Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka Hermione má tvar arašídu

Planetka Hermione má tvar arašídu

Hermione - Keck
Hermione - Keck
Nová pozorování planetky Hermione s vysokým rozlišením odhalily její zvláštní tvar v podobě arašídu.

F. Marchis a C. Laver z Kalifornské univerzity v Berkely (UCB) a J. Berthier z Institutu nebeské mechaniky a výpočtů efemerid (IMCCE), ve spolupráci s P. Descampsem a D. Hestrofferem (IMCCE) a I. de Paterem (UCB) pozorovali planetku (121) Hermione v blízkém infračerveném oboru (2,2 mikrometrů) za použití adaptivní optiky na Keckově dalekohledu (kamerou NIRC-2). Pozorování byla pořízena 6. a 7. prosince a odhalují její tvar v podobě burského oříšku ("dvojlaločnatý") s nejdelším rozměrem 230 km (0".126) a s poloměry laloků 60 a 50 km, ve vzdálenosti 120 km a možná propojenými mostem hmoty 80 km širokým. Další z variant tvaru, mezi nimiž nejde na základě pozorování rozhodnout, jsou dvě propojené komponenty o poloměrech 90 a 60 km (tvar "sněhuláka") se vzdáleností mezi středy 115 km. Pozorování však jasně vylučují možnost jednoduchého elipsoidálního tvaru. Pozorování potvrzují rotační periodu 5.551 hod. změřenou nedávno R. Behrendem (Geneva Observatory) na základě nových fotometrických pozorování R. Royem (Blauvac, Francie) a P. Baudoina (Le Havre, Francie).

Planetka Hermione je známa tím, že u ní byl ve vzdálenosti 790 km objeven 28. 9. 2002 objeven měsíček (viz IAUC 7980). Měsíček byl potvrzen i na těchto nových pozorováních. Významné je, že 16. 2. 2004 dojde touto planetkou k zákrytu hvězdy jasnosti 9.2 mag, který bude pozorovatelný zejména z Evropy (nikoliv však od nás - pás povede přes jižní Francii, Itálii, Řecko a Turecko), takže pozorování tvaru mohou být nezávisle potvtzena.


Původní snímek planetky, referenční hvězda sloužící ke stanovení ohybu světla při průchodu optikou, a snímek zpracovaný tzv. dekonvolucí - metodou, která "rekonstruuje" skutečný obraz jak vypadal ještě před vstupem do dalekohledu.

Existence měsíčku a zváštní tvaru planetky spolu zřejmě úzce souvisí. Je možné, že obojí vzniklo při pomalé kolizi dvou objektů - měsíček může být jedném z fragmentů vzniklých při nárazu, který neunikl z gravitačního pole planetky. Další pozorování, která umožní zpřesnit tvar i směr rotační osy, jsou plánována na nejbližší měsíce.

Zroj: IAUC 8264 a http://astron.berkeley.edu/~fmarchis/Science/HermioneKeck/




O autorovi



3. vesmírný týden 2026

3. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 1. do 18. 1. 2026. Měsíc mezi poslední čtvrtí a novem je vidět ráno a dopoledne. Večer je jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem jsou Jupiter a Uran. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je trochu zvýšená a nastala i slabší polární záře. Po startu Falconu 9 z Kalifornie mohli pozorovatelé v Evropě spatřit jeho horní stupeň, když vypouštěl zbytky paliva před deorbitací. Mise Crew-11 na ISS končí asi o měsíc dříve pro zdravotní potíže jednoho z členů. Je možné, že 17. ledna začne vývoz rakety SLS mise Artemis II kolem Měsíce. Před 40 lety sledovala sonda Voyager 2 zblízka planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Falkon 9

Náhodné pozorování při podvečerním výstupu na Plešivec.

Další informace »