Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel astronom Martin Lehký, nositel Ceny Zdeňka Kvíze

Zemřel astronom Martin Lehký, nositel Ceny Zdeňka Kvíze

Martin Lehký (1972-2020).
Autor: Dalibor Hanžl.

Ve středu 18. listopadu 2020 nás ve věku 48 let navždy opustil známý královéhradecký astronom Martin Lehký. Obdivuhodně houževnatý pozorovatel především komet dosáhl v letech 2002 a 2003 světového milníku coby jeden z nejaktivnějších pozorovatelů ve svém oboru.  V roce 2010 jej Česká astronomická společnost za mimořádné zásluhy ocenila Cenou Zdeňka Kvíze. Jeho jméno rovněž nese planetka 14550 Lehký.

Martin „Makalaki“ Lehký se narodil v Hradci Králové 25. října 1972. K astronomii se dostal už jako 15letý člen astronomického kroužku královéhradecké hvězdárny. Už tehdy mu učarovaly komety, neboť toho roku se objevila C/1987 P1 Bradfield. O pozorováních si vedl pečlivé záznamy, což mu vydrželo až do dospělosti. Stejně jako láska ke kometám, které byly jeho srdcovou záležitostí až do konce života. Věnoval se soustavně jejich pozorování jak vizuálně (pouhým okem či očima přes teleskop) nebo později i fotograficky a pomocí tzv. CCD techniky. Mimo komety se aktivně zapojoval do celoplošných pozorování meteorických rojů, nadchla ho ovšem i astrofotografie. Několikrát se vydal za úplným zatměním Slunce. Od roku 2002, kdy byl nainstalován v Hradci Králové plně funkční reflektor o průměru 40 cm se CCD kamerou SBIG ST7, zvaný JST (Jan Sindel Telescope – pojmenován po Janu Šindelovi), se Martin věnoval astrometrii komet a blízkozemních planetek. Sám se na koupi a montáži dalekohledu podílel spolu s členy Astronomické společnosti v Hradci Králové.

V roce 2003 se mu podařilo získat tímto přístrojem, vedeným v centrále Minor Planet Center jako „MPC stanice 048“, celkem 3591 změřených pozic, z nichž 3533 pozic patřilo 32 kometám a zbytek planetkám. Dostal se tak na druhé místo ve světovém žebříčku MPC stanic v počtu získaných pozorování (hned po Kamilu Hornochovi – také z ČR). V této práci pokračoval až do konce svého života a přispíval nemalým dílem do celosvětového monitorování komet a Zemi nebezpečných planetek, čímž se tak přímo podílel na zpřesňování charakterů jejich drah. Dá se tedy říct, že i díky jeho práci jsme se mohli na naší planetě cítit bezpečněji. Za tyto zásluhy po něm toho roku pojmenovala Mezinárodní astronomická unie planetku 14550 Lehký, kterou objevila 27. října 1997 astronomka Lenka Kotková (v té době Šarounová) na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Planetka má průměr zhruba 3,4 kilometru a obíhá na dráze mezi Marsem a Jupiterem s periodou necelé 4 roky.

Martin Lehký přebírá Kvízovu cenu z rukou předsedkyně ČAS Evy Markové a čestného předsedy ČAS Jiřího Grygara. Autor: ČAS.
Martin Lehký přebírá Kvízovu cenu z rukou předsedkyně ČAS Evy Markové a čestného předsedy ČAS Jiřího Grygara.
Autor: ČAS.
Za život pozoroval na stovky komet a pořídil tisíce jejich pozorování. Obecně byl jedním z nejaktivnějších českých vizuálních pozorovatelů komet, aktivních galaxií, nov a supernov v jiných galaxiích a jeho data byla pro velkou přesnost odhadů žádaná i v předních astronomických pozorovacích databázích. Ročně průměrný počet jeho vizuálních pozorování komet (pozitivních i negativních) přesáhl i 200, což v České republice pravidelně dokázalo jen několik málo dalších astronomů.

Martin Lehký byl rovněž astronomem-objevitelem. V roce 2006 se mu podařilo v rámci jeho „druhotného programu“ – určování minim jasnosti kriticky málo pozorovaných proměnných hvězd – objevit 4 nové zákrytové dvojhvězdy v okolí proměnných hvězd OQ Cas a RV Tri. Ve svém trpělivém proměřování minim dalších proměnných hvězd uspěl s objevy i v letech následujících. V roce 2009 publikoval v OEJV (Open European Journal on Variable Stars) objev tří nových zákrytových proměnných hvězd v okolí OP Lac.

Příprava na pozorování v Chile v roce 2010. Martin Lehký je vlevo, vpravo Dalibor Hanžl. Autor: Expedice +8mag
Příprava na pozorování v Chile v roce 2010. Martin Lehký je vlevo, vpravo Dalibor Hanžl.
Autor: Expedice +8mag
Jeho záběr byl ale mnohem širší. Věnoval se popularizaci astronomie, zejména formou přednášek a článků, nejvíce pro královéhradecký astronomický magazín Povětroň. Připravil návod na pozorování komet, který v upravené formě dodnes využívají pozorovatelé zejména ve Společnosti pro meziplanetární hmotu České astronomické společnosti. Miloval geologii, často pořádal výpravy za hledáním českých tektitů – vltavínů. V roce 2008 získal magisterský titul v oboru Informačních studií a knihovnictví na Masarykově Univerzitě v Brně. Rovněž byl jedním z prvních v současné generaci českých „astroturistů“ – cestovatelů, kteří se vydávají po světě za vzácnými nebeskými úkazy či obecně krásnější noční oblohou. V roce 2010 obdržel Cenu Zdeňka Kvíze České astronomické společnosti za jeho přínos v oboru meziplanetární hmoty. Poslední roky působil na úpické hvězdárně, kde se ve spolupráci s Astronomickým ústavem Karlovy Univerzity věnoval mimo jiné vědeckému pozorování vybraných proměnných hvězd a planetek.

Přezdívka „Makalaki“ v jeho jméně byla dlouho záhadou, která dávala vzniku mnoha legendám včetně té o souvislosti s jeho indiánským vzhledem a tedy inklinací k nějakému indiánskému jazyku. Nakonec sám odhalil, že jej tak oslovil cizojazyčný tazatel přes telefon a Martinovi se to tak zalíbilo, že si zkomoleninu svého jména (Maka-Laki = Martin Lehký) ponechal. Ostatně Martin byl všeobecně znám svým netradičním smyslem pro humor, který ho provázel i v mnoha nápadech. Jedním z těch nejpamátnějších a mediálně sledovaným byla jeho svatba s jeho ženou 11. listopadu 2011 na královéhradecké hvězdárně (obřad přímo v malém planetáriu), což podle jeho slov bylo „Perfektní datum k svatbě (11-11-11), protože je cimrmanovsky dobře zapamatovatelné, ve stejné datum, jenom o několik let dříve, jsme se s mou ženou Míšou poznali a také mám svátek. Takže i jako sklerotik na to datum jen tak nezapomenu.“ O svatbě vyšel i fotografický článek v královéhradeckém deníku. Že byl Martin nezapomenutelnou postavou (nejen) v komunitě česko-slovenských astronomů, dokazují i následující vzpomínková svědectví některých z jeho mnoha přátel.

Svatba Martina Lehkého v "magické" datum 11. 11. 2011. Autor: Zdroj: Deník/ David Taneček
Svatba Martina Lehkého v "magické" datum 11. 11. 2011.
Autor: Zdroj: Deník/ David Taneček

 „Když jsem v roce 1998 nastupoval do astronomického kroužku na pardubické hvězdárně, Martin Lehký už byl legenda. Neustále mi ho popisoval jeho letitý kamarád a dnes bohužel již také zesnulý Vašek Knoll. Když jsem pak Martina poprvé poznal osobně, rovněž na pardubické hvězdárně, všechny ty zvěsti se potvrdily. Svérázný obrovský chlapík s neskutečným elánem, přehledem a monumentální pozorovací výdrží, kterou se mu málokdo u nás, ale i po celém světě dokázal rovnat. Málokdo ale ví, že o pět let později mě právě on přivedl na myšlenku o sedmi perlách astronomie – sedmi nejpozoruhodnějších a nejvzácnějších úkazech, jaké může smrtelník při troše štěstí uvidět. Byl neskutečným požitkářem, který prostě chtěl zažít všechno, co obloha nad námi nabízí. Sám říkal, že by si moc přál ten pověstný seznam naplnit, žel supernovy v naší Galaxii se nedočkal. Ale možná proto, že jí byl on sám – opustil nás brzo tak, jako ty nejzářivější hvězdy ve vesmíru končí svůj krátký život supernovou. Sršel výbuchy tak nezkrotného, neskonalého a nakažlivého humoru, že člověk vlastně ani nepoznal jeho vážnou tvář. Nebýt Martina, jistě nejsem tam, kde jsem. Pro tu neměřitelnou houževnatost i humor nejen že legendou byl, ale legendou navždy zůstane,“ říká o Martinovi astrofotograf Petr Horálek.

Odcházejí… ti, co měli k dispozici jen dalekohled a nadšení. S Martinem jsem prožil nejedny astronomické chvíle, byl to úžasný člověk, který se v souběhu každodennosti věnoval jevům – na první pohled – minulosti. Miloval vesmír a bezesporu miloval svoji rodinu. Je mi to strašně líto, že musím na klávesnici mačkat taková písmena,“ sdílí své pocity Jiří Dušek, ředitel brněnského planetária.

Pozorování komety Ikeya-Zhang na kresbě zachycuje i Martina Lehkého. Autor: Petr Horálek.
Pozorování komety Ikeya-Zhang na kresbě zachycuje i Martina Lehkého.
Autor: Petr Horálek.
Poprvé jsem Martina poznal v roce 2001, když jsme vyrazili na výpravu za pozorováním Leonid. Bylo tehdy totálně zataženo, a tak celá akce proběhla jako herní večer nad Dostihy a sázkami. Tam jsem jej potkal jako dlouhovlasého obra s klidným hlasem a dobrým srdcem. Já měl tehdy také dlouhé vlasy a tak se tam na chatě v Železných horách sešli dvě máničky s dost krutým smyslem pro humor. Na co si vždycky s úsměvem vzpomenu, je jeho marná snaha tvářit se vážně. Jednou jsem po něm chtěl takový normálně vážný výraz pro fotografii, ale myslím, že kdybych tu fotku někde vystavil s popiskem ,Makalaki se tváří vážně‘, nikdo by mi to neuvěřil. Hned v závěsu za tímto momentem mi tane na mysl vzpomínka na Martina na Šerlichu v kraťasech a s Kofolou zaraženou ve sněhu, zatímco my ostatní jsme klepali za mrazivého počasí kosu pod kometou Ikeya-Zhang. S úsměvem si vzpomenu, jak za námi přijel na kole na cyklo etapu po jižní Moravě se slovy: ,Nenávidím kopce‘. Legendární byly naše výpravy na vltavíny a nezapomenutelná naše společná expedice do Ruska. Za ty chvíle v jeho přítomnosti budu navždy vděčný. Na hvězdnou oblohu vystoupila duše dalšího mého kamaráda. Pozdravuj tam svoje milované komety. Budeš mi moc chybět,“ vzkazuje Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny.

Na Martina mi zůstanou vzpomínky jako na úžasného člověka, nadšeného astronoma a neúnavného pozorovatele, se kterým jsem se zúčastnil mnoha pozorování pod hvězdnou oblohou u nás i v zahraničí. Často jsme se potkávali v Brně během jeho studií na Masarykově Univerzitě, ale také v Hradci Králové. Martin navždy pro mě zůstane také vynikajícím kamarádem, optimistickým, veselým a nesmírně obětavým člověkem. Mně osobně v životě hodně pomohl. Moc Ti Martine, kamaráde, za vše děkuji a nikdy nezapomenu,“ vzpomíná a vzkazuje Dalibor Hanžl, šéfredaktor novinkového serveru Expresní astronomické informace.

Přešťastný Martin Lehký po životním nálezu dvou vltavínů. Autor: Kamil Hornoch.
Přešťastný Martin Lehký po životním nálezu dvou vltavínů.
Autor: Kamil Hornoch.
Mně odešel jeden z těch vůbec nejbližších kamarádů. Strávil jsem s ním za těch více než 30 let, co jsme spolu kamarádili, spoustu nezapomenutelných okamžiků, ať už na setkáních EAI, SMPH, silvestrech v Brně, Vyškově a Pavlovicích a při hledání vltavínů, kdy jsme spolu vždycky soutěžili, kdo najde víc a větší. Vzpomínám na podzim 2009, kdy Martin vyhrál na celé čáře – našel při procházce na poli dva velké a krásné vltavíny krátce po sobě a byl neskutečně šťastný. Přesně takhle si ho budu navždy pamatovat, až čas zahojí obrovský smutek, který mám teď v srdci,“ popisuje Kamil Hornoch, známý a světově ceněný český astronom.

Za všechny svou úctou k Martinovi uzavírá vzpomínání Pavel Suchan, tiskový tajemník České astronomické společnosti: „Martina Lehkého jsem znal především jako neúnavného pozorovatele. Ať kdysi u Dalekohledu Jana Šindela o průměru 40 cm v Hradci Králové, tak později až do současnosti, když pozoroval s automatickým dalekohledem Univerzity Karlovy Blue Eye o průměru 60 cm umístěným na hvězdárně v Ondřejově. Měl jsem možnost nahlížet do jeho pozorovacích deníků a statistik, kde byl vidět jeho široký záběr a kvalita pozorování. Jeho typický úsměv a humor mi bude také chybět.

Těch zážitků, vzpomínek, vtipů i úsměvů bylo tolik, že by to vyšlo na obří knihu. Děkujeme, hluboce vzpomínáme a nikdy nezapomeneme!

Z podkladů České astronomické společnosti, Astronomické společnosti Hradec Králové a archivu Martinových přátel připravil Petr Horálek.

Video: Vzpomínka na zatmění Slunce 2008
(Martin Lehký je k vidění ve žlutém tričku ke konci videa)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Martin Lehký


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »