Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solarografie I – úvod

Solarografie I – úvod

Solarografie -Univerzita Baleárských Ostrovů v Palma de Mallorca ve Španělsku
Autor: Maciej Zapiór

Jak dlouhou expoziční dobu používáte při fotografování astronomického objektu? Pár sekund, minut, hodin...? Delší expoziční doba je obvykle použita k pozorování slabých objektů nebo k zachycení pohybu hvězd po obloze. Existuje metoda, ve které se používá jako běžná expozice šest měsíců nebo dokonce i rok. Noční obloha s takto dlouho vytvářeným snímkem samozřejmě zcela zmizí, a to co zůstane, je okolní krajina a pohyb Slunce po obloze (tedy jeho zdánlivá trajektorie ovlivněná příslušnou zeměpisnou šířkou).

Vytvořený snímek se nazývá solarografie a jeho tvorba je sice dlouhá, ale technicky nenáročná. K jeho vzniku je potřeba pouze plechovka a černobílý fotografický papír. Vzniklá fotografie zachycuje nejen dráhu naší nejbližší hvězdy, ale i počasí a překvapivě dokonce i barvy, které bychom na černobílém fotografickém papíru nečekali.

Samotná metoda není nijak inovativní, využívá principu dírkové komory, kterou ve fotografii využíváme již od počátku. Nicméně na její objevení jsme museli chvíli počkat. V roce 2000 začal unikátní projekt Solaris, který měli na svědomí tři muži Diego López Calvín, Sławomir Decyk a Paweł Kula. V rámci tohoto projektu sjednotili své poznatky a vytvořili techniku, která mísí umění a vědu. Celý projekt navazoval na předešlé experimenty s dlouhými expozicemi na fotocitlivé papíry, které provedli na konci 90. let v Polsku studenti Paweł Kula, Przemek Jesionek, Marek Noniewicz a Konrad Smoleński (pokusy i v 80. letech – Dominique Stroobant).

Solarografie - Skalnaté Pleso Observatory, Slovensko, expozice: 6 měsíců. THX: Astronomický ústav SAV Autor: Maciej Zapiór
Solarografie - Skalnaté Pleso Observatory, Slovensko, expozice: 6 měsíců. THX: Astronomický ústav SAV
Autor: Maciej Zapiór

Jak takový snímek vlastně vzniká? Z plechovky se vytvoří dírková komora a vloží se do ní  černobílý fotografický papír. Klíčem k této technice je povaha samotného fotografického papíru, který tmavne přímým světlem, aniž by jej bylo nutné vyvolávat a poskytuje tak nízkou citlivost nezbytnou pro dlouhé expozice. Trajektorie Slunce a obraz krajiny vytvoří negativ. Protože je papír po vyjmutí z plechovky dále fotocitlivý, je nutné ho okamžitě digitalizovat a zpracovat. Část procesu zahrnuje invertování barev, aby byl obraz pozitivní a obvykle zvýšení kontrastu. Tyto snímky se exponují, ať je krásně nebo úplně zataženo, což poskytuje mimo jiné i informaci o počasí v daném místě.

Autorem úvodního snímku je Maciej Zapiór z Astronomického ústavu v Ondřejově a zachycuje kromě dráhy Slunce i Univerzitu Baleárských ostrovů v Palma de Mallorca ve Španělsku. Každá čára odpovídá jednomu slunečnímu dnu.

Další snímky si můžete prohlédnout v galerii.

Sluneční sekce České astronomické společnosti letos vyhlašuje fotografickou soutěž solarografické fotografe. Více informací v dalším článku s názvem: Solarografie II – návod na výrobu, který by měl vyjít v příštím týdnu.




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Astrofotografie , Solarografie


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »