořízených v prosinci 2015 kosmickou sondou Dawn z nízké mapovací dráhy ve výši asi 385 kilometrů nad povrchem této trpasličí planety. Pozoruhodný...
Trpasličí planeta Ceres o průměru asi 950 kilometrů je největším objektem hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Ceres je zde vidět zhruba v pravých barvách založených na obrazových datech ze sondy Dawn pořízených 4. května 2015. Ten den ležela oběžná dráha sondy Dawn ve výši 13642...
Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi...
1. ledna 1801 objevil Giuseppe Piazzi první planetku za dráhou Marsu. Posléze se ukázalo, že jich tam je statisíce a že tato je pouze největší. Dokonce se vešla do kategorie trpasličích planet. V současnosti kolem ní operuje sonda DAWN a od prosince je na nejnižší oběžné dráze, která pro ni byla...
Jak vznikly tyto jasné skvrny na Ceres? Skvrny byly poprvé rozpoznány v únoru při přibližování kosmické sondy Dawn k Ceres, k největšímu objektu v pásu asteroidů a přitom se očekávalo, že záhadu by mohly brzy vyřešit snímky s vyšším rozlišením. Ovšem i poté, co sonda Dawn v březnu k...
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. ...
Na Zemi postupně přicházejí záběry s dosud největším rozlišením, na kterých vidíme krátery pokrytý svět Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Naštěstí není povrch Ceres tak fádní, aby tam byly jenom ty krátery. Podívejme se na nové snímky. ...
Jak by vypadal let nad trpasličí planetou Ceres? Animátoři z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku nedávno využili skutečné snímky a výšková data z kosmické sondy NASA Dawn, která je nyní u Ceres a vytvořili několik fascinujících virtuálních sekvencí. Video začíná ze zdánlivé dráhy...
Nyní můžete zkoumat planetku Vestu. Kosmická sonda NASA Dawn nedávno navštívila Vestu, druhý největší objekt v hlavním pásu planetek v naší Sluneční soustavě, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Při rok dlouhé zastávce kamery sondy Dawn vyfotografovaly celý povrch Vesty a...
Ceres už si můžeme prohlížet ze všech stran. Na webu NASA je k dispozici animace celé otočky kolem osy. Dále je zde k vidění také válcová projekce snímků (mapa povrchu). Nyní se bude fáze Cerery zmenšovat a DAWN se na ni bude dívat jakoby směrem ke Slunci, což možná umožní...
Sonda DAWN pořídila dosud nejdetailnější záběry kráterů na povrchu Ceres.
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.
Je to největší asteroid v pásu asteroidů, jaká tajemství asi skrývá? Organizace NASA vyslala k průzkumu a zmapování tohoto záhadného, 1000 kilometrů velkého Ceresu kosmickou sondu Dawn, aby pomohla s jejich odhalením. Ceres obíhá mezi Marsem a Jupiterem a je oficiálně označován...
Možná tomu nebudete věřit, ale když byl pořízen tento noční pohled k východnímu obzoru v odlehlé oblasti Chile v poušti Atacama, tak byl východ Slunce pořád hodiny daleko. Na jinak tmavé hvězdnaté obloze ční vysoko neobvykle jasná kuželovitá záře, která je slunečním světlem rozptylovaným...
On Monday morning, Venus and Jupiter gathered close in V pondělí ráno se na úsvitové obloze těsně setkaly Venuše a Jupiter, pro někoho je dělia asi jen polovina šířky úplňku. Od roku 2000 to byla jejich nejtěsnější konjunkce a zde je vidět nad východním obzorem před východem. Poklidný...
Ta jasná hvězda, které jste si nedávno povšimli po západu Slunce, není vůbec hvězda. Je to Jupiter, plynný obr, který vládne sluneční soustavě. Jasný Jupiter se blíží do své opozice 3. prosince, kdy bude na pozemské obloze v Býku v postavení opačném vůči Slunci. Jupiter ve středu tohoto pohledu...
K. E. Ciolkovskij - z videa k výročí jeho narození. Zdroj: FilmUaGroup, Youtube.Na začátku září odlétala sonda DAWN od planetky Vesta. Raketoplán Endeavour se přesunul definitivně do Kalifornie a my tak můžeme už pouze vzpomínat. Zajímavé timelapse ze Země i z Marsu nebo záběrů sluneční aktivity....
Příští zastávka: Ceres. Kosmická sonda Dawn minulý týden ukončila svůj roční průzkum asteroidu Vesta a stala se tak první kosmickou sondou, která navštívila daleký svět mezi Marsem a Jupiterem v hlavním pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Ty nejlepší snímky Vesty ze sondy Dawn byly...
Planetka Vesta a kosmická sonda DawnKosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda...
Na asteroidu Vesta jsou jedny z nejimpozantnějších útesů ve Sluneční soustavě. Středem snímku nahoře probíhá shora dolů v délce asi 20 kilometrů hluboký útes. Snímek pořídila kosmická sonda Dawn, která se v tomto roce stala družicí tohoto 500 kilometrového vesmírného kamene. Topografie...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle Vesty. Vesta je světem o průměru asi 500 kilometrů a nachází se v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Tento stereo anaglyf vznikl ze dvou jednotlivých snímků pořízených 24. července rámovací kamerou kosmické sondy Dawn,...
Tento raketoplán odstartoval do vesmíru. Na snímku nahoře z minulého měsíce je raketoplán Atlantis na rampě 39A před úsvitem při přípravě na start. Raketoplán samotný je vidět na obrázku vpravo a je připojený k hnědé nádrži s kapalným palivem s dvěma bílými pomocnými startovacími...
Co je to před Orionem? Čtyřicet kilometrů severně od Kahta v Turecku se nachází hora Nemrut ozdobená fragmenty velkých soch postavených před více jak 2000 lety. Tyto kamenné skulptury se kdysi tyčily do výšky skoro 10 metrů a představovaly lvy, orly, různé starověké bohy a krále...
V úterý, krátce po východu slunce, začala ze základny amerického letectva na Cape Canaveral kosmická sonda Dawn (Úsvit) obloukem po modré obloze s mračny východním směrem svou pouť do pásu asteroidů. Cesta sondy Dawn začala konvenční chemicky poháněnou raketou Delta II, ale pokračovat...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
