Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka Hermione má tvar arašídu

Planetka Hermione má tvar arašídu

Hermione - Keck
Hermione - Keck
Nová pozorování planetky Hermione s vysokým rozlišením odhalily její zvláštní tvar v podobě arašídu.

F. Marchis a C. Laver z Kalifornské univerzity v Berkely (UCB) a J. Berthier z Institutu nebeské mechaniky a výpočtů efemerid (IMCCE), ve spolupráci s P. Descampsem a D. Hestrofferem (IMCCE) a I. de Paterem (UCB) pozorovali planetku (121) Hermione v blízkém infračerveném oboru (2,2 mikrometrů) za použití adaptivní optiky na Keckově dalekohledu (kamerou NIRC-2). Pozorování byla pořízena 6. a 7. prosince a odhalují její tvar v podobě burského oříšku ("dvojlaločnatý") s nejdelším rozměrem 230 km (0".126) a s poloměry laloků 60 a 50 km, ve vzdálenosti 120 km a možná propojenými mostem hmoty 80 km širokým. Další z variant tvaru, mezi nimiž nejde na základě pozorování rozhodnout, jsou dvě propojené komponenty o poloměrech 90 a 60 km (tvar "sněhuláka") se vzdáleností mezi středy 115 km. Pozorování však jasně vylučují možnost jednoduchého elipsoidálního tvaru. Pozorování potvrzují rotační periodu 5.551 hod. změřenou nedávno R. Behrendem (Geneva Observatory) na základě nových fotometrických pozorování R. Royem (Blauvac, Francie) a P. Baudoina (Le Havre, Francie).

Planetka Hermione je známa tím, že u ní byl ve vzdálenosti 790 km objeven 28. 9. 2002 objeven měsíček (viz IAUC 7980). Měsíček byl potvrzen i na těchto nových pozorováních. Významné je, že 16. 2. 2004 dojde touto planetkou k zákrytu hvězdy jasnosti 9.2 mag, který bude pozorovatelný zejména z Evropy (nikoliv však od nás - pás povede přes jižní Francii, Itálii, Řecko a Turecko), takže pozorování tvaru mohou být nezávisle potvtzena.


Původní snímek planetky, referenční hvězda sloužící ke stanovení ohybu světla při průchodu optikou, a snímek zpracovaný tzv. dekonvolucí - metodou, která "rekonstruuje" skutečný obraz jak vypadal ještě před vstupem do dalekohledu.

Existence měsíčku a zváštní tvaru planetky spolu zřejmě úzce souvisí. Je možné, že obojí vzniklo při pomalé kolizi dvou objektů - měsíček může být jedném z fragmentů vzniklých při nárazu, který neunikl z gravitačního pole planetky. Další pozorování, která umožní zpřesnit tvar i směr rotační osy, jsou plánována na nejbližší měsíce.

Zroj: IAUC 8264 a http://astron.berkeley.edu/~fmarchis/Science/HermioneKeck/




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »