Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka přednáší o zákulisí popularizace. Autor: Martin Mašek
Petr Sobotka přednáší o zákulisí popularizace.
Autor: Martin Mašek

 

Rok narození: 1977

 

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2012

Bc. Petr Sobotka (nar. 1977) patří mezi české astronomy aktivně se věnující jak pozorování, tak popularizaci astronomie. 

Proměnné hvězdy

Petr Sobotka se věnuje pozorování a výzkumu proměnných hvězd od roku 1992, kdy začal s jejich aktivním vizuálním pozorováním. Od roku 1993 byl členem tehdejší Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS, dnes Sekce proměnných hvězd a exoplanet. V roce 1996 spoluzaložil skupinu MEDÚZA pro pozorování fyzických proměnných hvězd a od roku 2000 ji vedl. V průběhu studia na Masarykově univerzitě v Brně pořídil 7000 CCD pozorování fyzických proměnných hvězd, převážně symbiotických dvojhvězd. Za svůj dosavadní život pořídil asi 5500 vizuálních odhadů fyzických proměnných hvězd. Mimo to učinil 230 pozorování minim zákrytových dvojhvězd. 

V letech 1999 až 2004 byl šéfredaktorem časopisu Perseus - věstníku Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Od roku 2001 je členem výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Je autorem přes 100 mapek proměnných hvězd. 

V roce 2002 byl Petr Sobotka jedním z několika českých pozorovatelů, kterým se doslova v přímém přenosu podařilo objevit a odpozorovat náhlé zjasnění pekuliární hvězdy V 838 Mon, které byla po další dlouhá léta věnována nevídaná pozornost astronomy po celém světě. Díky perfektní komunikační koordinaci této hrstky pozorovatelů se její druhé zjasnění 2. února 2002 zapsalo navždy do historie astronomie jako pozorovatelský úspěch českých astronomů. 

Je autorem 22 odborných publikací.

Popularizace astronomie

Petr Sobotka na 18. sjezdu ČAS. Autor: Jaromír Jindra
Petr Sobotka na 18. sjezdu ČAS.
Autor: Jaromír Jindra

Dnes Petr Sobotka patří především mezi přední české popularizátory astronomie. Jeho tematický rozhled je nevídaný, i když mezi nejoblíbenější témata patří právě oblast proměnných hvězd a exoplanet. 

Je zaměstnán v Astronomickém ústavu AV ČR. Od roku 2002 je spolupracovníkem MF DNES, kde přispívá do sobotní přílohy Věda. V letech 2008 - 2009 byl spoluautorem astronomických článků pro časopis 21. století Junior a Sanquis. 

Popularizaci se věnuje jak psaním článků, především na webu České astronomické společnosti, tak jako redaktor Českého rozhlasu Leonardo. Na jeho vlnách jej můžeme často slyšet především prostřednictvím pořadu Nebeský cestopis, který každý týden přináší  novinky a zajímavosti z astronomie, meteorologie a fyziky. Od roku 2006 do konce roku 2011 odvysílal přes 260 premiér pořadu. S mnoha českými i slovenskými astronomy natočil přes 500 rozhovorů o výsledcích jejich výzkumu a novinkách z astronomie. A v tom lze spatřovat největší přínos Petra Sobotky v popularizaci astronomie. Se svým mikrofonem a poutavě vedenými rozhovory představuje výsledky výzkumu našich astronomů a dalších vědců široké veřejnosti a patří tak v této míře a kvalitě k těm nejlepším u nás. 

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2012

Petr Sobotka přijímá Kvízovu cenu. Autor: Martin Mašek
Petr Sobotka přijímá Kvízovu cenu.
Autor: Martin Mašek

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2012 Bc. Petra Sobotku, především za jeho přínos k popularizaci astronomie a také za jeho činnost v oboru proměnných hvězd. 

Slavnostní předání Ceny Zdeňka Kvíze proběhlo 14. dubna 2012 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti v Jablonci nad Nisou. Po předání ceny byla přednesena laureátská přednáška s názvem Zákulisí popularizace přístupná také novinářům.

Doporučené odkazy

 



Štítky: Cena Zdeňka Kvíze, Petr Sobotka


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »