Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  DAWN přináší nové detailní pohledy na Ceres

DAWN přináší nové detailní pohledy na Ceres

6 km vysoká hora na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Na Zemi postupně přicházejí záběry s dosud největším rozlišením, na kterých vidíme krátery pokrytý svět Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Naštěstí není povrch Ceres tak fádní, aby tam byly jenom ty krátery. Podívejme se na nové snímky.

V předchozí mapovací fázi se sonda DAWN nacházela ve výšce 4400 km nad povrchem. Mezitím se její dráha opět snížila na současných 1470 km. Na této dráze oběhla DAWN postupně 14× kolem planetky a pořídila záběry celého povrchu. Ty posléze poslala na Zemi a NASA je nyní postupně začala uveřejňovat.

První obrázek ukazuje vysoký kopec v kráterovém poli. Kopec není asi úplně správný výraz, protože ve skutečnosti jde o 6 km vysokou horu. Pozoruhodné je, jak přesně je definován její tvar, když světlé svahy náhle přechází v krátery pokrytou pláň. Nevidíme zde žádný materiál, který by se shromažďoval pod svahy vlivem řícení, jako je to běžné na Zemi, nebo na Marsu.

6 km vysoká hora na povrchu Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
6 km vysoká hora na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

V levé dolní části dalšího obrázku se táhne pohoří, které je uvnitř kráteru se jménem Urvara. Kráter nese název po indickém a íránském bohu rostlin a polí. Průměr kráteru je 163 km.

Kráter a jeho vnitřní pohoří Urvara na povrchu Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter a jeho vnitřní pohoří Urvara na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Dalšímu snímku dominuje kráter Gaue. To je jméno germánské bohyně, které se přinášely oběti pro dobrou úrodu v době žní. Průměr kráteru je 84 km. Vidíme, že střed kráteru je propadlý, jakoby byl utopen v podloží.

Kráter Gaue na Ceres má propadlý střed Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter Gaue na Ceres má propadlý střed
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Snímky, které DAWN pořizuje umožňují vytvořit 3D model terénu a rozlišení obrázků je 140 metrů na pixel. Současně vizuální a infračervený spektrometr provádí měření, díky kterým budou moci vědci lépe porozumět minerálnímu složené hornin na povrchu. Zároveň jsou přijímána inženýrská data, která pomáhají poznat detailně gravitační pole Cerery a umožní tak poté další snížení oběžné dráhy. Ke konci října by totiž měla sonda postupně začít snižovat svou dráhu až na konečných 370 km.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] DAWN přinesla ostřejší záběry Ceres
[2] Trpasličí planeta s jasnou skvrnou



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dawn, Ceres


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)1

původní snímek moc nevyšel ale včera už tam v pegasu zalovit šlo bohužel tam kličkuje hodně satelitu tak sem využil jen 22minut z hodiny dat

Další informace »