Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Lukáš Grygar

Lukáš Grygar

Laureát ceny Littera Astronomica 2018

 
Lukáš Grygar Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Lukáš Grygar
Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Lukáš Grygar (* 12. 4. 1982) se narodil v Praze. Od roku 2010 je publicistou herního serveru Games.cz, od roku 2011 editorem hudebního časopisu Full - Moon, od roku 2013 pak editorem a korektorem herního magazínu Level (v letech 2002 - 2010 zde působil jako externí spolupracovník). Od roku 2013 je také moderátorem pravidelného nočního pásma rockového Rádia 1. Mezi jeho hlavní zájmy patří kultura a možnosti jejího přiblížení široké veřejnosti, politika, občanská společnost a v neposlední řadě cestování.

Lukáš Grygar se ve světě publicistiky a psaného slova etabloval na počátku milénia především jako herní novinář. Jeho recenze a  komentáře nově vydávaných počítačových her se brzy staly vyhledávanými a  hojně komentovanými. Je dlouhodobým a  stálým spolupracovníkem renomovaného herního magazínu LEVEL, webového serveru Games.cz a pro internetovou televizi Stream.cz od roku 2014 připravuje pořad Games TV, kterým v roli moderátora týden co týden provází.

Neomezil se pouze na prostředí počítačových her. Hluboký vztah k hudbě ho přivedl k redaktorsko - publicistické práci pro významný hudební časopis Full Moon, kde od roku 2011 působí v roli editora. Sám je také aktivní muzikant. Doposud vydal 5 hudebních alb (žánr rock/indies). Poslední album Naše večery vydal v únoru 2018 jako debut vlastní hudební skupiny Pris. Týdeník Respekt odhaduje, že se toto album zařadí mezi nejlepší nahrávky letošního roku. Na hudební rozhlasové stanici Radio 1 moderuje od roku 2013 pravidelné noční pásmo.

Jeho téměř každodenní, dlouhodobá práce s texty a výborná znalost anglického jazyka se mu staly nezpochybnitelným fundamentem pro jeho překladatelský opus díla S. a L. Hawkingových. V roce 2008 vyšel první díl Jirkův tajný klíč k vesmíru, o rok později Jirkův vesmírný lov pokladů a v roce 2011 Jirka a velký třesk. Všechny tyto knihy se dočkaly druhého vydání v roce 2015. Na konci roku 2016 pak v Grygarově překladu vyšla poslední kniha Jirka a neprolomitelná šifra. Hlavní astrofyzikální témata jsou zapracována do děje, který zažívají děti Jirka a Anička. Vše, co společně s profesorem Erikem prožívají, aby vyhráli nad přítomným zlem, má základ v konkrétních vědeckých tématech, teoriích nebo astronomických jevech. Postavy si předkládané jevy vzájemně vysvětlují a tím to vysvětlí i čtenáři. Je třeba také ocenit, že v Grygarově překladu nezanikl pověstný Hawkingův humor, který nikdy na jeho přednáškách či veřejných vystoupeních nechyběl.

Littera astronomica 2018

Lukáš Grygar přebírá cenu Littera Astronomica 2018 z rukou knihkupce Jana Kanzlsbergera. Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Lukáš Grygar přebírá cenu Littera Astronomica 2018 z rukou knihkupce Jana Kanzlsbergera.
Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Knižní série o galaktických dobrodružstvích malého kluka Jirky je též pozoruhodná nejen chytlavým příběhem, který Grygarovým překladem neztratil nic ze své původní verze, ba naopak, ale také tzv. infoboxy. Zde se Hawkingovi snaží dětem přiblížit klíčové otázky moderní vědy. Přestože Lukáš Grygar nikdy astrofyziku nestudoval, projevil v těchto pasážích velkou míru teoretických znalostí doplněných o perfektní schopnost srozumitelné popularizace. I to je potřeba v předkládaném návrhu vyzdvihnout. Je zřejmé, že zde zúročil svoji publicistickou aktivitu, kdy stál v roce 2014 u zrodu populárně naučného webu Nedd.cz, pro který napsal na 250 článků z oboru astronomie, astrofyziky a kosmonautiky.

U příležitosti překladu poslední knihy pro magazín Aktualne.cz v roce 2017 uvedl:

Nakladatelství, které celou sérii vydávalo, napadlo, že by se pěkně rýmovalo, když knihu psala dcera s pomocí otce astrofyzika, že by ji v Česku přeložil syn ve spolupráci s otcem astrofyzikem. Probíhalo to tak, že jsem dokončil celý překlad, poslalo se to tátovi a on překontroloval tu faktografickou část knihy. Ale líbilo se mi, že si přečetl i samotný příběh a nešel jen po odborných infoboxech. Podobně probíhala spolupráce u Hawkingových - dcera knihu sepsala, otec si ji přečetl a připomínkoval.”

Výše napsané plně dokládá, že Lukáš Grygar je vhodným kandidátem na udělení ceny Littera astronomica pro rok 2018. Proto Výkonný výbor České astronomické společnosti, v souladu se statutem ceny, udělil Lukáši Grygarovi cenu Littera Astronomica 2018.

Cena Littera Astronomica byla Lukáši Grygarovi předána 5. října 2018 v rámci 28. Pozdimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 28. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Markéty Hejkalové, emeritního předsedy České astronomické společnosti Štěpána Kováře a zástupce Výkoného výboru České astronomické společnosti Miloše Podařila.

Laureátská přednáška nesla název Táta a já.

Doporučené odkazy

  • Cena Littera astronomica
  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 249: Cena Littera Astronomica za rok 2018 Lukáši Grygarovi (pdfdoc)


Fotogalerie

O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Lukáš Grygar, Littera astronomica


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »