Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nenechte si ujít seminář Astro@Ondřejov.2018

Nenechte si ujít seminář Astro@Ondřejov.2018

Prohlídka hvězdárny v Ondřejově
Autor: Marek Kolasa

Amatérská prohlídka oblohy, sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AVČR vás srdečně zvou na setkání ASTRO@ONDŘEJOV.2018, který se uskuteční 9. až 11. listopadu 2018 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Pátek 9. listopadu

  • 18.00 až 20.30 příjezd a prezence účastníků
  • 20.30 až 21.30 VZLUSAT-1, Petr Skala
  • poté za dobrého počasí možné pozorování oblohy

Sobota 10. listopadu

  • 9.30 až 10.00 Česká stopa na sondě DART, Petr Scheirich
  • 10.15 až 11.15 La Palma – rajský ostrov hvězdářů a geologů, Lukáš Král
  •  
  • 11.30 až 14.00 přestávka na oběd
  •  
  • 14.00 až 15.00 Parker osvícený, ozářený a propečený, Michal Švanda
  • 15.15 až 16.00 Úskalí výběru dalekohledu, Robert Kratochvíl
  • 16.15 až 17.00 Pod povrchem Marsu, Eliška Duchková
  • 17.15 až 17.30 Nová pobočka ČAS v Ostravě, Tomáš Kubica
  • 17.30 až 18.00 APO na sockách, Marek Kolasa
  •  
  • 18.00 až 20.00 přestávka na večeři
  •  
  • 20.00 až 21.00 Volby výkonného výboru pro další období
  •  
  • 21.00 až 22.00 Gruzie – stále Stalinova země, kde se ani jemu nepodařilo dobít všechno, Mihal Szozda
  • poté za dobrého počasí možné pozorování oblohy

Neděle 12. listopadu

  • 9.30 až 10.30 Perličky ze světa světla, Bára Mikulecká
  • 10.45 až 12.00 Exkurze ke dvoumetru
  • 12.00 ukončení semináře

Všeobecné informace

Setkání se uskuteční v prostorách Astronomického ústavu AVČR, který se nachází v obci Ondřejov, což je asi 33 km jihovýchodně od Prahy. Seminář se koná v seminární místnosti (na plánku v odkazu je to číslo 23): Odkaz na plánek.

Jak se do Ondřejova dopravíme?

Autem: Po výjezdu z dálnice D1 v Mirošovicích směrem na Benešov, odbočíte po 2 kilometrech na Senohraby a odtud pojedete přes Turkovice přímo do Ondřejova.

Hromadnou dopravou: z Prahy do Ondřejova je možné dostat se dvěma způsoby:
• Autobusem č. 383 ze zastávky Háje (konečná metra C) do zastávky Ondřejov, náměstí.
• Vlakem z Hlavního nádraží do stanice Strančice, ve které na některé vlakové spoje (nutno ověřit v jízdním řádu) navazuje autobus č. 490, opět do zastávky Ondřejov, náměstí.

Po příjezdu na náměstí se vydáte 150 m zpět proti směru příjezdu, a zahnete doprava do kopce do ulice Fričova, která vás dovede až do areálu hvězdárny. Pokračovat budete podle ukazatelů ke 2-m dalekohledu, a poté, co minete jeho kopuli, vpravo mezi stromy uvidíte nízkou budovu seminární místnosti.

Stravování

Stravování nebude součástí semináře, nedaleko je dobrá Pizzeria Pietro (asi 20 minut chůze od místa konání). A kousek od ní pak restaurace se zajímavým názvem Absolutní nepohoda.

V seminární místnosti bude k dispozici čaj a káva a k tomu rychlovarná konvice, nějaké hrníčky apod.

Ubytování

Nocleh je možný zdarma v seminární místnosti ve spacáku na karimatce (v budově je WC, sprcha a umyvadlo), kapacita dostatečná. Více pohodlnou variantou je možnost spaní v ubytovně ústavu. K dispozici jsou dvoulůžkové a 1 čtyřlůžkový pokoj, cena cca 300 Kč za osobu na noc.

Cena

Každý účastník semináře zaplatí na místě konferenční poplatek 250 Kč, členové APO/ČAS pouze 150 Kč(poplatek je určen na honorář pro přednášející, energie a drobné výdaje – např. káva, čaj). Na seminář se můžete hlásit do 7. listopadu 2018 pomocí e-mailu: seminar ( zavináč ) astronomie.cz.

Za organizační výbor Petr Scheirich a Marek Kolasa

Návratka

Jméno a příjmení:

Rok narození:

Bydliště:

Přijedu: v pátek / v sobotu (označte variantu)

Požaduji nocleh ve hvězdárenské ubytovně: ano (1 noc / 2 noci) / ne (označte variantu)

Požaduji nocleh v přednáškové místnosti: ano (1 noc / 2 noci) / ne ( označte variantu)

Jsem člen APO (ČAS): ano / ne (označte variantu)




O autorovi

Štítky: Česká astronomická společnost, Amatérská prohlídka oblohy


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »