pořídili astronomové Sallie Baliunas a kol. z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics s užitím adaptivní optiky 100-palcového dalekohledu na Mount Wilsonu. Práce byla zaslána do časopisu Icarus v září 2001, v květnu 2003 byla opublikována a v srpnu se snímky objevily na internetu.
Planetka Juno byla objevena jako vůbec jedna z prvních planetek (známou první čtveřici tvoří Ceres, Pallas, Juno a Vesta). Stalo se tak jednak díky její velikosti (průměr má asi 240 km) a rovněž tomu, že patří ty mezi planetky hlavního pásu, které se přibližují k dráze Marsu (a tudíž i Země) na poměrně malé vzdálenosti.
Astronomové využili jednoho přiblížení planetky na vzdálenost asi 1,1 astronomické jednotky od Země a za použití adaptivní optiky získali její detailní snímky. Při dané vzdálenosti zaujímá planetka na obloze plošku o průměru pouhých 0,33 úhlových vteřin. I přesto lze na snímcích rozlišit řadu detailů. Jako většina ostatních planetek má i Juno nepravidelný tvar (i přes svou již značnou velikost) a její povrch je očividně posetý krátery.
Snímky, které byly pořízeny v různých oblastech viditelné a blízké infračervené části spektra umožňují odhalit i další zajímavost - kráter, který vznikl v poměrně nedávné (z astronomického hlediska) době. Povrch planetek je neustále bombardován mikrometeoroidy, čímž je vytvářen velice jemných regolit (tříšť úlomků), který je pokrývá. Při dopadu většího tělesa jsou ale odhaleny hlubší oblasti, které tvoří daleko větší úlomky. Tento hrubý regolit má nižší odrazivost v blízké infračervené oblasti, a proto lze na snímcích v pásmu 833 nm a 934 nm spatřit v levé dolní části planetky velký tmavý flek - ten představuje onen mladý kráter. Jeho průměr je přibližně 90 kilometrů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu