Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Karel Anděl

Karel Anděl

Karel Anděl
Karel Anděl

 

Rok narození : 1884

Rok úmrtí: 1948

 

Nušlova cena za rok 1943

 

Karel Anděl (* 28. 12. 1884, † 17. 3. 1948) byl původní profesí učitel, později ředitel školy. Astronomii se věnoval jen jako amatér, ovšem s nesmírnou důkladností a zanícením. Již za první světové války patřil do skupiny nadšenců, kteří usilovali o vznik astronomické společnosti. Po jejím založení byl pak dlouholetým funkcionářem Společnosti, nejprve jako administrativní pracovník, od roku 1922 jako tajemník a mezi roky 1935 – 45 jako pokladník. Astronomické společnosti věnoval obrovské množství času, jejím zájmům podřizoval zájmy osobní.

Karel Anděl byl osobností vpravdě renesanční. Kromě astronomie se s velkým zanícením věnoval myslivosti a rybaření, zabýval se fotografií, lákaly ho hlavně experimenty s různými vývojkami a chemikáliemi pro fotografování astronomických objektů. Jak se můžeme dočíst z pamětí jeho současníků, byl i vášnivým kuchařem.

V astronomii se Anděl soustředil zejména na pozorování a později kartografii Měsíce. Byl k tomu vybaven mimořádným kreslířským nadáním, obrovskou trpělivostí spojenou s precizní důkladností. O tom výmluvně vypovídá i jeho nádherný kaligrafický rukopis, kterým prováděl řadu let zápisy ze schůzí Společnosti, stejně jako záznamy v účetních knihách. Kartografií Měsíce se začal zabývat již krátce po založení České astronomické společnosti. Kromě vlastních pozorování mu nesmírně pomohly i podrobné fotografie měsíčního povrchu pocházející z Lickovy observatoře. Ty byly uloženy v tehdejší Státní hvězdárně v Klementinu a pocházely z pozůstalosti jejího bývalého ředitele L. Weineka, po kterém je podobně jako po Andělovi pojmenován kráter na Měsíci.

Kráter Anděl na Měsíci
Kráter Anděl na Měsíci

Kráter Anděl na Měsíci První Andělova mapa o průměru 40 cm byla určena pouze k přehlednější orientaci na měsíčním povrchu. Byla vydána jen ve zmenšenině o průměru 13 cm pro členy České astronomické společnosti a podruhé o průměru 26,5 cm, jako doplněk otáčivé mapy oblohy. Stěžejním Andělovým dílem byla ovšem slavná Mappa selenographica, vydaná v roce 1926.

Mapa o průměru 60 cm byla zhotovena ve dvojím provedení, jednou v černé barvě bez popisu, podruhé v sepiové barvě s názvoslovím. Z úsporných důvodů byl náklad velmi nízký, pouhých 800 výtisků. V době okupace začal Anděl pracovat na velkolepém souboru 13 podrobných map, zahrnujících celý měsíční povrch. Po mnoha letech úmorné práce, když dokončil 8 listů tohoto díla, však Anděl náhle zemřel. Dokončená část souboru zůstala v majetku autorovy manželky, od její smrti je osud map neznámý. Urna s popelem Karla Anděla je uložena v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze. Ještě v sedmdesátých letech minulého století nosila pravidelně k jeho náhrobní desce paní Andělová květiny. V té době to byla již dáma ve velmi pokročilém věku.

Diplom k udělení Nušlovy ceny Karlu Andělovi Autor: Archiv astro.cz
Diplom k udělení Nušlovy ceny Karlu Andělovi
Autor: Archiv astro.cz

Deset let po vydání Mappy selenographicy bylo jméno Karla Anděla zařazeno do prvního oficiálního seznamu pojmenovaných útvarů na Měsíci, který zpracovali pro Mezinárodní astronomickou unii M. A. Blaggová a Karl Müller. Andělův kráter o průměru asi 35 km leží v méně přehledném terénu východně od velkého kráteru Albategnius. Karel Anděl tak byl jedním z mála smrtelníků, který si mohl „svůj“ kráter prohlédnout dalekohledem. Karel Anděl byl též zvolen za zahraničního člena Francouzské akademie věd.

Text: Pavel Najser

Karel Anděl je laureátem Nušlovy ceny za rok 1943.

Doporučené odkazy



Štítky: Nušlova cena, Karel Anděl


27. vesmírný týden 2022

27. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 7. do 10. 7. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Planety jsou vidět na ranní obloze. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. Aktivita Slunce je nízká. SLS je zpět ve VAB po úspěšném testu. Starship 24 a Super Heavy B7 poprvé se všemi motory. Před čtvrtstoletím se podařilo první úspěšné přistání na Marsu od mise Viking ze sedmdesátých let 20. století.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC

Další informace »