Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Alena Hadravová

Alena Hadravová

Laureátka ceny Littera Astronomica 2017

Littera astronomica 2016: manželé Alena a Petr Hadravovi Autor: Mirek Dočekal
Littera astronomica 2016: manželé Alena a Petr Hadravovi
Autor: Mirek Dočekal
PhDr. Alena Hadravová, CSc. (* 1956) se narodila ve Velkém Meziříčí. V letech 1976–1981 studovala klasickou filologii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita). Po udělení doktorátu z filozofie (PhDr.) nastoupila v roce 1981 na roční studijní pobyt do Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV (nynější Kabinet pro klasická studia AV ČR). Zde se v roce 1982 stala interní aspirantkou, v roce 1986 obhájila disertační práci (CSc.) a pracovala zde až do roku 2002. V tomto roce přešla do Výzkumného centra pro dějiny vědy AV ČR. Od roku 2002 působí v Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. Je členkou řady vědeckých společností a odborných komisí.

Littera astronomica za rok 2016

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2016 PhDr. Alenu Hadravovou, CSc., a Doc. RNDr. Petra Hadravu, DrSc. zejména pro jejich mimořádný a trvalý přínos v oblasti zpřístupňování antické, středověké a raně novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Latinské edice a překlady manželů Hadravových doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia dějin vědy.

Slavnostní předání ceny proběhlo v pátek 14. října 2016 v 17:30 na 26. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny byla pronesena laureátská přednáška Galileiho Hvězdný posel a Keplerova Rozprava s ním.


Videozáznam: Petr Janovský, Jihlavská astronomická společnost.

Videozáznam předávání Littery astronomicy je dostupný na YouTube kanálu České astronomické společnosti.

Laudatio (Dr. Štěpán Kovář):

Vážená paní doktorko Hadravová, vážený pane docente Hadravo, vážené dámy a pánové, drazí přátelé,

jsem opravdu velice šťastný, že letošní návrh na cenu Littera astronomica, který jsem podal společně s Jiřím Grygarem, byl Českou astronomickou společností přijat. Je to radost a je krásné ji sdílet s vámi zde na tradičním havlíčkobrodském knižním veletrhu.

Rád bych hned v úvodu mého laudatia poděkoval oceněným, že Litteru astronomicu přijali - všichni si toho velmi vážíme a děkujeme vám.

Důvodem pro náš návrh a dnes mohu říci, že i důvodem pro udělení samotné ceny, je mimořádný a trvalý přínos manželů Hadravových v oblasti zpřístupňování středo- až novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Jejich překlady doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia historie vědy.  

V letošním roce manželé Hadravovi připravili do tisku texty Galileo Galilea Hvězdný posel a Johannese Keplera Rozprava s Hvězdným poslem. A právě tento vynikající překlad - a knižní počin vůbec - nás s Jiřím Grygarem nezávisle na sobě upozornil, že je nezbytné na letošní Litteru astronomicu navrhnout Alenu a Petra Hadravovi. A tak jsme učinili.

Galileo Galilei ve zmíněné práci z roku 1610 popsal pozorování oblohy za pomoci dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Pro vědu se jedná o jeden z nejdůležitějších milníků na cestě za poznáním kosmu. Člověk obrátil dalekohled vzhůru k nebi a poprvé v dějinách pochopil, že počet hvězd na obloze není konečný. Řada historiků považuje objev dalekohledu a jeho první použití v astronomii za opravdovou vědeckou revoluci 17. století. Ostatně slavný francouzský matematik, astronom a filozof René Descartes v roce 1637 rozpoznal sílu klíčového vědeckého instrumentu a na jeho slovech do dnešních dnů není ani po 400 letech co změnit: “Tyto znamenité přístroje, dalekohledy, nám umožní dohlédnout daleko za hranice naší představivosti a otevřou cestu k hlubšímu a dokonalejšímu porozumění přírodě.”

Zpět ale k práci Hvězdný posel. Galileo Galilei poslal jeden výtisk svého textu dalšímu velikánovi tehdejší vědy - Johannesu Keplerovi. Ten na něj reagoval obsáhlým dopisem, který později vydal i tiskem pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem. Oba útlé svazky výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a zároveň jsou dnes mimořádnou ukázkou renesanční stylistiky. Oba texty patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha Aleny a Petra Hadravových přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti. Navazuje tak na dřívější edici jiného významného díla Johannese Keplera “Sen, neboli Měsíční astronomie”, které manželé Hadravovi vydali v nakladatelství Paseka v roce 2004. V příloze našeho návrhu a samozřejmě i v dostupném tiskovém prohlášení České astronomické společnosti jsme s doktorem Grygarem předložili výběr systematického díla manželů Hadravových, které vydali především knižně. 

V neposlední řadě bych velmi rád zmínil, že výsledky publikační činnosti paní doktorky Hadravové a pana docenta Hadravy jsou zdrojem nedocenitelných informací při stavbě replik dávných astronomických přístrojů. Jako příklad lze uvést nedávno vystavenou přesnou repliku sextantu, kterým konal svá astronomická pozorování již zmíněný Johaness Kepler (soukromá sbírka, vystaven 6. 2. 2016 - 8. 5. 2016 v Regionálním muzeu v Litomyšli). 

Protože se nemohu dočkat zlatého hřebu dnešního dne zde na veletrhu - laureátské přednášky oceněných - dovolím si už jen krátce představit naše čerstvé laureáty ceny Littera astronomica:

Paní doktorka Alena Hadravová, CSc. pochází z Velkého Meziříčí. V letech 1976 - 1981 studovala klasickou filologii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. A dnes působí řadu let v Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR.

O pět let starší pan docent Petr Hadrava, DrSc. se narodil v Praze, kde také vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. A od roku 1975 pracuje jako vědecký pracovník v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Děkuji za pozornost.

Doporučené odkazy

  • Littera astronomica
  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 225: Cena Littera Astronomica za rok 2016 udělena (pdfdoc)
  • Alena Hadravová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.)


Fotogalerie

Štítky: Alena Hadravová, Littera astronomica


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »