Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Slunce jako malíř času: premiéra filmu Making Times Visible

Slunce jako malíř času: premiéra filmu Making Times Visible

Výstava v rámci projektu Circumnavigation in Time obsahuje 24 světelných solarografických panelů o výšce 2 m a šířce 1 m
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Jménem Astronomického ústavu Akademie věd ČR zveme zájemce o tématiku, ale také veřejnost na premiéru filmu Making Times Visible, která se koná 1. června 2026 od 18:15 v kině Světozor v Praze. Film představuje mezinárodní projekt Circumnavigation in Time, v němž Slunce „píše“ obraz pomocí solarografie realizované na 24 místech světa. Akce je otevřená veřejnosti, vstupenky na místě i online. Tisková zpráva Astronomického ústavu AV z 27. května 2026

O premiéře

Film Making Times Visible (Česká republika, 2025, 36 min., režie Ondřej Sovík) mapuje vznik unikátního obrazu vytvořeného dlouhotrvajícími expozicemi Slunce a vypráví příběh mezinárodní spolupráce vědců a umělců. Po projekci proběhne diskuze s režisérem Ondřejem Sovíkem a autory projektu Maciejem Zapiórem a Artemem Kovalem z Astronomického ústavu AV ČR. 

Proč přijít


•    Film propojuje vědu a umění a názorně vysvětluje techniku solarografie.
•    Setkání s tvůrci nabízí jedinečnou příležitost dozvědět se více o metodách a myšlence projektu.

Praktické informace


•    Datum a čas: 1. června 2026, 18:15
•    Místo: Kino Světozor, Praha
•    Délka filmu: 36 minut
•    Jazyk: angličtina; české titulky
•    Vstupenky: na místě nebo online přes web kina Světozor (odkaz níže)

Těšíme se na setkání v kině Světozor — přijďte objevit, co se stane, když Slunce začne psát svůj vlastní příběh.

O projektu Circumnavigation in Time

Projekt Circumnavigation in Time spojuje vědu a umění prostřednictvím dlouhotrvajících expozic Slunce (solarografie) realizovaných pomocí camera obscura na 24 místech po celém světě. Každá lokalita zaznamenává trajektorii Slunce jako stopu času. Souhrn těchto snímků vytváří jedinečný globální obraz, který nese skryté sdělení a zároveň ilustruje, jak lze čas vizualizovat jako materiál pro umělecké a vědecké zkoumání.

Výstava v rámci projektu Circumnavigation in Time obsahuje 24 světelných solarografických panelů o výšce 2 m a šířce 1 m Autor: Astronomický ústav AV ČR
Výstava v rámci projektu Circumnavigation in Time obsahuje 24 světelných solarografických panelů o výšce 2 m a šířce 1 m
Autor: Astronomický ústav AV ČR

V rámci projektu vznikla výstava, kterou bude možné shlédnout mimo jiné na Veletrhu vědy ve dnech 4. – 6. června 2026. Veletrh vědy se koná v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech a představuje největší populárně naučnou akci v České republice. Program probíhá denně od 10:00 do 18:00 a vstup na veletrh je zdarma.

Autoři výstavy Artem Koval (vlevo), Maciej Zapiór (vpravo) Autor: Astronomický ústav AV ČR
Autoři výstavy Artem Koval (vlevo), Maciej Zapiór (vpravo)
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Výstava byla realizována v rámci projektu Circumnavigation in Time a obsahuje 24 světelných solarografických panelů o výšce 2 m a šířce 1 m. Výstava je k dispozici pro samostatné vystavování v galeriích a veřejných prostorách; organizátoři ji mohou nabídnout k zapůjčení pro výstavy a festivaly.

Kontakty a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
tel: 737 322 815, E-mail: suchan@astro.cz 

Autoři
Dr. Artem Koval – artem.koval@asu.cas.cz
Dr. Maciej Zapiór – maciej.zapior@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vstupenky na miste nebo online



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Solarografie


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »