Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Karel Anděl

Karel Anděl

Karel Anděl
Karel Anděl

 

Rok narození : 1884

Rok úmrtí: 1948

 

Nušlova cena za rok 1943

 

Karel Anděl (* 28. 12. 1884, † 17. 3. 1948) byl původní profesí učitel, později ředitel školy. Astronomii se věnoval jen jako amatér, ovšem s nesmírnou důkladností a zanícením. Již za první světové války patřil do skupiny nadšenců, kteří usilovali o vznik astronomické společnosti. Po jejím založení byl pak dlouholetým funkcionářem Společnosti, nejprve jako administrativní pracovník, od roku 1922 jako tajemník a mezi roky 1935 – 45 jako pokladník. Astronomické společnosti věnoval obrovské množství času, jejím zájmům podřizoval zájmy osobní.

Karel Anděl byl osobností vpravdě renesanční. Kromě astronomie se s velkým zanícením věnoval myslivosti a rybaření, zabýval se fotografií, lákaly ho hlavně experimenty s různými vývojkami a chemikáliemi pro fotografování astronomických objektů. Jak se můžeme dočíst z pamětí jeho současníků, byl i vášnivým kuchařem.

V astronomii se Anděl soustředil zejména na pozorování a později kartografii Měsíce. Byl k tomu vybaven mimořádným kreslířským nadáním, obrovskou trpělivostí spojenou s precizní důkladností. O tom výmluvně vypovídá i jeho nádherný kaligrafický rukopis, kterým prováděl řadu let zápisy ze schůzí Společnosti, stejně jako záznamy v účetních knihách. Kartografií Měsíce se začal zabývat již krátce po založení České astronomické společnosti. Kromě vlastních pozorování mu nesmírně pomohly i podrobné fotografie měsíčního povrchu pocházející z Lickovy observatoře. Ty byly uloženy v tehdejší Státní hvězdárně v Klementinu a pocházely z pozůstalosti jejího bývalého ředitele L. Weineka, po kterém je podobně jako po Andělovi pojmenován kráter na Měsíci.

Kráter Anděl na Měsíci
Kráter Anděl na Měsíci

Kráter Anděl na Měsíci První Andělova mapa o průměru 40 cm byla určena pouze k přehlednější orientaci na měsíčním povrchu. Byla vydána jen ve zmenšenině o průměru 13 cm pro členy České astronomické společnosti a podruhé o průměru 26,5 cm, jako doplněk otáčivé mapy oblohy. Stěžejním Andělovým dílem byla ovšem slavná Mappa selenographica, vydaná v roce 1926.

Mapa o průměru 60 cm byla zhotovena ve dvojím provedení, jednou v černé barvě bez popisu, podruhé v sepiové barvě s názvoslovím. Z úsporných důvodů byl náklad velmi nízký, pouhých 800 výtisků. V době okupace začal Anděl pracovat na velkolepém souboru 13 podrobných map, zahrnujících celý měsíční povrch. Po mnoha letech úmorné práce, když dokončil 8 listů tohoto díla, však Anděl náhle zemřel. Dokončená část souboru zůstala v majetku autorovy manželky, od její smrti je osud map neznámý. Urna s popelem Karla Anděla je uložena v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze. Ještě v sedmdesátých letech minulého století nosila pravidelně k jeho náhrobní desce paní Andělová květiny. V té době to byla již dáma ve velmi pokročilém věku.

Diplom k udělení Nušlovy ceny Karlu Andělovi Autor: Archiv astro.cz
Diplom k udělení Nušlovy ceny Karlu Andělovi
Autor: Archiv astro.cz

Deset let po vydání Mappy selenographicy bylo jméno Karla Anděla zařazeno do prvního oficiálního seznamu pojmenovaných útvarů na Měsíci, který zpracovali pro Mezinárodní astronomickou unii M. A. Blaggová a Karl Müller. Andělův kráter o průměru asi 35 km leží v méně přehledném terénu východně od velkého kráteru Albategnius. Karel Anděl tak byl jedním z mála smrtelníků, který si mohl „svůj“ kráter prohlédnout dalekohledem. Karel Anděl byl též zvolen za zahraničního člena Francouzské akademie věd.

Text: Pavel Najser

Karel Anděl je laureátem Nušlovy ceny za rok 1943.

Doporučené odkazy



Štítky: Nušlova cena, Karel Anděl


30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »