Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rekordně blízký průlet dnes večer

Rekordně blízký průlet dnes večer

Malá blízkozemní planetka, kterou objevil v pondělí vyhledávací program LINEAR,proletí večer 18. března v zatím nejmenší vzdálenosti, jaká kdy byla při průletechzatnamenána - 43 000 km nad zemským povrchem.

Těleso, které již dostalo předběžné označení 2004 FH má v průměru asi 30 m, bylo následujícínoc po objevu potvrzeno i pozorováním z české Kleti a slovenské Modry.Vzdálenost, ve které proletí (asi 3,4 zemského poloměru) je jen o něco větší nežvýška, v níž se pohybují geostacionární družice (36 000 km) (od tak malého objektu -především díky jeho velké rychlosti se kterou Zemi míjí, nehrozí družicím anivychýlení z dráhy). K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve 23:08 středoevropskéhočasu, kdy planetka na obloze bude mít asi 10 magnitudu (bude ovšem rychle slábnout -2 hodiny po průletu bude mít 11 a 5 hod. po průletu klesne na 14 mag.). Pro pozorovatelev České republice bude navíc v okamžiku největšího přiblížení prakticky nepozorovatelná.

Objekty veliké 30 metrů prolétávají v této vzdálenosti v průměru jednou za dva roky,většina z nich ale zůstane nepozorována. Těleso 2004 FH rovněž již v noci ze 17. na 18.března pozoroval fotometricky Peter Kušnirák v Ondřejově. Jeho pozorování ukazují, že tělískopoměrně rychle rotuje s periodou asi 3 minuty, a amplituda světelné křivky je 0,9 magnitudy,což naznačuje, že jeho tvar bude značně protažený (obě hodnoty nejsou u takto malýchplanetek nic neobvyklého).

Díky tak blízkému setkání bude dráha planetky působením Země poměrně výrazně ovlivněna,například sklon dráhy k ekliptice klesne z 3,5 stupně téměř na nulu, velká poloosa dráhyse zvětší z 0,78 AU na 0,82 AU a výstřednost klesne z 0,32 na 0,29. Dráhu tělíska relativněvůči Zemi můžete vidět na přiložených obrázcích.


Dráha planetky 2004 FH v prostoru


Dráha planetky relativně vůči Zemi při nejtěsnějším průletu. Znázorněna je rovněž dráha Měsíce.Zdroj: JPL


Animace, kterou vytvořil Pasquale Tricarico znázorňující pohyb planetky při průletu.Zdroj: Asteroid/Comet Connection




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »