Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další snímky měsíčku Phobos ze sondy Mars Global Surveyor

Další snímky měsíčku Phobos ze sondy Mars Global Surveyor

Po necelých pěti letech se kamery sondy Mars Global Surveyor opět zaměřily na trošku jiný cíl, který náleží spíše do světa planetek, nežli planet - na Marsův měsíc Phobos.

Phobos je velice blízko povrchu Marsu (méně než 6 000 km), takže oběhne planetu dvakrát za den a při pohledu z vesmíru je viditelný vždy pouze velmi nízko nad obzorem. Snímky z širokoúhlé kamery (všechny snímky naleznete na http://www.msss.com/mars_images/moc/2003/06/23/ ) to ostatně velice dobře dokumentují. Navíc, právě v důsledku toho, že obíhá rychleji, než se planeta otáčí, vychází na rozdíl od ostatních těles vždy nad západním obzorem.

Oba měsíčky Marsu jsou s největší pravděpodobností v minulosti zachycené planetky. Maličký Phobos má největší průměr 27 kilometrů, avšak díky své nízké oběžné dráze by byl na marťanské obloze pozorovatelný asi jako polovina měsíčního úplňku (jevil by se ovšem jako mnohem temnější objekt). Na snímcích z úzkoúhlé kamery Mars Global Surveyoru na něm lze rozlišit podrobnosti o velikosti 36 metrů.

Když byl Phobos snímkován z MGS v srpnu roku 1998, podařilo se na něm rozlišit řadu mnohem detailnějších a zajímavějších podrobností. Tyto snímky neleznete zde: http://www.msss.com/mars_images/moc/9_11_98 _phobos_rel/




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »