Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Martin Šolc

Martin Šolc

Martin Šolc cena Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0
Martin Šolc cena
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rok narození : 1949

Nušlova cena za rok 2018

 

Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. se narodil v r. 1949 v Praze, v březnu příštího roku se tak dožívá významného životního jubilea. Maturoval na gymnáziu se zaměřením na matematiku a fyziku v Praze 2, na tehdejší třídě Wilhelma Piecka (dnes Korunní). V letech 1967–1972 vystudoval astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde se setkal s profesory J. M. Mohrem a Vladimírem Vanýskem. Diplomovou prací na téma Užití metody Monte Carlo k odhadu mnohonásobného rozptylu světla v reflexních mlhovinách ukončil v r. 1972 studium a nastoupil do vědecké aspirantury na Katedře astronomie a astrofyziky ve Švédské ulici pod vedením prof. Vanýska. Kandidátskou práci o přenosu záření v hustých prachových cirkumstelárních obálkách obhájil v r. 1979 a získal vědeckou hodnost CSc. Jako odborný asistent se pak zaměřil na studium komet a meziplanetární hmoty, v r. 1986 se habilitoval a stal se tak docentem astronomie na MFF UK.

V letech 1993–1998 se Martin Šolc účastnil pozorovacího programu infračervené družice ISO (Infrared Space Observatory) v Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu. Znamenalo to přípravu fotometrického pozorování komet, zejména komety Hale-Bopp a pak vyhodnocování dat pod vedením profesora Eberharda Grüna. Získané výsledky se staly základem několika článků v řadě prestižních mezinárodních časopisů.

Celý svůj profesní život spojil Martin Šolc s MFF UK. Jako ředitel Astronomického ústavu UK v letech 1987-1999 se výrazně zasloužil o jeho rozvoj a přechod k moderní vědecko-pedagogické instituci. Na jeho bedrech ležela v 90. letech odpovědnost za přestěhování celé katedry z vily ve Švédské ulici do areálu MFF UK v Troji. A to i doslovně, neboť např. stěhování knihovny A. Seydlera čítající přes 10 tis. svazků probíhalo svépomocí všech tehdejších pracovníků.

Martin Šolc je astronomické veřejnosti známý především jako zanícený pedagog s širokým spektrem témat. Na jeho skvělé přednášky ze základů astronomie a z mezihvězdné látky s vděčností vzpomínají celé generace našich astronomů. Jako dlouholetý předseda státnicové komise svým vlídným přístupem ke studentům vždy navozoval během zkoušky příznivou atmosféru.

Jeho odbornou činnost dokumentuje jeho autorství či spoluautorství 56 publikací z oboru astrofyziky, fyziky komet a meziplanetární látky, 67 původních článků a 4 sborníky z oboru historie astronomie, 2 přeložené knihy, 15 studií k restaurování historických přístrojů a scénářů výstav, 8 učebnic pro základní, střední a vysoké školy, a 2 větší sborníky z oboru vzdělávání seniorů. Doc. Šolc se podílel na organizaci řady významných mezinárodních konferencí, jmenujme např. Annual Meeting of the Meteoritical Society 1994, JENAM 98, či 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006. Martin Šolc se věnoval i překládání odborné literatury, připomeňme zde alespoň Odhalená tajemství Slunce (nakl. Mladá fronta, 1999) od Rudolfa Kippenhahna – známého německého astronoma narozeného v Čechách, ředitele hvězdárny v Göttingen a později ředitele Ústavu Maxe Plancka pro astrofyziku. Spolupracuje dlouhodobě s
Národním technickým muzeem jako autor, konzultant, oponent a přednášející, a rovněž s Národní knihovnou ČR jako poradce při restaurování historických předmětů (slunečních hodin, glóbů) či výrobě replik Bürgiho a Habermelova sextantu.

Martin Šolc stojí také za celou řadou unikátních výstav. Na jeho popud bylo v r. 1998 otevřeno v Ondřejově „Astronomické muzeum Vojtěcha Šafaříka“, jako společná expozice Astronomického ústavu AV ČR a Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, a to k 650. výročí založení Univerzity Karlovy a současně k 100. výročí založení observatoře Ondřejov. Dalším jeho počinem je např. stálá expozice v Astronomické věži Klementina, kterou obdivují všichni zahraniční návštěvníci Prahy, a další stálá expozice „Tycho Brahe a Benátky“ v muzeu v Benátkách nad Jizerou. Od roku 1993 se doc. Šolc aktivně podílí na činnosti univerzit třetího věku, od r. 1998 působí ve vedení Asociace U3V České republiky. V letech 2000–2001 reprezentoval ČR v Bruselu ve skupině expertů EU pro tvorbu norem, které mají naplňovat různé druhy celoživotního vzdělávání, od profesních rekvalifikací přes postgraduální kurzy až po zájmové vzdělávání seniorů.

Ne nadarmo získal Martin Šolc během svého působení řadu ocenění, ze všech jmenujme tři nejvýznamější: Cenu Literárního fondu 1984 za vynikající středoškolskou učebnici Šolc – Švestka – Vanýsek: Fyzika hvězd a vesmíru, Medaili Matematicko-fyzikální fakulty v r. 1989, a pojmenování planetky 7799 MartinŠolc, objevené na jihočeské Kleti (IAU 1999).

Text převzat z laudatia Ceny Františka Nušla (autor textu Dr. Jan Vondrák).

Nušlova cena 2018

Martin Šolc cena 01 Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons by-sa 4.0
Martin Šolc cena 01
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons by-sa 4.0
Jako ocenění vědeckého i pedagogického přínosu doc. Martina Šolce se Česká astronomická společnost rozhodla udělit mu Nušlovu cenu za rok 2018. 

Cena Františka Nušla za rok 2018 byla doc. Martinu Šolcovi předána při slavnostním shromáždění v pražském planetáriu dne 3. 12. 2018. Cenu předal předseda České astronomciké společnosti prof. Petr Hrinzel a čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Laudatio pronesl emeritní předseda České astronomické společnosti Dr. Jan Vondrák. Doc. Martin Šolc pronesl laureátskou přednášku nazvanou Astronomové a vlastenci: Alois Martin David, Josef František Smetana a Josef Jan Frič.

Doporučené odkazy



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Martin šolc, Nušlova cena


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »