Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2021

28. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 14. července 2021 ve 22:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to možná na odvrácené polokouli, a navíc se natočila nová skvrna. V neděli 11. července proběhla historicky první mise raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty a pasažéry do výšky 86 km. Před 100 lety se narodil první Američan, který obletěl Zemi, John Glenn.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 18. července ve 5:54 SELČ. Jeho srpek nyní prochází kolem Venuše a Marsu. Především v pondělí večer to bude pěkná konjunkce. Přenos z pozorování pro vás chystáme z liberecké iQLANDIE.

Planety:

Konjunkce 12. 7. 2021, simulace pohledu triedrem nebo malým dalekohledem Autor: iQLANDIA/Martin Gembec/Aleš Majer
Konjunkce 12. 7. 2021, simulace pohledu triedrem nebo malým dalekohledem
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec/Aleš Majer
Večer za soumraku je velmi nízko nad severozápadním obzorem výrazná Venuše (−3,9 mag) a nedaleko ní slabý Mars (1,8 mag). V pondělí a úterý 12./13. července jsou obě planety k sobě nejblíže, jen zhruba půl stupně! Ráno můžeme nad jižním obzorem spatřit velké plynné obry – Saturn (0,3 mag) vrcholí již před třetí hodinou a je asi 21° vysoko. Jasnější Jupiter (−2,7 mag) je od něj vlevo a vrcholí zhruba ve čtyři ve výšce docela slušných 27° (to je oproti minulým rokům opravdu příjemná změna a je to znát i na amatérských fotografiích).

Aktivita Slunce je nízká, přesto můžeme optimisticky vyhlížet změny k lepšímu. Aktivní byly jednak oblasti, které jsou nyní na odvrácené polokouli a taky se natočila nová skvrna. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

11. července proběhl historicky první let miniraketoplánu VSS Unity s cestujícími. Plavidlo známé jako SpaceShipTwo navazuje na tradici SpaceShipOne, která v roce 2004 dvakrát v průběhu týdne překonala hranici 100 km jako první soukromý dopravní prostředek. Unity zatím létá jen do výšky 80 km, což už ale můžeme s klidem prohlásit prakticky za vesmír (oficiálně je hranice uznávána až od 100 km, ale i let do výšky 80 km je vynikající výkon, a navíc v USA ji považují za mez vesmíru podle určitých kritérií, takže kanadský astronaut Chris Hadfield pasoval všechny pasažéry na astronauty). Vývoj zdržela nehoda z října 2014, kdy došlo k předčasnému vyklopení křídel a dvojice pilotů při nehodě zahynula. Unity provedla již několik úspěšných testovacích letů s piloty, ale v neděli poprvé letěli také pasažéři, byť zatím jen z řad společnosti Virgin Galactic včetně šéfa Richarda Bransona. Jenže kdo by mu to nepřál? Gratulujeme k úspěšnému letu a již vyhlížíme New Shepard společnosti Blue Origin, který má letět nad 100 km 20. července i s Jefem Bezosem, šéfem této firmy a zakladatelem Amazonu.

SpaceX úspěšně dopravila vzorky experimentů z ISS. Postarala se o to nákladní loď Cargo Dragon, která se vrátila z mise CRS-22 v sobotu 10. 7.

Výročí

16. července 1746 (275 let) se narodil italský astronom Giuseppe Piazzi. Založil hvězdárnu v Palermu, kde vznikl precizní katalog hvězd. 1. ledna 1801 objevil první planetku Ceres v pásu mezi Marsem a Jupiterem.

16. července 2011 (10 let) byla sonda Dawn navedena na oběžnou dráhu planetky Vesta. Sonda startovala 27. 9. 2007 a díky iontovému pohonu měla před sebou dlouhý výzkum nejen Vesty, ale i většího tělesa Ceres, které dnes řadíme i mezi trpasličí planety. Od Vesty odletěla v září 2012, Ceres zkoumala mezi roky 2015 a 2018.

18. července 1906 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti prof. Emil Škrabal. Jde o jednoho z členů společnosti, který se dožil více než sta let a ještě v tomto věku nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém (má ČAS více členů, kteří se dožili 100 let? Určitě jich nebude mnoho. Všichni ještě vzpomínáme na Luboše Perka, ale jsou i další?). Pozoruhodná je určitě už jenom jeho vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

18. července 1921 (100 let) se narodil astronaut John Glenn. Byl třetím člověkem ve vesmíru, třetí z USA a první Američan, který obletěl Zemi. Později se proslavil jako senátor a také tím, že roku 1998 letěl na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let. Je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu. 20. července 2021 se však chystá suborbitální let New Shepard s kandidátkou na astronauta Wally Funk(ovou), které je 82 let, ale působí velmi svěže. Ta byla ve skupině Mercury 13, žen vybraných roku 1961 za kandidátky na astronauta, z nichž ale žádná do kosmu neletěla. Jeff Bezos, majitel Blue Origin, která let pořádá a zakladatel Amazonu, jí totiž nabídl sedačku na historicky první let této lodi s lidskou posádkou. Letět by měl i sám Bezos, jeho bratr Mark a platící zákazník, který si sedačku zaplatil v aukci za velmi vysokou sumu 28 milionů dolarů.

18. července 1966 (55 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru. John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16. Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc krátce po první čtvrti
  • výročí: Viking 1 přistání na Marsu
  • výročí: Mercury-Redstone 4, Liberty Bell 7, Gus Grissom, 2. americký suborbitální let

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, John Glenn, Giuseppe Piazzi, Dawn, Emil Škrabal, Gemini 10


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »