Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Skala

Petr Skala

Petr Skála
Petr Skála

Rok narození : 1986

www.astro-foto.astronomie.cz

Petr Skala se o astronomii zajímá již od útlého dětství, první třídy ZŠ. K tomuto krásnému koníčku ho dovedla knížka „Naše souhvězdí“ od Josipa Kleczka, kterou dostal od rodičů v době, kdy se právě naučil číst. Právě tento dar odstartoval jeho fascinaci vesmírem. Od té doby Petr neustále zkoumal obrázky souhvězdí, objekty které v nich leží a pročítal jejich antickou minulost. Pohled dalekohledem, konkrétně triedrem 10×50, přinesla až kometa Hale-Bopp, která byla pro tento poměrně malý přístroj ideální a posunula Petrovi hranice opět o kousek dál. Následovaly nezapomenutelné pohledy do hustých ramen Mléčné dráhy, v kterých spatřil poprvé nespočet krásných a tehdy pro něho samotného ještě neznámých objektů. O rok později dostal od rodičů svůj první dalekohled. Byl od firmy HAMA s parametry d=50mm f=700mm. Od té chvíle Petra už od oblohy nic nedělilo a jeho "průzkum" mohl propuknout naplno. Každý jasný večer se se svým dalekohledem odebíral mimo městské přesvětlení a snažil se poznat nějaký zajímavý objekt v hlubinách vesmíru. O několik let později přišel i druhý s parametry o něco lepšími, d=60mm a f=750mm. Ale to také nestačilo. Poohlédl se po větším a to rovnou po dalekohledu na Štefáníkově hvězdárně. „Stačí vystudovat roční kurz v planetáriu a pak další rok na hvězdárně a s tímhle dalekohledem můžeš pozorovat", řekli, a tak se přihlásil do kurzu. Naučil se tak mnoho nových poznatků a dozvěděl se i o Astronomické expedici. Dvoudenní tábor, který probíhá na pozemku Úpické hvězdárny a jeho hlavní náplní je pozorovat s ostatními účastníky oblohu, se pro něho stal po pár letech zázemím, v kterém pravidelně působí jakou vedoucí sekce Digitální astrofotografie. Společně s členy skupiny vždy vymýšlí velmi zajímavé astrofotografické projekty do nichž patří i ten vítězný ze srpna 2010, který vytvořil společně s Jirkou Losem a Mirkem Dočekalem. Coby demonstrátor hvězdárny a student VŠ se Petr při zatažených nocích ale rozhodně nenudí, kromě astronomie se věnuje také například elektrotechnice a hře na klasickou kytaru.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Celooblohová fotografie, Expedice Úpice Autor: Petr Skala
Celooblohová fotografie, Expedice Úpice
Autor: Petr Skala
Planetární mlhovina M57 v souhvězdí Lyry Autor: Petr Skala
Planetární mlhovina M57 v souhvězdí Lyry
Autor: Petr Skala
Otevřená hvězdokupa Plejády Autor: Petr Skala
Otevřená hvězdokupa Plejády
Autor: Petr Skala
Planeta Saturn Autor: Petr Skala
Planeta Saturn
Autor: Petr Skala


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »