Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nenechte si ujít seminář Astro@Ondřejov.2018

Nenechte si ujít seminář Astro@Ondřejov.2018

Prohlídka hvězdárny v Ondřejově
Autor: Marek Kolasa

Amatérská prohlídka oblohy, sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AVČR vás srdečně zvou na setkání ASTRO@ONDŘEJOV.2018, který se uskuteční 9. až 11. listopadu 2018 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Pátek 9. listopadu

  • 18.00 až 20.30 příjezd a prezence účastníků
  • 20.30 až 21.30 VZLUSAT-1, Petr Skala
  • poté za dobrého počasí možné pozorování oblohy

Sobota 10. listopadu

  • 9.30 až 10.00 Česká stopa na sondě DART, Petr Scheirich
  • 10.15 až 11.15 La Palma – rajský ostrov hvězdářů a geologů, Lukáš Král
  •  
  • 11.30 až 14.00 přestávka na oběd
  •  
  • 14.00 až 15.00 Parker osvícený, ozářený a propečený, Michal Švanda
  • 15.15 až 16.00 Úskalí výběru dalekohledu, Robert Kratochvíl
  • 16.15 až 17.00 Pod povrchem Marsu, Eliška Duchková
  • 17.15 až 17.30 Nová pobočka ČAS v Ostravě, Tomáš Kubica
  • 17.30 až 18.00 APO na sockách, Marek Kolasa
  •  
  • 18.00 až 20.00 přestávka na večeři
  •  
  • 20.00 až 21.00 Volby výkonného výboru pro další období
  •  
  • 21.00 až 22.00 Gruzie – stále Stalinova země, kde se ani jemu nepodařilo dobít všechno, Mihal Szozda
  • poté za dobrého počasí možné pozorování oblohy

Neděle 12. listopadu

  • 9.30 až 10.30 Perličky ze světa světla, Bára Mikulecká
  • 10.45 až 12.00 Exkurze ke dvoumetru
  • 12.00 ukončení semináře

Všeobecné informace

Setkání se uskuteční v prostorách Astronomického ústavu AVČR, který se nachází v obci Ondřejov, což je asi 33 km jihovýchodně od Prahy. Seminář se koná v seminární místnosti (na plánku v odkazu je to číslo 23): Odkaz na plánek.

Jak se do Ondřejova dopravíme?

Autem: Po výjezdu z dálnice D1 v Mirošovicích směrem na Benešov, odbočíte po 2 kilometrech na Senohraby a odtud pojedete přes Turkovice přímo do Ondřejova.

Hromadnou dopravou: z Prahy do Ondřejova je možné dostat se dvěma způsoby:
• Autobusem č. 383 ze zastávky Háje (konečná metra C) do zastávky Ondřejov, náměstí.
• Vlakem z Hlavního nádraží do stanice Strančice, ve které na některé vlakové spoje (nutno ověřit v jízdním řádu) navazuje autobus č. 490, opět do zastávky Ondřejov, náměstí.

Po příjezdu na náměstí se vydáte 150 m zpět proti směru příjezdu, a zahnete doprava do kopce do ulice Fričova, která vás dovede až do areálu hvězdárny. Pokračovat budete podle ukazatelů ke 2-m dalekohledu, a poté, co minete jeho kopuli, vpravo mezi stromy uvidíte nízkou budovu seminární místnosti.

Stravování

Stravování nebude součástí semináře, nedaleko je dobrá Pizzeria Pietro (asi 20 minut chůze od místa konání). A kousek od ní pak restaurace se zajímavým názvem Absolutní nepohoda.

V seminární místnosti bude k dispozici čaj a káva a k tomu rychlovarná konvice, nějaké hrníčky apod.

Ubytování

Nocleh je možný zdarma v seminární místnosti ve spacáku na karimatce (v budově je WC, sprcha a umyvadlo), kapacita dostatečná. Více pohodlnou variantou je možnost spaní v ubytovně ústavu. K dispozici jsou dvoulůžkové a 1 čtyřlůžkový pokoj, cena cca 300 Kč za osobu na noc.

Cena

Každý účastník semináře zaplatí na místě konferenční poplatek 250 Kč, členové APO/ČAS pouze 150 Kč(poplatek je určen na honorář pro přednášející, energie a drobné výdaje – např. káva, čaj). Na seminář se můžete hlásit do 7. listopadu 2018 pomocí e-mailu: seminar ( zavináč ) astronomie.cz.

Za organizační výbor Petr Scheirich a Marek Kolasa

Návratka

Jméno a příjmení:

Rok narození:

Bydliště:

Přijedu: v pátek / v sobotu (označte variantu)

Požaduji nocleh ve hvězdárenské ubytovně: ano (1 noc / 2 noci) / ne (označte variantu)

Požaduji nocleh v přednáškové místnosti: ano (1 noc / 2 noci) / ne ( označte variantu)

Jsem člen APO (ČAS): ano / ne (označte variantu)




O autorovi

Štítky: Česká astronomická společnost, Amatérská prohlídka oblohy


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »