Úvodní  >  Autoři  >  Petr Scheirich

Autor: Petr Scheirich

O autorovi

Petr Scheirich

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (*1979) je český astronom a popularizátor astronomie. Zabývá se především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy. Tohoto času je zaměstnán v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, a to v Oddělení meziplanetární hmoty. Dále je členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy a Společnosti pro meziplanetární hmotu



16.09.2019 Seminář ASTRO@OSTRAVA.2019

(přečteno 9 304x)

07.02.2019 Setkání ASTRO@BRNO.2019

(přečteno 9 722x)

17.10.2018 Nenechte si ujít seminář Astro@Ondřejov.2018

(přečteno 12 407x)

14.11.2017 Co víme o ‘Oumuamua – mezihvězdné návštěvě?

(přečteno 27 067x)

24.08.2017 Seminář - Amatérská astronomie a meziplanetární hmota Ondřejov 2017

(přečteno 10 779x)

28.03.2017 Seminář Astro@Brod.2017

(přečteno 11 184x)

08.02.2017 Astronomická expedice 2017

(přečteno 16 592x)

17.11.2016 APO@BRNO.30 aneb možná přijde i Kája Kolomazník

(přečteno 9 190x)

05.10.2016 Lampička pro astronomy se superkondenzátorem

(přečteno 15 402x)

06.09.2016 Astronavigace na Astronomické expedici

(přečteno 12 464x)

01.04.2016 Ceres po roce se sondou Dawn – 4. díl

(přečteno 12 348x)

31.03.2016 Ceres po roce se sondou Dawn – 2. díl

(přečteno 13 532x)

30.03.2016 Ceres po roce se sondou Dawn – 3. díl

(přečteno 12 738x)

25.03.2016 Ceres po roce se sondou Dawn – 1. díl

(přečteno 15 381x)

09.02.2016 Blízký průlet planetky 2013 TX68 5. března 2016 aneb Přebíhání dálnice

(přečteno 20 541x)

21.01.2016 Byla opravdu objevena nová planeta Sluneční soustavy?

(přečteno 37 969x)

01.02.2015 O planetce s měsícem (a létajících talířích)

(přečteno 13 682x)

12.03.2014 Kosmická střelnice v okolí Země

(přečteno 9 728x)

15.08.2013 Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”

(přečteno 9 894x)

22.05.2013 Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

(přečteno 18 186x)

13.02.2013 Vyhledávací mapky pro průlet planetky 2012 DA14

(přečteno 14 465x)

29.03.2010 Konec světa 2012 (2. díl): Srazíme se s planetou Nibiru?

(přečteno 44 744x)

10.09.2004 Planetka Toutatis se blíží - uvidíte ji?

(přečteno 5 421x)

03.09.2004 Planetky amatérskými dalekohledy

(přečteno 5 740x)

11.06.2004 Planetky, všude kam se podíváš

(přečteno 9 051x)

18.03.2004 Rekordně blízký průlet dnes večer

(přečteno 7 266x)

17.03.2004 Byla objevena desátá planeta Sluneční soustavy?

(přečteno 9 811x)

29.02.2004 Objevte si blízkozemní planetku!

(přečteno 5 523x)

21.01.2004 2003 WT42 - převlečená kometa

(přečteno 5 321x)

15.01.2004 Planetka Hermione má tvar arašídu

(přečteno 5 722x)

20.11.2003 Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

(přečteno 7 628x)

06.10.2003 NASA zveřejnil studii další fáze hledání blízkozemních objektů

(přečteno 4 589x)

18.08.2003 Snímky planetky Juno s vysokým rozlišením

(přečteno 8 009x)

25.06.2003 Další snímky měsíčku Phobos ze sondy Mars Global Surveyor

(přečteno 6 287x)



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »