Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevte si blízkozemní planetku!

Objevte si blízkozemní planetku!

V dnešní době existuje ve světě řada amatérů, kteří vlastní poměrně velký (na amatérské poměry) dalekohled - 40-centimetrový nebývá výjimkou, vybavený CCD kamerou. I v České republice se již začínajíobjevovat první vlaštovky, i když pro většinu našinců jsou takové přístroje ještě stále finančně nedostupné. Mnozí z amatérů ve světě již prokázali, že dokáží přispět i na poli objevů planetek (jakoukázkový příklad může posloužit americký amatér Bill Yeung se svými 1 732 objevy plantek, z čehož jednaje blízkozemní). Blízkozemní planetku dnes ale může objevit již každý z Vás, má-li dostatek času a bystré oči. Nevěříte?

Další z věcí, které k tomu budete potřebovat, je alespoň základní znalost angličtiny a rychlé připojeník internetu. Astronomové z projektu Spacewatch, sloužícíhok objevům blízkozemních planetek, totiž v říjnu loňského roku zprovoznili službu, která vám to umožní.Tento nový přístup se nazývá FMO Project.

Co je FMO?

FMO, neboli Fast-Moving-Object, je blízkozemní planetka, která se po obloze pohybuje poměrně rychleve srovnání s ostatními asteroidy. Obvykle se jedná o průlet malého tělesa v malé vzdálenosti od Země (vřádu několika vzdáleností Měsíce). Veškeré vyhledávací projekty na blízkozemní tělesa fungují na tomprincipu, že je automaticky pořízeno několik snímků oblasti oblohy, na kterých potom sofistikovanýsoftware detekuje tělesa, která snímek od snímku viditelně změnila svou polohu. U FMO ale tento přístupselhává - tyto objekty se pohybují tak rychle, že se i na jediném snímku s krátkou expozicí nezobrazíjako bod, ale zanechají po sobě protaženou stopu. Odhalení a proměření takového tělesa je pro většinuvyhledávacích softwarů ještě stále nemožné, a proto musí přijít na řadu lidské oko.

Spacewatch FMO Projecthledá dobrovolníky, kteří budou snímky prohlížet a takové objekty na nich odhalovat. První úspěch zaznamenal letos v lednu jeden z dobrovolníků Stu Megan, když objevil "své" těleso 2004 BV18. Jednalo seo planetku velikosti 20 - 40 metrů, která prolétla okolo Země ve vzdálenosti 5x větší než je vzdálenostMěsíce.

Na stránkách projektu si můžeteprojít "kurzem", který vás seznámí s tím, jak takový objekt na snímcích rozpoznat, a zároveň si to budetemoci vyzkoušet nanečisto. V případě, že budete úspěšní (ale není to podmínkou!), můžete se do projektubez váhání zaregistrovat. Pak už jen stačí sedět a prohlížet jeden snímek za druhým, kterých dalekohledy Spacewatch vyprodukují v průměru asi 500 za noc.




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »