Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2026

INTEGRAL/BART Workshop pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR. Cílem konference IBWS je jak propojit odborníky z oboru, tak předat zkušenosti mladým vědcům a studentům, a tím přispět k dalšímu výzkumu. Zároveň se zvyšuje i účast průmyslových subjektů, což vytváří prostor pro jejich možné budoucí zapojení 
do kosmických misí. 
 

Do Chebu se sjede 50 účastníků (vědců a studentů) z České republiky a z dalších evropských zemí – https://ibws.cz/index.php/conference/participants/. 
Program je rozdělen do čtyř tematických bloků – Astrofyzika vysokých energií, Gama záblesky a robotické teleskopy, Malé satelity a instrumentální sekce a také Lety s lidskou posádkou a aplikace umělé inteligence. Na programu konference je 44 referátů z oblasti družicové vysokoenergetické astrofyziky, výzkumu vysokoenergetických kosmických zdrojů, využití robotických dalekohledů a přípravy kosmických misí a experimentů – program je na https://ibws.cz/index.php/program/. 

Abstrakty přednášek jsou na https://ibws.cz/index.php/conference/list-of-abstracts/. Z nich vybíráme ve stručném znění následující.

Laura Eisenberger - Pozorování hala temné hmoty v galaxii M31 v Andromedě pomocí INTEGRAL/SPI

Galaxie v Andromedě (M31) je slibným cílem pro nepřímé hledání temné hmoty díky své blízkosti a očekávanému masivnímu halu temné hmoty. Slouží jako testovací případ pro galaxii podobnou naší Mléčné dráze.

Sergej Karpov - Archiv dat dalekohledů FRAM

Robotické dalekohledy FRAM jsou v provozu téměř dvě desetiletí a produkují unikátní dlouhodobou sadu datových snímků oblohy se širokým zorným polem. Data zahrnují pozorování cílených astronomických zdrojů, jako jsou gama záblesky, proměnné hvězdy a    komety, stejně jako kalibrační snímky atmosféry. Ty, ačkoli byly původně získány pro účely kalibrace, představují také cenný náhodný přehled velkých oblastí oblohy. 

Výsledkům českých robotických teleskopů provozovaných Akademií věd - Fyzikálním ústavem a Astronomickým ústavem – se bude věnovat celá série přednášek.

Jakub Kapuš - Spacemanic Missions: malé satelity pro kosmické počasí 
a vysokoenergetickou astrofyziku, ale i pro amatérskou radioastronomii 

Česká společnost Spacemanic vyvinula a provozuje široké portfolio malých satelitních misí, které zahrnují vědecké, vzdělávací a technologické demonstrační cíle. Představíme vybrané mise zaměřené na kosmické počasí, amatérské radioamatérské experimenty a detekci gama záblesků a nastíníme společné konstrukční a provozní principy, na kterých se tyto mise zakládají.

Vratislav Šálený - Predikce kognitivního výkonu astronautů na ISS a na Zemi

Kognitivní výkon určuje nejen to, jak astronauti a vědci pracují, ale také to, jak dobře myslíme, tvoříme a rozhodujeme se. I vysoce trénovaní jedinci zažívají v průběhu času měřitelné výkyvy kognitivního výkonu. Představíme experiment ICARUS ARMOR Next Gen, připravený pro budoucí misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici, jehož cílem je predikovat krátkodobý kognitivní výkon na základě časové posloupnosti monitorovaných stresorů. 

Nóra Varga - Potenciál mise THESEUS pro studium mladých hvězdných objektů

Návrh družice THESEUS byl Evropskou kosmickou agenturou vybrán k další studii. Na přípravě se podílejí i čeští výzkumníci z Astronomického ústavu AV ČR a Fakulty elektronické ČVUT.

Vojtěch Šimon – Astronomická pozorování se SXI/SMILE

Družice SMILE (Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer) Evropské kosmické agentury odstartovala 19. května 2026 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě. Bude studovat interakci mezi magnetickým štítem Země a slunečním větrem.

Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci 
v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický   rentgenový   objektiv byl vyroben v Astronomickém ústavu ČSAV v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal. V současné době se Astronomický ústav AV ČR podílí na přípravě budoucích rentgenových misí. 

Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo 
v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru.  A to zejména těch, kde je hmota 
v extrémních podmínkách. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka.  Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

Kontakty

Prof. RNDr. René Hudec, CSc., Astronomický ústav AV ČR 
tel.: 731 502 542, E-mail: rene.hudec@asu.cas.cz , rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
tel: 737 322 815, E-mail: suchan@astro.cz 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální stránky konference