Planetka se roztrhla na dva kusy a chová se jak kometa

Protože planetka obíhá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, je od nás i při nejbližším přiblížení k Zemi stovky milionů kilometrů daleko. Německo-americká skupina astronomů počkala na nejvhodnější dobu. Ta nastala v září roku 2016, kdy se planetka blížila k přísluní a zároveň byla na své dráze dostatečně blízko Zemi, aby mělo smysl se snažit z fotografických snímků vypozorovat nějaké detaily. V tu chvíli astronomové planetku pozorovali Hubbleovým kosmickým dalekohledem.

Prapodivná planetka
Planetku 288P si nevybrali náhodou. Byla objevena roku 2006 jako zcela tuctová planetka, jenže roku 2011 dalekohled přehlídky oblohy Pan-STARSS1 zjistil, že u planetky je prachový ohon. Ten byl pozorovatelný ještě několik měsíců a pak se rozplynul. Jeho existence jasně svědčila o tom, že na planetce došlo k nějaké povrchové aktivitě. Jistě nebylo náhodné, že k aktivitě došlo po průchodu planetky přísluním, kdy je její povrch Sluncem nejvíce zahřátý. Závěr z roku 2011 zněl, že planetka patří ke skupině 24 planetek, o nichž se věří, že vznikly rozpadem přibližně 11 km velkého tělesa před asi 7,5 miliony let.

Ne jedna, ale dvě
Nová pozorování z roku 2016 ale přinesla velké překvapení. Snímky z HST jasně ukázaly, že nejde o jednu planetku, nýbrž o dvě. Obíhají kolem společného těžiště ve vzdálenosti asi 100 km. Oba „kusy“ mají navíc zhruba stejnou velikost, což je ve světě dvojplanetek velmi nezvyklé.

Spektroskopická pozorování dále odhalila, že kolem dvojplanetky je koma tvořená sublimací vodního ledu. Planetka 288P se rázem stala jedinou známou dvojplanetkou hlavního pásu, která vykazuje kometární aktivitu.

Zpomal, nebo to nevydržíš
Únik vodního ledu je důkazem, že planetka nemůže být příliš stará. Při stamilionech přiblížení ke Slunci by už o všechen led dávno přišla. Astronomové se tedy domnívají, že dvojplanetka existuje maximálně 5000 let. Jako nejpravděpodobnější scénář připadá v úvahu situace, kdy dvojplanetka vznikla roztržením jediného tělesa. To se rozpadlo díky příliš vysoké rychlosti otáčení kolem své osy.

Planetek, které rotují příliš rychle a v kosmických měřítcích se „každou chvíli“ mohou rozpadnout, je známo už celkem dost. Planetka 288P je dokladem toho, co se stane, když k tomu dojde. Při rozpadu se obnaží vnitřek planetky a ten je poprvé vystaven slunečním paprskům. Vzniká planetka s kometární aktivitou. Při podrobnějším pátrání se jistě podaří takových případů najít víc.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spacetelescope.org
[2] Asteroids IV