pořídili astronomové Sallie Baliunas a kol. z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics s užitím adaptivní optiky 100-palcového dalekohledu na Mount Wilsonu. Práce byla zaslána do časopisu Icarus v září 2001, v květnu 2003 byla opublikována a v srpnu se snímky objevily na internetu.
Planetka Juno byla objevena jako vůbec jedna z prvních planetek (známou první čtveřici tvoří Ceres, Pallas, Juno a Vesta). Stalo se tak jednak díky její velikosti (průměr má asi 240 km) a rovněž tomu, že patří ty mezi planetky hlavního pásu, které se přibližují k dráze Marsu (a tudíž i Země) na poměrně malé vzdálenosti.
Astronomové využili jednoho přiblížení planetky na vzdálenost asi 1,1 astronomické jednotky od Země a za použití adaptivní optiky získali její detailní snímky. Při dané vzdálenosti zaujímá planetka na obloze plošku o průměru pouhých 0,33 úhlových vteřin. I přesto lze na snímcích rozlišit řadu detailů. Jako většina ostatních planetek má i Juno nepravidelný tvar (i přes svou již značnou velikost) a její povrch je očividně posetý krátery.
Snímky, které byly pořízeny v různých oblastech viditelné a blízké infračervené části spektra umožňují odhalit i další zajímavost - kráter, který vznikl v poměrně nedávné (z astronomického hlediska) době. Povrch planetek je neustále bombardován mikrometeoroidy, čímž je vytvářen velice jemných regolit (tříšť úlomků), který je pokrývá. Při dopadu většího tělesa jsou ale odhaleny hlubší oblasti, které tvoří daleko větší úlomky. Tento hrubý regolit má nižší odrazivost v blízké infračervené oblasti, a proto lze na snímcích v pásmu 833 nm a 934 nm spatřit v levé dolní části planetky velký tmavý flek - ten představuje onen mladý kráter. Jeho průměr je přibližně 90 kilometrů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé