Úvodní  >  Autoři  >  Petr Scheirich

Autor: Petr Scheirich

O autorovi

Petr Scheirich

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (*1979) je český astronom a popularizátor astronomie. Zabývá se především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy. Tohoto času je zaměstnán v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, a to v Oddělení meziplanetární hmoty. Dále je členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy a Společnosti pro meziplanetární hmotu



16.09.2019 Seminář ASTRO@OSTRAVA.2019

(přečteno 8 702x)

07.02.2019 Setkání ASTRO@BRNO.2019

(přečteno 9 241x)

17.10.2018 Nenechte si ujít seminář Astro@Ondřejov.2018

(přečteno 11 800x)

14.11.2017 Co víme o ‘Oumuamua – mezihvězdné návštěvě?

(přečteno 26 131x)

24.08.2017 Seminář - Amatérská astronomie a meziplanetární hmota Ondřejov 2017

(přečteno 10 253x)

28.03.2017 Seminář Astro@Brod.2017

(přečteno 10 667x)

08.02.2017 Astronomická expedice 2017

(přečteno 15 732x)

17.11.2016 APO@BRNO.30 aneb možná přijde i Kája Kolomazník

(přečteno 8 826x)

05.10.2016 Lampička pro astronomy se superkondenzátorem

(přečteno 14 648x)

06.09.2016 Astronavigace na Astronomické expedici

(přečteno 11 838x)

01.04.2016 Ceres po roce se sondou Dawn – 4. díl

(přečteno 11 915x)

31.03.2016 Ceres po roce se sondou Dawn – 2. díl

(přečteno 12 869x)

30.03.2016 Ceres po roce se sondou Dawn – 3. díl

(přečteno 12 254x)

25.03.2016 Ceres po roce se sondou Dawn – 1. díl

(přečteno 14 890x)

09.02.2016 Blízký průlet planetky 2013 TX68 5. března 2016 aneb Přebíhání dálnice

(přečteno 20 108x)

21.01.2016 Byla opravdu objevena nová planeta Sluneční soustavy?

(přečteno 37 375x)

01.02.2015 O planetce s měsícem (a létajících talířích)

(přečteno 13 369x)

12.03.2014 Kosmická střelnice v okolí Země

(přečteno 9 554x)

15.08.2013 Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”

(přečteno 9 471x)

22.05.2013 Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

(přečteno 17 766x)

13.02.2013 Vyhledávací mapky pro průlet planetky 2012 DA14

(přečteno 14 137x)

29.03.2010 Konec světa 2012 (2. díl): Srazíme se s planetou Nibiru?

(přečteno 43 711x)

10.09.2004 Planetka Toutatis se blíží - uvidíte ji?

(přečteno 5 267x)

03.09.2004 Planetky amatérskými dalekohledy

(přečteno 5 605x)

11.06.2004 Planetky, všude kam se podíváš

(přečteno 8 845x)

18.03.2004 Rekordně blízký průlet dnes večer

(přečteno 7 101x)

17.03.2004 Byla objevena desátá planeta Sluneční soustavy?

(přečteno 9 693x)

29.02.2004 Objevte si blízkozemní planetku!

(přečteno 5 402x)

21.01.2004 2003 WT42 - převlečená kometa

(přečteno 5 180x)

15.01.2004 Planetka Hermione má tvar arašídu

(přečteno 5 580x)

20.11.2003 Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

(přečteno 7 486x)

06.10.2003 NASA zveřejnil studii další fáze hledání blízkozemních objektů

(přečteno 4 491x)

18.08.2003 Snímky planetky Juno s vysokým rozlišením

(přečteno 7 836x)

25.06.2003 Další snímky měsíčku Phobos ze sondy Mars Global Surveyor

(přečteno 6 145x)



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »