Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

Planetka Ida se svým měsíčkem. Autor: NASA.
Planetka Ida se svým měsíčkem.
Autor: NASA.
Poslední květnový den tohoto roku prolétne okolo Země planetka s označením (285263) 1998 QE2. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve 22:59 SELČ, kdy bude planetka vzdálená 5,8 milionů kilometrů, tedy asi 15x dále než okolo Země obíhá náš Měsíc. Planetka má průměr asi 2,7 km. Setkání s takto velkým tělesem v této vzdálenosti ale není nijak vzácný jev, naposledy k něčemu podobnému došlo v prosinci loňského roku, kdy okolo Země prolétla 18x dále než Měsíc planetka Toutatis o rozměrech 4,5 x 2 km.

Planetka 1998 QE2 byla objevena 19. srpna 1998 pomocí dalekohledu automatizované prohlídky oblohy LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research), který stojí v Novém Mexiku v USA. Obíhá okolo Slunce s periodou 3,77 let, se Zemí se ale potkává jen zřídka (jednou za 3,77 let se sice přiblíží k zemské dráze, na to, aby došlo k blízkému setkání se Zemí, je ale třeba, aby se i naše planeta nacházela v tom správném bodě své dráhy). Naposledy se ve srovnatelné vzdálenosti prosmýkla okolo Země v roce 1975 a k příštímu blízkému setkání dojde až v roce 2119 (v obou případech to bylo/bude asi 30x dále než Měsíc).

Dráha planetky 1998 QE2 ve Sluneční soustavě v době průletu okolo Země. Autor: NASA.
Dráha planetky 1998 QE2 ve Sluneční soustavě v době průletu okolo Země.
Autor: NASA.
Během letošního, ani během budoucích přiblížení k Zemi, které lze dostatečně přesně předpovědět na zhruba 200 let dopředu, srážka této planetky se Zemí nehrozí. Ačkoliv dráhu žádné planetky neznáme nikdy „absolutně“ přesně, nejistota polohy při tomto průletu bude pouhých 200 km (což při dané vzdálenosti průletu představuje nejistotu 0,003 %). Planetka při nejtěsnějším přiblížení poletí vůči Zemi rychlostí 10,6 km/s.

O této planetce toho zatím mnoho nevíme (což ale neznamená, že by byla záhadná, jak se objevuje v některých médiích). Planetka byla pozorována v roce 2009 pomocí Spitzerova vesmírného dalekohledu. Z těchto pozorování se ukázalo, že odrazivost povrchu (tzv. albedo) je asi 6 %. Je tedy možné, že se jedná buď o vyhaslé jádro komety, nebo o planetku složenou z materiálů bohatých na uhlík a jeho sloučeniny (rozhodně ne ovšem mazlavé…).

Planetka je již nyní pozorovatelná optickými dalekohledy z jižní polokoule. Z těchto pozorování se již podařilo určit periodu rotace, jejíž předběžná hodnota je 5,3 hodiny. Nejdůležitější pozorování jsou ale naplánována na období okolo těsného průletu a několik dní po něm, kdy bude planetka pozorována pomocí radarových antén z USA, konkrétně antény Goldstone o průměru 70 m a Arecibo o průměru 305 m. Tyto radary by mohly na povrchu planetky rozlišit podrobnosti o velikostech až 3,75 m.

Z ČR začne být tato planetka pozorovatelná až několik dní po průletu, kdy se bude pohybovat souhvězdím Vah a poté Hadonoše. Nepůjde ale o žádné velkolepé představení, které si užijí i běžní laici – planetka bude mít okolo 11. magnitudy, proto k jejímu spatření bude třeba se vybavit spíše již středně velkým dalekohledem o průměru objektivu alespoň 15 cm.

Planetky této velikosti se srážejí se Zemí v průměru jednou za několik milionů let. Srážka Země s takto velkým tělesem by s určitostí znamenala konec lidské civilizace. Nebyl by ale vyhlazen veškerý život. Ostatně ani desetikilometrová planetka, která se srazila se Zemí na konci druhohor a které je připisováno vyhynutí dinosaurů, nevyhladila život na Zemi úplně, čehož je naše existence důkazem.

Zdroje:
[1] www.jpl.nasa.gov
[2] echo.jpl.nasa.gov/asteroids/1998QE2/1998QE2_planning.html
[3] ssd.jpl.nasa.gov




O autorovi

Štítky: 1998 QE2, Planetka


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halo měsíční

Dosahovalo cca poloviční vzdálenosti od měsíce k jupiteru

Další informace »