Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Heinzel

Petr Heinzel

 

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. Autor: ČAS
Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
Autor: ČAS

 

Rok narození : 1950

 

Nušlova cena za rok 2014

 

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. se narodil 9. listopadu 1950. Vystudoval fyziku (specializaci astronomie) na MFF UK v Praze v letech 1970 - 1974  a od roku 1974 až dosud pracuje ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu ČSAV/AV ČR v  Ondřejově. V  r. 1982  obhájil   kandidátskou disertaci v Astronomického ústavu ČSAV. V roce 1993 obhájil disertaci pro získání vědecké hodnosti DrSc. a v roce 2005 se habilitoval na MFF UK v Praze prací „Fyzika slunečních protuberancí“. V roce 2012 byl jmenován profesorem na Univerzitě Karlově v Praze pro obor astronomie a astrofyzika.

Ve své vědecké práci se dosud věnoval výzkumu erupcí, protuberancí, koronálních smyček a struktuře chromosféry, přenosu záření ve hvězdných atmosférách v podmínkách lokální tepelné nerovnováhy. Dosáhl významných vědeckých výsledků v zářivé hydrodynamice, energetické bilanci a mechanismech ohřevu hvězdných atmosfér, jakož i ve spektrální diagnostice fyzikálních mechanismů v astrofyzikálním plazmatu.
Od roku 1975 až dosud publikoval 131 vědeckých prací, které získaly až dosud 2095 citací, tj. 16 citací na práci, jeho Hirschův index dosáhl 26, což jsou v naší astronomii vysoce nadprůměrné scientometrické údaje. 

Byl řadu let vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a v letech 2004 - 2012 ředitelem Astronomického ústavu AV ČR. Přednáší teorii hvězdných atmosfér a sluneční fyziku na MFF UK,  Komenského univerzitě v Bratislavě  a  Univerzitě ve Vratislavi (Polsko),  kde také vedl a vede řadu diplomantů a doktorských studentů. Působil též na univerzitě v Paříži (Orsay), observatoři v Meudonu u Paříže, Moskevské státní univerzitě, Ústavu Maxe Plancka pro astrofyziku v Garchingu a na Univerzitě v Káhiře. Je členem Mezinárodní astronomické unie i České astronomické společnosti.

V roce 2003 získal cenu Akademie věd ČR za soubor prací "Analýza spektrálních dat vodíku sluneční atmosféry získaných družicí SOHO". V roce 2009 získal Zlatou medaili Vratislavské Univerzity za dlouholetou spolupráci a jako ocenění svých vědeckých výsledků.

Ve své funkci ředitele Astronomického ústavu AV ČR zavedl těsnější spolupráci s Českou astronomickou společností. Jeho koníčkem je vážná hudba. Hraje na housle, čímž spolu s dalšími astronomy obohacuje kulturní život na observatoři v Ondřejově i národních či mezinárodních astronomických akcích

 

Nušlova cena 2014

prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. s plaketou Nušlovy ceny Autor: Akademie věd ČR
prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. s plaketou Nušlovy ceny
Autor: Akademie věd ČR

Slavnostní předání Nušlovy ceny  a  laureátská  přednáška proběhla v sobotu 13. prosince 2014 v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, sál 206. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc., Dr.h.c. Laudatio přednesla emeritní předsedkyně České astronomické společnosti a současná předsedkyně Sluneční sekce České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc.

Laureát Nušlovy ceny za rok 2014 Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. přednesel laureátskou  přednášku s názvem Spektroskopie slunečních a hvězdných erupcí

Doporučené odkazy

  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 205: Cena Františka Nušla za rok 2014 (pdfdoc)
  • Nušlova cena


Fotogalerie

Štítky: RNDr. Petr Heinzel, Nušlova cena


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »