Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka přednáší o zákulisí popularizace. Autor: Martin Mašek
Petr Sobotka přednáší o zákulisí popularizace.
Autor: Martin Mašek

 

Rok narození: 1977

 

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2012

Bc. Petr Sobotka (nar. 1977) patří mezi české astronomy aktivně se věnující jak pozorování, tak popularizaci astronomie. 

Proměnné hvězdy

Petr Sobotka se věnuje pozorování a výzkumu proměnných hvězd od roku 1992, kdy začal s jejich aktivním vizuálním pozorováním. Od roku 1993 byl členem tehdejší Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS, dnes Sekce proměnných hvězd a exoplanet. V roce 1996 spoluzaložil skupinu MEDÚZA pro pozorování fyzických proměnných hvězd a od roku 2000 ji vedl. V průběhu studia na Masarykově univerzitě v Brně pořídil 7000 CCD pozorování fyzických proměnných hvězd, převážně symbiotických dvojhvězd. Za svůj dosavadní život pořídil asi 5500 vizuálních odhadů fyzických proměnných hvězd. Mimo to učinil 230 pozorování minim zákrytových dvojhvězd. 

V letech 1999 až 2004 byl šéfredaktorem časopisu Perseus - věstníku Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Od roku 2001 je členem výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Je autorem přes 100 mapek proměnných hvězd. 

V roce 2002 byl Petr Sobotka jedním z několika českých pozorovatelů, kterým se doslova v přímém přenosu podařilo objevit a odpozorovat náhlé zjasnění pekuliární hvězdy V 838 Mon, které byla po další dlouhá léta věnována nevídaná pozornost astronomy po celém světě. Díky perfektní komunikační koordinaci této hrstky pozorovatelů se její druhé zjasnění 2. února 2002 zapsalo navždy do historie astronomie jako pozorovatelský úspěch českých astronomů. 

Je autorem 22 odborných publikací.

Popularizace astronomie

Petr Sobotka na 18. sjezdu ČAS. Autor: Jaromír Jindra
Petr Sobotka na 18. sjezdu ČAS.
Autor: Jaromír Jindra

Dnes Petr Sobotka patří především mezi přední české popularizátory astronomie. Jeho tematický rozhled je nevídaný, i když mezi nejoblíbenější témata patří právě oblast proměnných hvězd a exoplanet. 

Je zaměstnán v Astronomickém ústavu AV ČR. Od roku 2002 je spolupracovníkem MF DNES, kde přispívá do sobotní přílohy Věda. V letech 2008 - 2009 byl spoluautorem astronomických článků pro časopis 21. století Junior a Sanquis. 

Popularizaci se věnuje jak psaním článků, především na webu České astronomické společnosti, tak jako redaktor Českého rozhlasu Leonardo. Na jeho vlnách jej můžeme často slyšet především prostřednictvím pořadu Nebeský cestopis, který každý týden přináší  novinky a zajímavosti z astronomie, meteorologie a fyziky. Od roku 2006 do konce roku 2011 odvysílal přes 260 premiér pořadu. S mnoha českými i slovenskými astronomy natočil přes 500 rozhovorů o výsledcích jejich výzkumu a novinkách z astronomie. A v tom lze spatřovat největší přínos Petra Sobotky v popularizaci astronomie. Se svým mikrofonem a poutavě vedenými rozhovory představuje výsledky výzkumu našich astronomů a dalších vědců široké veřejnosti a patří tak v této míře a kvalitě k těm nejlepším u nás. 

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2012

Petr Sobotka přijímá Kvízovu cenu. Autor: Martin Mašek
Petr Sobotka přijímá Kvízovu cenu.
Autor: Martin Mašek

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2012 Bc. Petra Sobotku, především za jeho přínos k popularizaci astronomie a také za jeho činnost v oboru proměnných hvězd. 

Slavnostní předání Ceny Zdeňka Kvíze proběhlo 14. dubna 2012 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti v Jablonci nad Nisou. Po předání ceny byla přednesena laureátská přednáška s názvem Zákulisí popularizace přístupná také novinářům.

Doporučené odkazy

 



Štítky: Cena Zdeňka Kvíze, Petr Sobotka


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »