Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

Tiskové prohlášení ČAS číslo 55

Skupina pozorovatelů planetek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově, pod vedením Dr. Petra Pravce, odhalila podvojnost blízkozemní planetky 1998 RO1. Dalšími členy této skupiny jsou Peter Kušnirák a Lenka Šarounová, k objevu rovněž přispěli svými pozorováními někteří zahraniční kolegové. Zpráva o tomto objevu byla oznámena astronomické veřejnosti 7. října 2003 prostřednictvím astronomického cirkuláře Mezinárodní astronomické unie č. 8216.

Planetka byla fotometricky pozorována 16. - 27. září tohoto roku, kdy se nacházela ve vzdálenosti 0,22 - 0,13 astronomické jednotky od Země. Studium její světelné křivky (závislost jasnosti na čase) prokázalo periodicky se opakující zatmění a zákryty, které vznikají, když se obě složky (planetka a její měsíček) dostanou přibližně do jedné přímky se Zemí nebo se Sluncem.

Ze světelné křivky pozorovatelé stanovili, planetka sama rotuje s periodou přibližně 2,5 hodiny, že měsíček je nejméně poloviční oproti samotné planetkce (její rozměr je přibližně 1 km) a obíhá okolo ní s periodou 14,5 hodiny. Podvojnost planetky byla následně potvrzena pomocí radarového pozorování, provedeného na observatoři Arecibo v Portoriku - měření z radarových dat ukazuje, že vzájemná vzdálenost složek planetky je nejméně 600 m.

Podezření, že tato planetka je dvojitá, měl Petr Pravec a jeho tým již od září roku 2002, kdy bylo pořízeno její první fotometrické pozorování. Data z letošního roku ale tento předpoklad definitivně potvrdila.



převzato ze stránky http://www.asu.cas.cz/~ppravec/98ro1.htm

Na tomto obrázku jsou vynesena pozorovaná data pro planetku 1998 RO1 ze září tohoto roku. Kromě rychlých změn v jasnosti, které jsou způsobeny rotací většího tělesa, jsou nejnápadnějším úkazem hluboké poklesy v celkové jasnosti. Jak vzniká světelná křivka tohoto typu, dokumentuje další obrázek (který byl ovšem vytvořen pro jinou binární planetku, odhalenou rovněž v Ondřejově):


Podobnou křivku bylo možno získat i pro planetku 1998 RO1 - odstraněním rychlých variací:



převzato ze stránky http://www.asu.cas.cz/~ppravec/98ro1.htm

Mezi zákryty či zatměními ve světelné křivce není jasnost planetky konstantní, což je dáno protaženým tvarem měsíčku (jeho poměr délky k šířce je asi 1,5). Ten se kolem vlastní osy otáčí se stejnou periodou, s jakou obíhá kolem planetky, tedy podobně jako je tomu u Země a Měsíce. Je to výsledkem dlouhodobého působení slapových sil mezi planetkou a měsíčkem, které rotaci měsíčku brzdí. Stejné pravidlo platí, alespoň jak lze vyčíst ze světelných křivek, i pro všechny ostatní známé blízkozemní binární planetky.


Animace znázorňující oběh měsíčku okolo planetky při oběhu okolo Země.

Fotometrická pozorování blízkozemních planetek se v Ondřejově provádí pomocí dalekohledu o průměru 0,6 m od roku 1993, celkem bylo pozorováno již přes 190 blízkozemních planetek. První binární planetka byla pomocí těchto pozorování odhalena v roce 1997, od té doby bylo v Ondřejově pozorováno již 13 binárních planetek (u devíti z nich byla podvojnost poprvé detekována právě tam). Seznam všech dosud známých binárních blízkozemních planetek lze nalézt na internetové adresehttp://www.asu.cas.cz/~asteroid/binneas.htm

Podle statistických odhadů z fotometrických i radarových pozorování tvoří binární planetky asi 1/6 z celkové populace blízkozemních asteroidů. Toto poměrně vysoké zastoupení je dáno jejich složením a častými blízkými průlety v okolí Země. Všechny planetky větší než přibližně 100-200 metrů nejsou tvořeny celistvým materiálem, ale jedná se o jakousi suť kamení (v angličtině rubble-piles), drženou pohromadě vlastní gravitací. Při blízkém setkaní se Zemí (nebo jinou planetou - Venuší, Marsem) může být vlivem slapových sil takový konglomerát roztržen na více kusů.

Planetka byla objevena 14. 9. 1998 projektem LINEAR (Lincoln Laboratory Near-Earth Asteroid Research) v rámci programu na vyhledávání blízkozemních planetek. Obíhá okolo Slunce po eliptické dráze s oběžnou dobou 0,98 roku, její vzdálenost od Slunce se mění v rozmezí 0,28 - 1,70 AU (AU = astronomická jednotka - průměrná vzdálenost Země od Slunce). K Zemi se přibližuje na vzdálenost nejméně 0,09 AU (asi 34x dále než Měsíc), a bude opět dobře pozorovatelná v září následujících tří let.

dráha planetky 1998 RO1 20.9.2003

Další odkazy:
Ondrejov NEO Photometric Program: http://www.asu.cas.cz/~ppravec/neo.htm

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »