Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

Planetka Ida se svým měsíčkem. Autor: NASA.
Planetka Ida se svým měsíčkem.
Autor: NASA.
Poslední květnový den tohoto roku prolétne okolo Země planetka s označením (285263) 1998 QE2. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve 22:59 SELČ, kdy bude planetka vzdálená 5,8 milionů kilometrů, tedy asi 15x dále než okolo Země obíhá náš Měsíc. Planetka má průměr asi 2,7 km. Setkání s takto velkým tělesem v této vzdálenosti ale není nijak vzácný jev, naposledy k něčemu podobnému došlo v prosinci loňského roku, kdy okolo Země prolétla 18x dále než Měsíc planetka Toutatis o rozměrech 4,5 x 2 km.

Planetka 1998 QE2 byla objevena 19. srpna 1998 pomocí dalekohledu automatizované prohlídky oblohy LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research), který stojí v Novém Mexiku v USA. Obíhá okolo Slunce s periodou 3,77 let, se Zemí se ale potkává jen zřídka (jednou za 3,77 let se sice přiblíží k zemské dráze, na to, aby došlo k blízkému setkání se Zemí, je ale třeba, aby se i naše planeta nacházela v tom správném bodě své dráhy). Naposledy se ve srovnatelné vzdálenosti prosmýkla okolo Země v roce 1975 a k příštímu blízkému setkání dojde až v roce 2119 (v obou případech to bylo/bude asi 30x dále než Měsíc).

Dráha planetky 1998 QE2 ve Sluneční soustavě v době průletu okolo Země. Autor: NASA.
Dráha planetky 1998 QE2 ve Sluneční soustavě v době průletu okolo Země.
Autor: NASA.
Během letošního, ani během budoucích přiblížení k Zemi, které lze dostatečně přesně předpovědět na zhruba 200 let dopředu, srážka této planetky se Zemí nehrozí. Ačkoliv dráhu žádné planetky neznáme nikdy „absolutně“ přesně, nejistota polohy při tomto průletu bude pouhých 200 km (což při dané vzdálenosti průletu představuje nejistotu 0,003 %). Planetka při nejtěsnějším přiblížení poletí vůči Zemi rychlostí 10,6 km/s.

O této planetce toho zatím mnoho nevíme (což ale neznamená, že by byla záhadná, jak se objevuje v některých médiích). Planetka byla pozorována v roce 2009 pomocí Spitzerova vesmírného dalekohledu. Z těchto pozorování se ukázalo, že odrazivost povrchu (tzv. albedo) je asi 6 %. Je tedy možné, že se jedná buď o vyhaslé jádro komety, nebo o planetku složenou z materiálů bohatých na uhlík a jeho sloučeniny (rozhodně ne ovšem mazlavé…).

Planetka je již nyní pozorovatelná optickými dalekohledy z jižní polokoule. Z těchto pozorování se již podařilo určit periodu rotace, jejíž předběžná hodnota je 5,3 hodiny. Nejdůležitější pozorování jsou ale naplánována na období okolo těsného průletu a několik dní po něm, kdy bude planetka pozorována pomocí radarových antén z USA, konkrétně antény Goldstone o průměru 70 m a Arecibo o průměru 305 m. Tyto radary by mohly na povrchu planetky rozlišit podrobnosti o velikostech až 3,75 m.

Z ČR začne být tato planetka pozorovatelná až několik dní po průletu, kdy se bude pohybovat souhvězdím Vah a poté Hadonoše. Nepůjde ale o žádné velkolepé představení, které si užijí i běžní laici – planetka bude mít okolo 11. magnitudy, proto k jejímu spatření bude třeba se vybavit spíše již středně velkým dalekohledem o průměru objektivu alespoň 15 cm.

Planetky této velikosti se srážejí se Zemí v průměru jednou za několik milionů let. Srážka Země s takto velkým tělesem by s určitostí znamenala konec lidské civilizace. Nebyl by ale vyhlazen veškerý život. Ostatně ani desetikilometrová planetka, která se srazila se Zemí na konci druhohor a které je připisováno vyhynutí dinosaurů, nevyhladila život na Zemi úplně, čehož je naše existence důkazem.

Zdroje:
[1] www.jpl.nasa.gov
[2] echo.jpl.nasa.gov/asteroids/1998QE2/1998QE2_planning.html
[3] ssd.jpl.nasa.gov




O autorovi

Petr Scheirich

Petr Scheirich

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (*1979) je český astronom a popularizátor astronomie. Zabývá se především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy. Tohoto času je zaměstnán v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, a to v Oddělení meziplanetární hmoty. Dále je členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy a Společnosti pro meziplanetární hmotu. Ve volném čase se vášnivě zabývá astronavigací a historií navigace, a to i jako aktivní námořník. Více na jeho stránkách.

Štítky: 1998 QE2, Planetka


43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 2,32 dne

Další informace »