Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel astrofyzik Martin Šolc

Zemřel astrofyzik Martin Šolc

Martin Šolc
Autor: Pavel Hrdlička, CC BY-SA 4.0

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dne 23. května 2026 po dlouhé nemoci zemřel ve věku 77 let doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., astronom, pedagog, popularizátor věd, historik, bývalý ředitel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy na Matematicko-fyzikální fakultě UK a také čestný člen České astronomické společnosti.

Martin Šolc se narodil v sobotu 26. března 1949. S Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy spojil více než padesát let svého života. Studium na fakultě absolvoval v roce 1972, zaměření astronomie a astrofyzika. V roce 1986 se stal docentem astronomie. V letech 1987–1999 byl vedoucím katedry astronomie a astrofyziky, později ředitelem Astronomického ústavu UK.

Členem ČAS byl Martin Šolc od roku 1970. 

Halleyova kometa v roce 1986. Autor: KAO/NASA.
Halleyova kometa v roce 1986.
Autor: KAO/NASA.
Ve své odborné činnosti se věnoval především fyzice malých těles Sluneční soustavy, studiu komet. Zaměřil se na zkoumání jádra a dráhy Halleyovy komety. Podílel se na zpracování dat z experimentů PIA/PUMA na sondách Giotto/Vega k Halleyově kometě v Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu. 

Je autorem více než 60 publikací v oboru astrofyziky, fyziky komet a meziplanetární hmoty, autorem či spoluautorem 8 učebnic, nejen pro vysoké školy. 

Mnohí z nás majú dodnes vo svojej knižnici knihu Fyzika hvězd a vesmíru (so spoluautormi J. Švestkom a V. Vanýskom bola kniha ocenená cenou Literárneho fondu)“, vzpomíná Pavol Rapavý z Hvězdárny v Rimavské Sobotě. 

Byl spoluautorem knihy Biographic Encyclopedia of Astronomers, která v roce 2017 získala Cenu Donalda Osterbrocka (Donald E. Osterbrock Book Prize), kterou uděluje každé dva roky Americká astronomická společnost autorům knih, které významně přispívají k rozvoji oblasti dějin astronomie.

Doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc., děkan MFF UK vyzdvihuje jeho zásluhy Martina Šolce: „Tři desetiletí byl garantem studia astronomie a astrofyziky na MFF UK, a profiloval tak učební plány celé jedné generace našich astronomů. Podílel se na tvorbě učebnic pro základní, střední a vysoké školy, dvě jeho učebnice získaly ocenění.“

Mimořádně záslužná je jeho práce na poli historie vědy, především astronomie v českém prostředí. Výrazně přispěl k rozvoji třetí role univerzity – byl dlouholetým přednášejícím v rámci Univerzity třetího věku a v letech 1999 až 2002 předsedou Asociace U3V“, uzavírá Mirko Rokyta.

Martin Šolc přebírá Nušlovu cenu. Zleva: předseda ČAS Petr Heinzel, čestný předseda Jiří Grygar, Martin Šolc. Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons by-sa 4.0
Martin Šolc přebírá Nušlovu cenu. Zleva: předseda ČAS Petr Heinzel, čestný předseda Jiří Grygar, Martin Šolc.
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons by-sa 4.0
V roce 2018 ho Česká astronomická společnost ocenila nejvyšším oceněním – cenou Františka Nušla – za jeho celoživotní pedagogickou činnost a práci v oboru astrofyziky a historie astronomie. Na slavnostním předání ceny dne 3. prosince 2018 zazněla laureátská přednáška na téma Astronomové a vlastenci: Alois Martin David, Josef František Smetana a Josef Jan Frič. V roce 2021 byl zvolen čestným členem ČAS. Na jeho počest pojmenovala roku 1999 Mezinárodní astronomická unie planetku hlavního pásu 1996 DW1 (7799) Martinšolc, která byla objevena 24. února 1996 na hvězdárně na Kleti.

Na Martina Šolce vzpomínají mnozí jako na velmi přátelského a ochotného člověka s hlubokými znalostmi historie astronomie, který velmi rád povídal o našich astronomických dějinách zájemcům z celé republiky. Takto například sepsal vzpomínky Západočeské pobočky ČAS její předseda Ota Kéhar:

Martin Šolc jako ochotný průvodce

Martin Šolc ukazuje ve věži Klementina, jak se dávalo polední znamení Autor: Ota Kéhar
Martin Šolc ukazuje ve věži Klementina, jak se dávalo polední znamení
Autor: Ota Kéhar
V dubnu 2007 se několik členů pobočky zúčastnilo velmi zajímavé a poutavé akce s názvem „Astronomická Praha“, jejímž průvodcem se stal Martin a provedl nás pražským orlojem, Klementinem, astronomickou věží. Byli jsme se podívat i u náhrobní desky Tychona Brahe, pamětní desky Alberta Einsteina nebo domu, kde žil Johannes Kepler. I po těch 19 letech na tuto neuvěřitelně informacemi nabitou akci stále vzpomínám.

Někteří z nás zažili Martina Šolce i jako pedagoga. Např. stávající předseda pobočky jej měl v letech 2010 a 2012 v rámci doktorského studia na plzeňské pedagogické fakultě na předměty Mezihvězdné prostředí, galaxie a Stavba a vývoj hvězd. Na každou přednášku jsem se těšil a vždy mě mrzelo, že je již konec.

V říjnu 2016 se v hotelu Šumava v Amálině údolí konala vědecká konference s mezinárodní účastí věnovaná vyučování astronomii na základních a středních školách a popularizaci astronomie pod názvem Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016 s podtitulem V Plzni to vše začalo. Martin Šolc se zúčastnil panelové diskuse na téma „astronomická výuka“ a přednesl příspěvek na téma Astronomie ve vzdělávání dospělých – Univerzity třetího věku v ČR a ve světě. V této smutné chvíli bychom rádi připomenuli jeho slova, kdy ukazoval obrázek z doby, kdy byla založena Karlova univerzita: „Ukazuje, že přednášek se účastnili také starší pánové – vousatí, a ukazuje, že spaní při přednášce není žádný nový vynález.“ Kdybyste si Martina chtěli připomenout, díky záznamu přednášky můžete: slideslive.com/38899119/astronomie-ve-vzdelavani-dospelych-univerzity-tretiho-veku-v-cr-a-ve-svete

Martin Šolc ukazuje výtisk první česky psané učebnice astronomie Základové hvězdosloví čili astronomie Autor: Ota Kéhar
Martin Šolc ukazuje výtisk první česky psané učebnice astronomie Základové hvězdosloví čili astronomie
Autor: Ota Kéhar
V březnu 2017 došlo ke slavnostnímu odhalení obnoveného náhrobku Josefa Františka Smetany na bývalém Mikulášském hřbitově v Plzni. Tam tehdy velmi emotivně vystoupil i Martin Šolc. Přivezl s sebou totiž výtisk první česky psané učebnice astronomie Základové hvězdosloví čili astronomie. Právě tento výtisk byl dle poznámky v knize nesen 20. února 1861 mladými měšťany za rakví zesnulého profesora Josefa Františka Smetany.

Na konci července 2017 zazněla jeho slova v klášteře Teplá v rámci Astronomického dne, kdy pronesl přednášku na téma: Astronomická měření Aloise Martina Davida – základ prvních věrných map českých zemí.

Martin Šolc s astronomickým přístrojem Autor: Ota Kéhar
Martin Šolc s astronomickým přístrojem
Autor: Ota Kéhar
V březnu 2019 se zúčastnil akce „Dvacet čtyři hodin s J. F. Smetanou“, kde dopoledne přednesl příspěvek s názvem Jak aktuální byly ve své době učebnice J. F. Smetany „Základové hvězdosloví čili astronomie“ a „Počátky silozpytu čili fysiky“.

V září 2019 doplnil historickým výkladem odhalení pamětní desky astronomovi, historikovi, meteorologovi a popularizátorovi vědy Otto Seydlovi v budově 1. stupně ZŠ Josefa Hlávky v Rebcově ulici v Přešticích. Otto Seydl se mimo jiné zasloužil o unikátní klementinskou řadu meteorologických pozorování.

Velmi nás mrzí, že se Martin musel odebrat za svojí planetkou…kdybychom si připomenuli další jeho slova z přednášky Kosmické bombardování Země, která zazněla v Císařském sále Karolina v rámci Dne Celoživotního vzdělávání a Festivalu absolventů.: „Já budu mít příspěvek, na který zbývá hrozně málo času. Ale ono je to pro impakty charakteristické, protože proběhnou během zlomku vteřiny a následující děje potom během několika minut.“ Bohužel takto je to i v životě. Z hlediska astronomie a astrofyziky, kterým se Martin Šolc věnoval celý život, je lidské bytí jen zlomek času. Avšak v případě našich vzpomínek – nás všech, co jsme ho znali a měli možnost s ním spolupracovat – se rozhodně nebude jednat o minuty, ale o celá léta a desetiletí.

Martine, děkujeme za vše a vzpomínáme!

Poslední rozloučení se bude konat v pátek 5. června 2026 v 10:30 hodin ve Velké obřadní síni Strašnického krematoria.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Martin šolc


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tranzit ISS

Tranzit mezinárodní stanice ISS před sluncem

Další informace »