Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2026
Autor: Astronomický ústav AV ČR
V pondělí 25. května začíná v Chebu 20. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). A bude pokračovat až do 29. května 2026. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů. Tisková zpráva Astronomického ústavu AV z 22. května 2026.
INTEGRAL/BART Workshop pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR. Cílem konference IBWS je jak propojit odborníky z oboru, tak předat zkušenosti mladým vědcům a studentům, a tím přispět k dalšímu výzkumu. Zároveň se zvyšuje i účast průmyslových subjektů, což vytváří prostor pro jejich možné budoucí zapojení
do kosmických misí.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Program je rozdělen do čtyř tematických bloků – Astrofyzika vysokých energií, Gama záblesky a robotické teleskopy, Malé satelity a instrumentální sekce a také Lety s lidskou posádkou a aplikace umělé inteligence. Na programu konference je 44 referátů z oblasti družicové vysokoenergetické astrofyziky, výzkumu vysokoenergetických kosmických zdrojů, využití robotických dalekohledů a přípravy kosmických misí a experimentů – program je na https://ibws.cz/index.php/program/.
Abstrakty přednášek jsou na https://ibws.cz/index.php/conference/list-of-abstracts/. Z nich vybíráme ve stručném znění následující.
Laura Eisenberger - Pozorování hala temné hmoty v galaxii M31 v Andromedě pomocí INTEGRAL/SPI
Galaxie v Andromedě (M31) je slibným cílem pro nepřímé hledání temné hmoty díky své blízkosti a očekávanému masivnímu halu temné hmoty. Slouží jako testovací případ pro galaxii podobnou naší Mléčné dráze.
Sergej Karpov - Archiv dat dalekohledů FRAM
Robotické dalekohledy FRAM jsou v provozu téměř dvě desetiletí a produkují unikátní dlouhodobou sadu datových snímků oblohy se širokým zorným polem. Data zahrnují pozorování cílených astronomických zdrojů, jako jsou gama záblesky, proměnné hvězdy a komety, stejně jako kalibrační snímky atmosféry. Ty, ačkoli byly původně získány pro účely kalibrace, představují také cenný náhodný přehled velkých oblastí oblohy.
Výsledkům českých robotických teleskopů provozovaných Akademií věd - Fyzikálním ústavem a Astronomickým ústavem – se bude věnovat celá série přednášek.
Jakub Kapuš - Spacemanic Missions: malé satelity pro kosmické počasí
a vysokoenergetickou astrofyziku, ale i pro amatérskou radioastronomii
Česká společnost Spacemanic vyvinula a provozuje široké portfolio malých satelitních misí, které zahrnují vědecké, vzdělávací a technologické demonstrační cíle. Představíme vybrané mise zaměřené na kosmické počasí, amatérské radioamatérské experimenty a detekci gama záblesků a nastíníme společné konstrukční a provozní principy, na kterých se tyto mise zakládají.
Vratislav Šálený - Predikce kognitivního výkonu astronautů na ISS a na Zemi
Autor: ESA
Nóra Varga - Potenciál mise THESEUS pro studium mladých hvězdných objektů
Návrh družice THESEUS byl Evropskou kosmickou agenturou vybrán k další studii. Na přípravě se podílejí i čeští výzkumníci z Astronomického ústavu AV ČR a Fakulty elektronické ČVUT.
Vojtěch Šimon – Astronomická pozorování se SXI/SMILE
Družice SMILE (Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer) Evropské kosmické agentury odstartovala 19. května 2026 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě. Bude studovat interakci mezi magnetickým štítem Země a slunečním větrem.
Autor: ESA
v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v Astronomickém ústavu ČSAV v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal. V současné době se Astronomický ústav AV ČR podílí na přípravě budoucích rentgenových misí.
Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo
v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru. A to zejména těch, kde je hmota
v extrémních podmínkách. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.
Kontakty
Prof. RNDr. René Hudec, CSc., Astronomický ústav AV ČR
tel.: 731 502 542, E-mail: rene.hudec@asu.cas.cz , rene.hudec@gmail.com
Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
tel: 737 322 815, E-mail: suchan@astro.cz
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální stránky konference
O autorovi
Pavel Suchan
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
