Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na výstavu: Rytí v čase: od simulací k realitě

Pozvánka na výstavu: Rytí v čase: od simulací k realitě


Autor: Maciej Zapiór, Artem Koval

Výstava Engraving in Time od Macieje Zapióra a Artema Kovala zkoumá průnik umění a astronomie a ptá se: Můžeme kreativně využít čas jako matérii? Stejně jako umělci tvarují materiály jako dřevo a mramor, dokážou „vyrýt“ čas pomocí solarigrafie a zachycují polohu Slunce po dobu šesti měsíců. Jejich inovativní zařízení, vybavené závěrkou a elektronickými součástkami, umožňuje přesné řízení expozice a dává možnost vyrýt libovolný text složený ze solárních stop.

„Co je tedy čas? Kdyby se mě nikdo neptal, tak to vím, ale kdybych to chtěl vysvětlit někomu, kdo by se mě zeptal, tak to zjevně nevím.“

 Svatý Augustin

Výstava je instalována v budově Ke Karlovu 3, 1. patro, chodba vlevo od hlavního schodiště. Výstava probíá od 17. 9. 2024 do 22. 11. 2024

Čas může být látka (materiál) podobná jiným materiálům v umění (hlína, dřevo, železo, kámen, mramor atd.). Kdo a jak však může tuto látku tvůrčím způsobem využít? Kdo může do času vyrýt něco podobného jako do dřeva, hlíny, mramoru... Kdo se může této iluzivní látky fyzicky dotknout? Pouze ti, kdo pracují s časem, a k nim patří i astronomové.

V astronomii je definice času velmi operativní. Pokud známe čas, víme, kde se nachází astronomický objekt. Je to úhel mezi objektem a zvoleným směrem. Jednoduše řečeno, čas je úhel. Skutečný místní sluneční čas (ukazují ho sluneční hodiny) je úhel mezi Sluncem a místním poledníkem. Univerzální čas (UT) používaný při všech astronomických měřeních/pozorováních je úhel mezi mediánem Slunce (který lze považovat za pojem) a greenwichským poledníkem. Od kolébky astronomie je přesné měření času nezbytné. Čas v astronomických jevech byl klíčem k pochopení pohybů nebeských těles (Slunce, Měsíce, planet).

Jako profesionální astronomové a solární grafici ve volném čase jsme začali přemýšlet o tom, jak využít čas v umění. Čas prochází jako písek mezi prsty. Jak ho udržet? Existuje nějaký způsob, jak ho zachytit, zafixovat, zadržet, zaznamenat ... ? Jak proměnit čas v něco konkrétního, stabilního a pevného? Zjistili jsme, že solarigrafie dává možnost rytí do času. Dlouhá expozice solarografie, trvající půl roku mezi slunovraty, ukazuje všechny polohy Slunce na obloze během tohoto období. Každá čára tam představuje jeden den a každý bod na čáře odpovídá konkrétnímu časovému okamžiku. Navrhli jsme zařízení, které na rozdíl od neustále otevřené solarigrafické kamery obsahuje závěrku. Naše zařízení je rovněž vybaveno elektronickými součástkami, které závěrku ovládají. Software vysílá příkazy k otevření nebo zavření závěrky. Tímto jednoduchým úkonem ve vybraných časových okamžicích regulujeme obrazec na fotografickém listu, který je složen z roztříštěných solárních stop. Nejde o nic jiného než o rytí v čase.

Realizací tohoto projektu se projevuje, že věda a umění k sobě mají velmi blízko, a dokonce se překrývají. Vyryli jsme větu „SCIENTIA EST ARS“ v latině, která v překladu znamená „VĚDA JE UMĚNÍ“. Zjistili jsme, že práce vědce je podobná výkonu umělce. Oba vytvářejí nové myšlenky a objevují různé části vesmíru: vědec - vnější a umělec - vnitřní. V projektu se naše podvědomé volání po neracionální činnosti mísilo s vědeckou touhou zkoumat neznámé oblasti.




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Solarografie


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »