Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Alena Hadravová

Alena Hadravová

Laureátka ceny Littera Astronomica 2017

Littera astronomica 2016: manželé Alena a Petr Hadravovi Autor: Mirek Dočekal
Littera astronomica 2016: manželé Alena a Petr Hadravovi
Autor: Mirek Dočekal
PhDr. Alena Hadravová, CSc. (* 1956) se narodila ve Velkém Meziříčí. V letech 1976–1981 studovala klasickou filologii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita). Po udělení doktorátu z filozofie (PhDr.) nastoupila v roce 1981 na roční studijní pobyt do Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV (nynější Kabinet pro klasická studia AV ČR). Zde se v roce 1982 stala interní aspirantkou, v roce 1986 obhájila disertační práci (CSc.) a pracovala zde až do roku 2002. V tomto roce přešla do Výzkumného centra pro dějiny vědy AV ČR. Od roku 2002 působí v Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. Je členkou řady vědeckých společností a odborných komisí.

Littera astronomica za rok 2016

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2016 PhDr. Alenu Hadravovou, CSc., a Doc. RNDr. Petra Hadravu, DrSc. zejména pro jejich mimořádný a trvalý přínos v oblasti zpřístupňování antické, středověké a raně novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Latinské edice a překlady manželů Hadravových doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia dějin vědy.

Slavnostní předání ceny proběhlo v pátek 14. října 2016 v 17:30 na 26. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny byla pronesena laureátská přednáška Galileiho Hvězdný posel a Keplerova Rozprava s ním.


Videozáznam: Petr Janovský, Jihlavská astronomická společnost.

Videozáznam předávání Littery astronomicy je dostupný na YouTube kanálu České astronomické společnosti.

Laudatio (Dr. Štěpán Kovář):

Vážená paní doktorko Hadravová, vážený pane docente Hadravo, vážené dámy a pánové, drazí přátelé,

jsem opravdu velice šťastný, že letošní návrh na cenu Littera astronomica, který jsem podal společně s Jiřím Grygarem, byl Českou astronomickou společností přijat. Je to radost a je krásné ji sdílet s vámi zde na tradičním havlíčkobrodském knižním veletrhu.

Rád bych hned v úvodu mého laudatia poděkoval oceněným, že Litteru astronomicu přijali - všichni si toho velmi vážíme a děkujeme vám.

Důvodem pro náš návrh a dnes mohu říci, že i důvodem pro udělení samotné ceny, je mimořádný a trvalý přínos manželů Hadravových v oblasti zpřístupňování středo- až novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Jejich překlady doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia historie vědy.  

V letošním roce manželé Hadravovi připravili do tisku texty Galileo Galilea Hvězdný posel a Johannese Keplera Rozprava s Hvězdným poslem. A právě tento vynikající překlad - a knižní počin vůbec - nás s Jiřím Grygarem nezávisle na sobě upozornil, že je nezbytné na letošní Litteru astronomicu navrhnout Alenu a Petra Hadravovi. A tak jsme učinili.

Galileo Galilei ve zmíněné práci z roku 1610 popsal pozorování oblohy za pomoci dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Pro vědu se jedná o jeden z nejdůležitějších milníků na cestě za poznáním kosmu. Člověk obrátil dalekohled vzhůru k nebi a poprvé v dějinách pochopil, že počet hvězd na obloze není konečný. Řada historiků považuje objev dalekohledu a jeho první použití v astronomii za opravdovou vědeckou revoluci 17. století. Ostatně slavný francouzský matematik, astronom a filozof René Descartes v roce 1637 rozpoznal sílu klíčového vědeckého instrumentu a na jeho slovech do dnešních dnů není ani po 400 letech co změnit: “Tyto znamenité přístroje, dalekohledy, nám umožní dohlédnout daleko za hranice naší představivosti a otevřou cestu k hlubšímu a dokonalejšímu porozumění přírodě.”

Zpět ale k práci Hvězdný posel. Galileo Galilei poslal jeden výtisk svého textu dalšímu velikánovi tehdejší vědy - Johannesu Keplerovi. Ten na něj reagoval obsáhlým dopisem, který později vydal i tiskem pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem. Oba útlé svazky výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a zároveň jsou dnes mimořádnou ukázkou renesanční stylistiky. Oba texty patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha Aleny a Petra Hadravových přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti. Navazuje tak na dřívější edici jiného významného díla Johannese Keplera “Sen, neboli Měsíční astronomie”, které manželé Hadravovi vydali v nakladatelství Paseka v roce 2004. V příloze našeho návrhu a samozřejmě i v dostupném tiskovém prohlášení České astronomické společnosti jsme s doktorem Grygarem předložili výběr systematického díla manželů Hadravových, které vydali především knižně. 

V neposlední řadě bych velmi rád zmínil, že výsledky publikační činnosti paní doktorky Hadravové a pana docenta Hadravy jsou zdrojem nedocenitelných informací při stavbě replik dávných astronomických přístrojů. Jako příklad lze uvést nedávno vystavenou přesnou repliku sextantu, kterým konal svá astronomická pozorování již zmíněný Johaness Kepler (soukromá sbírka, vystaven 6. 2. 2016 - 8. 5. 2016 v Regionálním muzeu v Litomyšli). 

Protože se nemohu dočkat zlatého hřebu dnešního dne zde na veletrhu - laureátské přednášky oceněných - dovolím si už jen krátce představit naše čerstvé laureáty ceny Littera astronomica:

Paní doktorka Alena Hadravová, CSc. pochází z Velkého Meziříčí. V letech 1976 - 1981 studovala klasickou filologii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. A dnes působí řadu let v Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR.

O pět let starší pan docent Petr Hadrava, DrSc. se narodil v Praze, kde také vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. A od roku 1975 pracuje jako vědecký pracovník v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Děkuji za pozornost.

Doporučené odkazy

  • Littera astronomica
  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 225: Cena Littera Astronomica za rok 2016 udělena (pdfdoc)
  • Alena Hadravová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.)


Fotogalerie

Štítky: Alena Hadravová, Littera astronomica


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »