Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nová kniha: Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem

Nová kniha: Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem

Obálka knihy Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem.
Autor: Pistorius.cz.

Na český knižní trh se dostává nová publikace, která čtenáře zavede do zákulisí historické rozpravy mezi dvěma velikány světové astronomie - Galilea Galilei a Johanna Keplera. Kniha "Galileo Galilei: Hvězdný posel, Johannes Kepler: Rozprava s Hvězdným poslem" je překladem originálních děl těchto dvou významných astronomů. V těchto dílech, která vznikla jako Galileův podnět a Keplerova reakce na něj, se octneme na prahu jednoho z nejvýznamnějších vědeckých pokroků lidstva - použítí dalekohledu pro astronomická pozorování...

Anotace knihy

Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Jeden výtisk poslal rovněž Johannesu Keplerovi, který záhy Galileovi zaslal obsáhlý dopis, v němž jeho objevy ocenil, a tuto svoji recenzi také pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem zveřejnil tiskem. Oba tyto útlé svazky, které výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a které jsou i skvělou ukázkou renesanční stylistiky, patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti.

O autorech - manželé Hadravovi

Manželé Petr a Alena Hadravovi. Autor: ČAS a AV ČR.
Manželé Petr a Alena Hadravovi.
Autor: ČAS a AV ČR.
Knihu napsala Alena Hadravová (*23. 10. 1956), klasická filoložka, spolu se svým manželem astrofyzikem Petrem Hadravou. Alena Hadravová pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, kde se dlouhodobě zabývá překladem a edicí významných děl astronomické historie a díky této její úctyhodné činnosti se nám do rukou může dostat jeden z nejvýznamnějších momentů v historii astronomie takřka z první ruky.

Manžel a spoluautor knihy Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. ( *16. 4. 1951) je významný český astrofyzik, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působí v Astronomickém ústavu AV ČR v.v.i , kde se zabývá zejména stelární a relativistickou astrofyzikou. V roce 2012 jej ocenila Česká astronomická společnost prestižní Kopalovou přednáškou za významné výsledky v oblasti studia dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav.

Kontakty a další informace:

Nakladatelství Pistorius
Webové stránky a další kontakty - www.pistorius.cz

PhDr. Alena Hadravová, CSc.
Vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR
Tel.: 221 990 627
E-mail: hadravova@usd.cas.cz

Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc.
Vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 226 258 421
E-mail: had@sunstel.asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník AsÚ AV ČR a České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Petr Hadrava v Síni slávy České astronomické společnosti
[2] Nakladatelství Pistorius - chystáme

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Johannes Kepler, Rozprava s hvězdným poslem, Petr Hadrava, Galileo Galilei, Hvězdný posel, Alena Hadravová


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »