Snímky planetky Juno s vysokým rozlišením

Planetka Juno byla objevena jako vůbec jedna z prvních planetek (známou první čtveřici tvoří Ceres, Pallas, Juno a Vesta). Stalo se tak jednak díky její velikosti (průměr má asi 240 km) a rovněž tomu, že patří ty mezi planetky hlavního pásu, které se přibližují k dráze Marsu (a tudíž i Země) na poměrně malé vzdálenosti.

Astronomové využili jednoho přiblížení planetky na vzdálenost asi 1,1 astronomické jednotky od Země a za použití adaptivní optiky získali její detailní snímky. Při dané vzdálenosti zaujímá planetka na obloze plošku o průměru pouhých 0,33 úhlových vteřin. I přesto lze na snímcích rozlišit řadu detailů. Jako většina ostatních planetek má i Juno nepravidelný tvar (i přes svou již značnou velikost) a její povrch je očividně posetý krátery.

Snímky, které byly pořízeny v různých oblastech viditelné a blízké infračervené části spektra umožňují odhalit i další zajímavost - kráter, který vznikl v poměrně nedávné (z astronomického hlediska) době. Povrch planetek je neustále bombardován mikrometeoroidy, čímž je vytvářen velice jemných regolit (tříšť úlomků), který je pokrývá. Při dopadu většího tělesa jsou ale odhaleny hlubší oblasti, které tvoří daleko větší úlomky. Tento hrubý regolit má nižší odrazivost v blízké infračervené oblasti, a proto lze na snímcích v pásmu 833 nm a 934 nm spatřit v levé dolní části planetky velký tmavý flek - ten představuje onen mladý kráter. Jeho průměr je přibližně 90 kilometrů.

Zdroj: CfA