Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rekordně blízký průlet dnes večer

Rekordně blízký průlet dnes večer

Malá blízkozemní planetka, kterou objevil v pondělí vyhledávací program LINEAR,proletí večer 18. března v zatím nejmenší vzdálenosti, jaká kdy byla při průletechzatnamenána - 43 000 km nad zemským povrchem.

Těleso, které již dostalo předběžné označení 2004 FH má v průměru asi 30 m, bylo následujícínoc po objevu potvrzeno i pozorováním z české Kleti a slovenské Modry.Vzdálenost, ve které proletí (asi 3,4 zemského poloměru) je jen o něco větší nežvýška, v níž se pohybují geostacionární družice (36 000 km) (od tak malého objektu -především díky jeho velké rychlosti se kterou Zemi míjí, nehrozí družicím anivychýlení z dráhy). K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve 23:08 středoevropskéhočasu, kdy planetka na obloze bude mít asi 10 magnitudu (bude ovšem rychle slábnout -2 hodiny po průletu bude mít 11 a 5 hod. po průletu klesne na 14 mag.). Pro pozorovatelev České republice bude navíc v okamžiku největšího přiblížení prakticky nepozorovatelná.

Objekty veliké 30 metrů prolétávají v této vzdálenosti v průměru jednou za dva roky,většina z nich ale zůstane nepozorována. Těleso 2004 FH rovněž již v noci ze 17. na 18.března pozoroval fotometricky Peter Kušnirák v Ondřejově. Jeho pozorování ukazují, že tělískopoměrně rychle rotuje s periodou asi 3 minuty, a amplituda světelné křivky je 0,9 magnitudy,což naznačuje, že jeho tvar bude značně protažený (obě hodnoty nejsou u takto malýchplanetek nic neobvyklého).

Díky tak blízkému setkání bude dráha planetky působením Země poměrně výrazně ovlivněna,například sklon dráhy k ekliptice klesne z 3,5 stupně téměř na nulu, velká poloosa dráhyse zvětší z 0,78 AU na 0,82 AU a výstřednost klesne z 0,32 na 0,29. Dráhu tělíska relativněvůči Zemi můžete vidět na přiložených obrázcích.


Dráha planetky 2004 FH v prostoru


Dráha planetky relativně vůči Zemi při nejtěsnějším průletu. Znázorněna je rovněž dráha Měsíce.Zdroj: JPL


Animace, kterou vytvořil Pasquale Tricarico znázorňující pohyb planetky při průletu.Zdroj: Asteroid/Comet Connection




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »