Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cenu Františka Nušla za rok 2020 obdržel doc. Petr Hadrava

Cenu Františka Nušla za rok 2020 obdržel doc. Petr Hadrava

doc. Petr Hadrava
Autor: Akademie věd ČR

Česká astronomická společnost udělila za přínos české vědě Cenu Františka Nušla za rok 2020 známému českému astronomovi a historikovi astronomie doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabývá stelární a relativistickou astrofyzikou, především observační spektroskopií dvojhvězd a teorií přenosu záření, a také historií astronomie. Z epidemických důvodů se slavnostní předání ceny a přednesení laureátské přednášky posouvají na příští rok. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 268 z 3. 12. 2020

Petr Hadrava se narodil v roce 1951 v Praze. V letech 1969–1974 vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 1975 pracoval ve Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově, od roku 2004 v pražské části Astronomického ústavu AV ČR, kde působí dodnes. V roce 1980 obhájil kandidátskou disertační práci a v roce 2001 získal titul DrSc. v oboru stelární astrofyziky. V roce 2004 se habilitoval v oboru relativistické astrofyziky na MFF UK, kde externě přednáší. Vedl několik diplomových a disertačních prací na MFF UK, PřF MU a na univerzitě v Trondheimu v Norsku, kde působil v letech 1997–2001 jako hostující profesor. Absolvoval řadu kratších pobytů na různých zahraničních observatořích a dalších institucích.

Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. pracuje v Astronomickém ústavu AV ČR. Zabývá se stelární astrofyzikou, zejména modely hvězdných atmosfér, spektroskopií a fotometrií dvojhvězd, dále relativistickou astrofyzikou, hlavně teorií přenosu záření v obecné relativitě. Věnuje se rovněž historii astronomie. Ve spolupráci se svou ženou, klasickou filoložkou PhDr. Alenou Hadravovou, CSc., se věnuje studiu a překladům do češtiny řady fundamentálních spisů významných astronomů minulosti.

Petr Hadrava je vědcem s mimořádným astronomickým vzděláním, rozhledem, přesným myšlením a pracovitostí, s níž se pouštěl a pouští do nesnadných úkolů. Patří k rodinnému zlatu české i celosvětové astrofyziky a astronomie. Je autorem nebo spoluautorem více než 170 původních vědeckých prací (s více než 1100 citacemi podle WoS a 1800 podle ADS).

Externě přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK, učil též jako profesor na univerzitě v Trondheimu v Norsku. Působil jako předseda vědecké rady Astronomického ústavu AV ČR, předseda Českého národního komitétu astronomického, místopředseda Ediční rady Akademie věd ČR a v dalších funkcích v tuzemských i mezinárodních vědeckých orgánech. Je členem České astronomické společnosti, Evropské astronomické společnosti, Mezinárodní astronomické unie a Společnosti pro dějiny věd a techniky. V roce 2012 obdržel ocenění České astronomické společnosti - čestnou Kopalovu přednášku. V roce 2016 mu byla (společně s jeho ženou PhDr. Alenou Hadravovou, CSc.) udělena cena Littera astronomica. Téhož roku obdržel z rukou předsedy Akademie věd Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách.

 

Jiří Grygar o Petru Hadravovi

"Považuji Petra Hadravu ze jednu ze stálic na českém astronomickém nebi. Od počátku své vědecké práce vynikal dobrými nápady a pečlivým až puntičkářským přístupem k tématům. Jeho záběr ve stelární astronomii je neobyčejně široký, od zpracování pozorování dvojhvězd i vícenásobných soustav až k relativistické astrofyzice. Za jeho hlavní přínos považuji průkopnické práce (program FOTEL), které kombinací spektroskopie, fotometrie zákrytových dvojhvězd i trojhvězd, případně i astrometrie rozplétají klubko informací potřebné pro přesný popis těchto systémů." 

 

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof. Františku Nušlovi. Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999. Prof. PhDr. František Nušl (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951) byl v letech 1922 - 1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. V letech 1924 - 1938 byl ředitelem státní hvězdárny.

Více o Nušlově ceně a jejích držitelích najdete na http://www.astro.cz/spolecnost/oceneni-cas/nuslova-cena.html.

Více o laureátovi na https://www.astro.cz/spolecnost/sin-slavy/petr-hadrava.html.

Kontakt na laureáta:

doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc.
Astronomický ústav AV ČR
Boční II 1401, 141 00 Praha 4
petr.hadrava@asu.cas.cz
Telefon: 226 258 421

 

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 268 ke stažení v DOC a PDF.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Nušlova cena, Petr Hadrava


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »