Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevte si blízkozemní planetku!

Objevte si blízkozemní planetku!

V dnešní době existuje ve světě řada amatérů, kteří vlastní poměrně velký (na amatérské poměry) dalekohled - 40-centimetrový nebývá výjimkou, vybavený CCD kamerou. I v České republice se již začínajíobjevovat první vlaštovky, i když pro většinu našinců jsou takové přístroje ještě stále finančně nedostupné. Mnozí z amatérů ve světě již prokázali, že dokáží přispět i na poli objevů planetek (jakoukázkový příklad může posloužit americký amatér Bill Yeung se svými 1 732 objevy plantek, z čehož jednaje blízkozemní). Blízkozemní planetku dnes ale může objevit již každý z Vás, má-li dostatek času a bystré oči. Nevěříte?

Další z věcí, které k tomu budete potřebovat, je alespoň základní znalost angličtiny a rychlé připojeník internetu. Astronomové z projektu Spacewatch, sloužícíhok objevům blízkozemních planetek, totiž v říjnu loňského roku zprovoznili službu, která vám to umožní.Tento nový přístup se nazývá FMO Project.

Co je FMO?

FMO, neboli Fast-Moving-Object, je blízkozemní planetka, která se po obloze pohybuje poměrně rychleve srovnání s ostatními asteroidy. Obvykle se jedná o průlet malého tělesa v malé vzdálenosti od Země (vřádu několika vzdáleností Měsíce). Veškeré vyhledávací projekty na blízkozemní tělesa fungují na tomprincipu, že je automaticky pořízeno několik snímků oblasti oblohy, na kterých potom sofistikovanýsoftware detekuje tělesa, která snímek od snímku viditelně změnila svou polohu. U FMO ale tento přístupselhává - tyto objekty se pohybují tak rychle, že se i na jediném snímku s krátkou expozicí nezobrazíjako bod, ale zanechají po sobě protaženou stopu. Odhalení a proměření takového tělesa je pro většinuvyhledávacích softwarů ještě stále nemožné, a proto musí přijít na řadu lidské oko.

Spacewatch FMO Projecthledá dobrovolníky, kteří budou snímky prohlížet a takové objekty na nich odhalovat. První úspěch zaznamenal letos v lednu jeden z dobrovolníků Stu Megan, když objevil "své" těleso 2004 BV18. Jednalo seo planetku velikosti 20 - 40 metrů, která prolétla okolo Země ve vzdálenosti 5x větší než je vzdálenostMěsíce.

Na stránkách projektu si můžeteprojít "kurzem", který vás seznámí s tím, jak takový objekt na snímcích rozpoznat, a zároveň si to budetemoci vyzkoušet nanečisto. V případě, že budete úspěšní (ale není to podmínkou!), můžete se do projektubez váhání zaregistrovat. Pak už jen stačí sedět a prohlížet jeden snímek za druhým, kterých dalekohledy Spacewatch vyprodukují v průměru asi 500 za noc.




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »