Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Planetka (6263) pojmenována po českém profesoru Druckmüllerovi

Planetka (6263) pojmenována po českém profesoru Druckmüllerovi

Planetka (6263) byla pojmenována po prof. Druckmüllerovi.
Autor: ČAS.

Mezinárodní astronomická unie schválila návrh na pojmenování planetky (6263) po českém profesoru Miloslavu Druckmüllerovi z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který je české veřejnosti dobře znám jako průkopník ve zpracování fotografií úplných slunečních zatmění. Planetku objevila 6. srpna 1980 astronomka Zdeňka Vávrová na observatoři na Kleti a o pojmenování informoval oběžník Minor Planet Center číslo 110621 z 11. července 2018. Ke gratulacím se přidává i celá Česká astronomická společnost.

O prof. Miloslavu Druckmüllerovi

Prof. Miloslav Druckmüller (nar. 1954) je český matematik, fotograf a profesor na fakultě Strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Zabývá se především matematickými metodami ve zpracování digitální fotografie, v čemž dosahuje světových úspěchů. Jeho nejznámějším přínosem jsou revoluční snímky sluneční koróny při úplných zatměních Slunce. Prof. Druckmüller je rovněž nositelem dvou významných ocenění České astronomické společnosti – Astrofotograf roku (2006), čestné Kopalovy přednášky (2010), Ceny Jindřicha Zemana (2017) a od soboty 1. dubna 2017 je také jejím čestným členem. Ve světě se dočkal několika významných uznání: vyjma zasloužených úspěchů ve vědecké komunitě bylo rovněž několik jeho snímků publikováno NASA jako prestižní Astronomický snímek dne. Jeho posledním významným přínosem bylo vytvoření algoritmu NAFE pro doostření obrazů Slunce z dat pořízených družicí Solar Dynamic Observatory NASA. Více o prof. Druckmüllerovi v síni slávy Astro.cz a další snímky a videa najdete na jeho webových stránkách: www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/.

Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky. Autor: Miloslav Druckmüller
Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky.
Autor: Miloslav Druckmüller

Planetka (6263) Druckmüller

Planetka byla objevena astronomkou Zdeňkou Vávrovou ve středu 6. srpna 1980 na kleťské observatoři a až do letošního léta neměla jiné označení než katalogové (6263) = 1980 PX = 1990 VR1. V době objevu se nacházela v souhvězdí Kozoroha s jasností 16,6 magnitudy. Planetku pozorovala celkem 7 nocí mezi 6. srpnem a 3. zářím 1980, pak se ale na dlouhých 10 let těleso ztratilo z dohledu. Až v roce 1990 se planetka dostala opět do vhodné pozorovatelské pozice na obloze a jako "nový objekt" ji našli astronomové na observatoři Okutama v Japonsku (tehdy dostala ono označení 1990 VR1). Až při pozorováních v letech 1993 a 1995 se podařilo její dráhu dostatečně spočítat a zjistit, že jde o objekt z roku 1980. Po soustavném pozorování se ukázalo, že jde o těleso o velikosti zhruba 4 kilometry, s periodou oběhu 3,23 roku. Přísluní planetky leží 1,665 astronomické jednotky (249 milionů km) od Slunce, což ji řadí do kategorie křižič Marsu (tam dle NASA JPL spadají planetky, které mají přisluní v rozmezí 1,3 až 1,666 astronomických jednotek od Slunce). K dnešnímu dni je známo 13 654 křižičů Marsu. 

Poloha planetky (6263) Druckmüller vůči planetám ve Sluneční soustavě 17. července 2018. Autor: Minor Planet Center.
Poloha planetky (6263) Druckmüller vůči planetám ve Sluneční soustavě 17. července 2018.
Autor: Minor Planet Center.

Citace k planetce

Každá pojmenovaná planetka (pojmenování většinou navrhuje objevitel) má přiřazenou citaci, která popisuje původ schváleného názvu. V tomto případě tedy jméno prof. Druckmüllera. Citace zní v originále takto:

Miloslav Druckmüller (b. 1954) is a Czech mathematician, astronomy popularizer and photographer, who developed an innovative method to visualize the solar corona during total eclipses of the Sun. He has stretched the limits of scientific astrophotography, leading to a variety of discoveries.

V češtině tedy:

Miloslav Druckmüller (narozen v roce 1954) je český matematik, popularizátor astronomie a fotograf, který vyvinul inovativní metodu k vizualizaci sluneční koróny během úplných zatmění Slunce. Rozšířil hranice vědecké astrofotografie, což vedlo k různým objevům.

Nutno podotknout, že ve vývoji zmíněné inovativní metody prof. Druckmüllerovi velice významně pomáhala jeho dcera Hana.

Za celou českou i slovenskou astronomickou obec hluboce gratulujeme prof. Druckmüllerovi k zaslouženému uznání!

Připomeňte si...

Miloslav Druckmüller v Hyde Parku Civilizace, Česká televize

Miloslav Druckmüller v pořadu Hlubinami vesmíru, TV Noe

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Elementy dráhy planetky (6263) Druckmuller
[2] Cirkulář MPC 07/2018 s oznámením nových jmen pro planetky
[3] Planetka v databázi MPC
[4] Stránky a fotografie Miloslava Druckmüllera
[5] Miloslav Druckmüller v Síni slávy ČAS
[6] Miloslav Druckmüller v HydeParku Civilizace České televize
[7] Miloslav Druckmüller v Hlubinách vesmíru (1. díl), TV Noe



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: 6263 Druckmüller, 1980 PX Druckmüller, Planetka, Miloslav Druckmüller


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »