Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

Ondřejovští astronomové objevili další binární planetku

Tiskové prohlášení ČAS číslo 55

Skupina pozorovatelů planetek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově, pod vedením Dr. Petra Pravce, odhalila podvojnost blízkozemní planetky 1998 RO1. Dalšími členy této skupiny jsou Peter Kušnirák a Lenka Šarounová, k objevu rovněž přispěli svými pozorováními někteří zahraniční kolegové. Zpráva o tomto objevu byla oznámena astronomické veřejnosti 7. října 2003 prostřednictvím astronomického cirkuláře Mezinárodní astronomické unie č. 8216.

Planetka byla fotometricky pozorována 16. - 27. září tohoto roku, kdy se nacházela ve vzdálenosti 0,22 - 0,13 astronomické jednotky od Země. Studium její světelné křivky (závislost jasnosti na čase) prokázalo periodicky se opakující zatmění a zákryty, které vznikají, když se obě složky (planetka a její měsíček) dostanou přibližně do jedné přímky se Zemí nebo se Sluncem.

Ze světelné křivky pozorovatelé stanovili, planetka sama rotuje s periodou přibližně 2,5 hodiny, že měsíček je nejméně poloviční oproti samotné planetkce (její rozměr je přibližně 1 km) a obíhá okolo ní s periodou 14,5 hodiny. Podvojnost planetky byla následně potvrzena pomocí radarového pozorování, provedeného na observatoři Arecibo v Portoriku - měření z radarových dat ukazuje, že vzájemná vzdálenost složek planetky je nejméně 600 m.

Podezření, že tato planetka je dvojitá, měl Petr Pravec a jeho tým již od září roku 2002, kdy bylo pořízeno její první fotometrické pozorování. Data z letošního roku ale tento předpoklad definitivně potvrdila.



převzato ze stránky http://www.asu.cas.cz/~ppravec/98ro1.htm

Na tomto obrázku jsou vynesena pozorovaná data pro planetku 1998 RO1 ze září tohoto roku. Kromě rychlých změn v jasnosti, které jsou způsobeny rotací většího tělesa, jsou nejnápadnějším úkazem hluboké poklesy v celkové jasnosti. Jak vzniká světelná křivka tohoto typu, dokumentuje další obrázek (který byl ovšem vytvořen pro jinou binární planetku, odhalenou rovněž v Ondřejově):


Podobnou křivku bylo možno získat i pro planetku 1998 RO1 - odstraněním rychlých variací:



převzato ze stránky http://www.asu.cas.cz/~ppravec/98ro1.htm

Mezi zákryty či zatměními ve světelné křivce není jasnost planetky konstantní, což je dáno protaženým tvarem měsíčku (jeho poměr délky k šířce je asi 1,5). Ten se kolem vlastní osy otáčí se stejnou periodou, s jakou obíhá kolem planetky, tedy podobně jako je tomu u Země a Měsíce. Je to výsledkem dlouhodobého působení slapových sil mezi planetkou a měsíčkem, které rotaci měsíčku brzdí. Stejné pravidlo platí, alespoň jak lze vyčíst ze světelných křivek, i pro všechny ostatní známé blízkozemní binární planetky.


Animace znázorňující oběh měsíčku okolo planetky při oběhu okolo Země.

Fotometrická pozorování blízkozemních planetek se v Ondřejově provádí pomocí dalekohledu o průměru 0,6 m od roku 1993, celkem bylo pozorováno již přes 190 blízkozemních planetek. První binární planetka byla pomocí těchto pozorování odhalena v roce 1997, od té doby bylo v Ondřejově pozorováno již 13 binárních planetek (u devíti z nich byla podvojnost poprvé detekována právě tam). Seznam všech dosud známých binárních blízkozemních planetek lze nalézt na internetové adresehttp://www.asu.cas.cz/~asteroid/binneas.htm

Podle statistických odhadů z fotometrických i radarových pozorování tvoří binární planetky asi 1/6 z celkové populace blízkozemních asteroidů. Toto poměrně vysoké zastoupení je dáno jejich složením a častými blízkými průlety v okolí Země. Všechny planetky větší než přibližně 100-200 metrů nejsou tvořeny celistvým materiálem, ale jedná se o jakousi suť kamení (v angličtině rubble-piles), drženou pohromadě vlastní gravitací. Při blízkém setkaní se Zemí (nebo jinou planetou - Venuší, Marsem) může být vlivem slapových sil takový konglomerát roztržen na více kusů.

Planetka byla objevena 14. 9. 1998 projektem LINEAR (Lincoln Laboratory Near-Earth Asteroid Research) v rámci programu na vyhledávání blízkozemních planetek. Obíhá okolo Slunce po eliptické dráze s oběžnou dobou 0,98 roku, její vzdálenost od Slunce se mění v rozmezí 0,28 - 1,70 AU (AU = astronomická jednotka - průměrná vzdálenost Země od Slunce). K Zemi se přibližuje na vzdálenost nejméně 0,09 AU (asi 34x dále než Měsíc), a bude opět dobře pozorovatelná v září následujících tří let.

dráha planetky 1998 RO1 20.9.2003

Další odkazy:
Ondrejov NEO Photometric Program: http://www.asu.cas.cz/~ppravec/neo.htm

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »